Kapacity nemocnic, které se starají o pacienty s covidem, se blíží svým limitům. Možnosti navýšení jsou velmi omezené kvůli nedostatku personálu. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Počty hospitalizovaných s covidem nyní rostou o 150 až 200 lidí denně. Pokud se naplní špatné predikce, bude v lednu v nemocnicích až 12 000 lidí s covidem. Nyní je hospitalizováno asi 7300 lidí.
Evropská komise zajistila pro členské země Evropské unie dalších 300 milionů dávek první využívané vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová; první část nové dodávky má být k dispozici na jaře. Komise tak po kritice od některých politiků členských zemí, podle nichž není v první fázi dostatek vakcín pro všechny státy, zvýšila dosud objednané množství očkovací látky od zmíněných firem na dvojnásobek.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nakonec přehodnotil své původní prohlášení z tohoto týdne, kdy tvrdil, že očkovaný člověk už nemůže ani koronavirovou nákazu přenášet. Podle některých odborníků tvrzení nelze podložit tvrdými daty. Na středečním jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví nicméně své původní vyjádření po kritice změnil. Informuje o tom server Novinky.cz.
I další verze vládního očkovacího plánu ještě obsahuje pár nejasností, které je třeba vyřešit. Čeká se na implementaci centrálního rezervačního systému, podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je ale na pořádné otestování systému málo času, přestože jde o zcela klíčovou součást strategie.
Nemocnice v regionech začínají mít značné problémy s nedostatky personálu či kapacit pro covidová oddělení. Na nemocnicích leží nejen starání se o pacienty s těžším průběhem covidu-19, ale i testování či očkování. Vysoké nároky na personál přitom naráží na narůstající případy nakažených zdravotníků. Některé kraje žádají o návrat studentů a mediků do nemocnic. Vysočina chce po státu miliony na pomoc se zvládáním nákazy.
Zdá se, že úzkosti se navalily ze všech stran a nemají konce. Koronakrize je jen částí z nich, a kdyby ona nepřišla, jistě bychom se chvěli z něčeho jiného, nejspíš z pokračující klimatické změny. A to hned za dveřmi jsou úzkosti další. Každý si může vybrat podle svého vkusu a založení. Přitom život, aspoň v našich zónách, plyne stále v nějaké docela snesitelné podobě. Není hlad, skoro každý má střechu nad hlavou, lidé nemrznou, člověku nehrozí gulagy. Ale to úzkost neodstraňuje.
Rakousko od půlnoci z pátku na sobotu zavede kvůli sílící koronavirové pandemii kontroly na hranicích, příští týden bude omezen počet hraničních přechodů. Na twitteru to ve čtvrtek uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Další pravidla cestování podle něj zůstávají stejná, až na výjimky je povinná karanténa.
Kompenzace pro uzavřené skiareály budou počítány podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) buď přes náklady, nebo sedačky lanovek, podobně jako v programu COVID bus. Ministr to řekl po čtvrtečním jednání, kterého se účastnili i premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a zástupci profesních organizací.
Ve věku 68 let zemřel ekonom Michal Mejstřík. Informaci o úmrtí potvrdil mluvčí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Říman. Mejstřík se v 90. letech podílel na založení Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání (CERGE) a na Univerzitě Karlově založil Institut ekonomických studií. Do roku 2014 byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Ten paradox snad nemůže být křiklavější. Na jedné straně země v neustále obnovovaném lockdownu s drakonickými omezeními podnikání, svobod a běžného života, jaké mnohdy obyvatelstvo nezažívalo ani za světových válek (koneckonců i Švejk si za své budějovické anabáze mohl pořád zajít na točené pivo). Vše odůvodňováno rizikem explozivního a pro zdravotní systém zcela nezvladatelného šíření vysoce infekčního onemocnění covid-19.
V některých krajích začínají docházet nemocniční kapacity či personál. Kromě plnících se lůžek na nich leží i testování či očkování proti covid-19. Dochází také k dalšímu rozšiřování oddělení pro péči o pacienty s koronavirem na úkor omezování neakutní péče. K reorganizování nemocnice přistupuje například i největší fakultní nemocnice Motol, někteří zaměstnanci si pak musí brát úvazky navíc.
Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že si Česká republika nemůže koupit vakcínu mimo dohodu Evropské unie, která podle něj nezvládla hromadnou objednávku a brzdí tím očkování. S tím ale nesouhlasí ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podle něhož by se ČR dostala k vakcíně mnohem později, kdyby si je objednala sama. Navíc pro Seznam Zprávy dodal, že je možné za ČR dokoupit vakcíny po vlastní ose. To samé potvrdil redakci Echo24.cz i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že by se muselo počítat s vyšší cenou a pomalejším dodáním. O nákupu mimo EU navíc uvažuje i Polsko.
Ta skutečná otázka dne zní: otevře se společnost poté, co všichni starší občané a příslušníci rizikových skupin dostali rozumnou šanci se očkovat?
Hlavním nedostatkem navrhovaného očkovacího postupu z dílny ministerstva zdravotnictví je registrace lidí nad 80 let k očkování proti covidu on-line. Ve své analýze chystaného ministerského metodického pokynu k očkování to uvedlo Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP. Míní, že zvýhodňuje technicky zdatnější starší lidi a pravděpodobně i bohatší. Internet podle statistiků nikdy nepoužily téměř dvě třetiny Čechů a Češek nad 75 let. Proto doporučuje, aby seniorům kvůli očkování zavolal praktik a aby dostali dopisy s vysvětlením.
Rektoři vysokých škol vyzvali vládu, aby v zájmu co nejrychlejšího obnovení běžné výuky zvážila zařazení vysokoškolských pedagogů do přednostní skupiny pro očkování proti covidu-19 jako ostatní učitele. Kabinet by podle rektorů také měl v nadcházejícím letním semestru umožnit vysokým školám výjimky pro prezenční výuku u některých předmětů. Vyplývá to z prohlášení České konference rektorů (ČKR). Podle ministerstva zdravotnictví bude očkování záležet hlavně na počtu dodávek vakcín.
První dodávky vakcíny proti covidu-19 od firmy Moderna, kterou dnes schválila Evropská unie, by mohly být v Česku kolem 22. ledna. Celkem má český stát objednáno 1,9 milionu dávek asi pro 954.000 lidí. Už v lednu by v Česku mohlo být 80.000 dávek pro poloviční množství lidí. Vyplývá to z aktualizované strategie očkování.
Očkování proti koronaviru se rozběhlo již v celé Evropské unii. Jako poslední s ním začalo Nizozemsko ve středu 6. ledna. První vakcínu dostala sestra v domově s pečovatelskou službou ve městě Veghel na jihovýchodě země. Jenže Nizozemsko a další státy se podobně jako Česká republika nevyhnuly ostré kritice za nezvládnutí přípravy očkovací strategie či propagace samotného očkování směrem k veřejnosti. Francie byla dokonce tento týden donucena po velkém tlaku změnit svůj plán.
Úterní nárůst počtu případů covidu-19 v Česku byl nejvyšší od březnového začátku epidemie v zemi. Přibylo 17 278 nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Podíl nově zaznamenaných případů nákazy na počtu provedených testů stoupl z pondělních 37 procent na zhruba 41,5 procenta. V předchozím týdnu ale dosahoval i výrazně vyšších hodnot, v pátek přesahoval 52 procent.
Statistiky počtu očkovaných jsou jednoznačné a neúprosné. S obrovským náskokem vede Izrael následovaný Velkou Británií, Spojenými státy – nechme teď stranou, Bahrajnem.
Vláda zvažuje, že podmíní některé dosud zapovězené aktivity v nižších stupních protiepidemického sytému (PES) očkováním či negativním testem. K očkování se přitom značná část populace dostane podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zřejmě až za několik měsíců. Mohla by se tak opakovat „vánoční loterie“ o volné termíny na testování, které rychle mizely a ukázaly na nedostatky kapacit a jejich rozdíly v jednotlivých krajích.
Další verze vládní očkovací strategie byla konečně představena, zatím ale není zcela finální a do pátku na ni mají kraje reagovat připomínkami. Hejtmané dostali materiály až v úterý, nezbývá jim proto na připomínkování hodně času, na což upozorňuje liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) by zase mělo existovat úzké propojení mezi centrálním rezervačním systémem a kraji.
Těsně před prvním výročím první zprávy o výskytu čínského koronaviru (Čína ho poprvé přiznala na Silvestra 2019) přichází první velká mezinárodní studie srovnávající, jak efektivně proti jeho šíření dokázaly jednotlivé země zasahovat a jak moc při těch zásazích poškodily společnost a ekonomiku. OECD srovnala ve velké analýze Walking the tightrope: avoding a lockdown while containing the virus (Chůze po provaze: jak se vyhnout lockdownu a udržet virus pod kontrolou) restrikce a omezení, jež od února do listopadu loňského roku provedlo téměř 150 zemí světa.
Stávající karanténa v Německu bude prodloužena nejméně do 31. ledna a opatření budou navíc zpřísněna. Novým celoněmeckým pravidlem pro ohniska nákazy koronavirem se stává omezení volného pohybu osob na maximální vzdálenost 15 kilometrů od domova, řekla po dnešním jednání s premiéry spolkových zemí kancléřka Angela Merkelová.
Bývalý prezident České republiky Václav Klaus se ohradil vůči ministerstvu zdravotnictví a ministru Janu Blatnému (ANO), kteří některé jeho výroky o epidemii koronaviru označili za dezinformační. Klaus si nemyslí, že něco jako dezinformace existuje, sám ale nazývá protiepidemický systém PES jako „dezinformaci par excellence“. Uvádí to v otevřeném dopise, který Blatnému zaslal a který má deník Echo24.cz k dispozici.
Koronavirová nákaza u nás sílí, protože lidé mají odpor k opatřením, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v reakci na zjištění, že Česko je podle statistik Ourworldindata.org nejhorší na světě co do počtu nových nakažených na milion obyvatel za týden. Podle něj mohla být reakce vlády na vývoj epidemie razantnější, nikdo si to však raději nedovolil.
Testy v Česku v pondělí potvrdily 12.860 nových případů nemoci covid-19, téměř o 2000 více než před týdnem. Novým typem koronaviru se v Česku od začátku epidemie prokazatelně nakazilo skoro 760.000 lidí. Přibližně čtyři pětiny z nich se z nemoci uzdravily. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Aktualizované údaje o počtu úmrtí a počtu hospitalizovaných pacientů s covidem resort zatím nezveřejnil.
Rizikový index protiepidemického systému PES k dnešku stoupl na 89 bodů, sedmý den zůstává v nejpřísnějším, pátém stupni pohotovosti. Důvodem zhoršení celostátního skóre o čtyři body je rychlejší šíření nákazy mezi seniory. Zvýšil se i další ukazatel výpočtu indexu, a to počet nových případů nemoci covid-19 za posledních 14 dní v přepočtu na 100 000 obyvatel. Zjednodušené reprodukční číslo se mírně snížilo z 1,31 na téměř 1,28 a pozitivita testů za poslední týden stagnuje.
Řada zákazníků či rodičů kritizuje vládu za zákaz prodeje oblečení, obuvi či školních potřeb. Podle nich jde o nelogické opatření a zatímco vláda pošle malé děti do škol, neumožní pro ně zakoupit sešity či psací potřeby. Problémem je podle kritiků také nejednoznačnost nařízení, dochází tak k tomu, že co je v jednom obchodě zakázané, v dalším lze bez problému pořídit. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) je za tím snaha nezlikvidovat malé obchody a pro psací potřeby si lidé mohou zajít třeba na čerpací stanici.
Místo nekonečného čekání na vládní očkovací strategii a jasnější komunikaci si kraje připravují vlastní vakcinační plán. Některé z nich navíc rozlítil fakt, že premiér Andrej Babiš (ANO) odhalil podrobnosti k očkování „exkluzivně“ ve svém videoreportu Čau lidi. Novinky, jak by měli hejtmani očkovat v krajích, se tak dozvídali spíše z médií než z vládní komunikace. Vlastní podrobný plán již představil například Martin Kuba (ODS) z Jihočeského kraje, jiné svou strategii finišují. Několikátou verzi kritizovaného vládního plánu má představit Jan Blatný (za ANO) v úterý odpoledne.
Do nového roku vstoupila republika s fialovým psem, v pátém, nejtěžším stupni rizika v Protiepidemickém systému. PES byl do světa vypuštěn v polovině listopadu, brzy po nástupu nového ministra zdravotnictví Jana Blatného, ve chvíli, kdy právě doznívala podzimní „druhá“ vlna nákazy čínským koronavirem. Až nový nárůst infekce před Vánocemi dal novému výstražnému systému příležitost ukázat, co umí.
