Další vývoj závisí na tom, do jaké míry se dogmatikům klimatické politiky podaří odpoutat pozornost od skutečných příčin. Dosluhující vláda dnes má jednat o odpuštění poplatků domácnostem za obnovitelné zdroje, její předseda Andrej Babiš nadhazuje i dočasně zrušit, nebo aspoň výrazně snížit DPH na energie. To jeho nástupce Petr Fiala nechce.
Kdyby vám titulek přišel třeba jako Křidýlko, nebo stehýnko?, tak to není náhoda. V podstatě dnes půjde o totéž jako v onom filmu. Tedy jestli konzumujeme lahodné originály, nebo nechutné výlisky. Připravit pro kvítka zem na záhoně platilo mezi zahradníky za vrchol řemesla a základ všehomíra. Byla to vždy největší věda a k těmto dovednostem patřila i různá tajemství a triky předávané po generace.
To, co předvádí nejbližší okolí prezidenta Miloše Zemana, je těžko uvěřitelný amatérismus, který stahuje společnost stále hlouběji do spirály nedůvěry a nedůstojnosti. Je to tak amatérské, že je tomu až těžké uvěřit. Je jen otázka, jestli je prezident schopen rozhodovat a jeho parta jedná na jeho zadání. Nebo je to naopak bezradná improvizace ve chvíli, kdy hlava státu kvůli své vážné nemoci aktuálně schopna rozhodovat není.
Víkend byl ve střední Evropě na převratné politické události štědrý. Přinesl nemilé překvapení nejen Andreji Babišovi, ČSSD, komunistům a Pirátům, ale taky Sebastianu Kurzovi. Rakouský kancléř musel rezignovat po policejní razii přímo v kancléřství. Pád rakouského lídra nezaskočil ty z nás, kteří nadšení z Kurze coby nového vzoru pro budoucnost evropské pravice nikdy nesdíleli. Kurz se zachoval odvážně, když se v roce 2015 jako první západoevropský politik postavil migrační vlně.
I tuhle rubriku minulý týden ofoukla historie. Nemám tím na mysli volby, o nichž ve chvíli, kdy tyto řádky vznikají, ještě ani nevím, jak dopadly. Bylo to tak. Domastil jsem text do minulého vydání, absolvoval nějaké pochůzky po městě, domů se dovlekl, počítač otevřel, zjistit, co nového na sítích, se mi zachtělo, Facebook otevřel… Vlastně ne.
Jedna z výhod naší zaostalosti a provincionálnosti je, že tady některé věci nelze jen tak dělat, neboť by byly hned směšné. Taková je třeba představa, jak se nějaká mladá česká spisovatelka přihlásí ke kampani Bojkotujte Izrael a zakáže překlad svého zajisté geniálního díla do hebrejštiny. Znám trochu několik českých spisovatelek, nejsem si úplně jistý jejich názory na izraelsko-palestinský konflikt, u některých bych předpokládal i názory řekněme dosti kuriózní.
Druhý dech Petra Fialy, o kterém jsme na tomto místě psali před dvěma týdny po první velké televizní debatě na Primě, byl mocný. Překonal nasazení nezničitelného mezka Andreje Babiše a přivedl koalici K3, tedy ODS, lidovce a TOP 09, k vítězství. K2, Piráti se Starosty, naopak zůstala za očekáváním volebních předpovědí, ale dostala dost, aby K3 a K2 měly pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně.
Andrej Babiš prohrál sněmovní volby, a nebude proto předsedou vlády. Včera sice připustil změnu názoru, ve Sněmovně bude pracovat i jako opoziční poslanec. Nic to ale nezmění na tom, že pro tuhle roli se skutečně nenarodil, není na ni, řekněme, osobnostně uzpůsobený. Budoucnost jeho hnutí ANO je nejistá, důvodem jeho existence je právě a jenom „obsluha“ zájmů předsedy, tomu úkolu je podřízená i stranická personální politika.
V posledních týdnech se na různých hromadných akcích v USA začal rozmáhat takový nešvar – lidé začali skandovat „Fuck Joe Biden“. Tam, kde se spontánně shromažďují spíš voliči republikánů, takže hlavně na sportovních akcích. Když už se to má stát, nepřekvapí, že se to stalo na závodě automobilů NASCAR v Alabamě. Může se vám to nezamlouvat, ale není tak těžké to pochopit. V posledních čtyřech letech se kdeco stalo vehiklem boje proti Donaldu Trumpovi.
Světem zahrad otřáslo za poslední dvě sezony leccos, jako ostatně čímkoli jiným. Jednou z opravdu šokujících zpráv byla i skutečnost, že tradiční londýnská Chelsea Flower Show se bude konat na podzim, a nikoli na jaře. Poprvé ve víc než stoleté historii se tedy nekonala na konci května, ale na sklonku září. Pro britské zahradníky to byla výzva a už to samo budilo zvědavost, jak si s takovou štrapácí poradí. Vzrušující byl i předpoklad, že se dostanou ke slovu druhy, které celá léta ostrouhávaly, kvetouce tradičně pozdě.
Víceméně všichni se shodnou, že Pandora Papers nebudou mít velký vliv na výsledek voleb, mimo jiné i proto, že „Babišovi voliči nevědí, co je to offshorová společnost“. To je asi pravda, přiznávám ale, že při nárazovém přezkoušení z problematiky offshorových společností bych asi taky nezazářil. Zábavnou interpretaci premiérovy transakce nabídl uživatel, podle něhož je za aférou nedorozumění vyplývající z jazykové bariéry: Babiš chtěl chatu, jenomže Francouzi rozuměli château.
Nadávat na volební debaty je oblíbené, ještě víc než na většinu jiných věcí. Snad proto, že tam jsou z podstaty věci vždy zastoupení lidé, které aktivně nemáme rádi. A tak zkusme jen relativní srovnání: byla debata na veřejnoprávní televizi lepší než na komerční? Třeba ta v neděli na Primě, kterou můžou diváci mít v živé paměti? Těžko odpovědět kladně. Komerční televize klouže po povrchu, hraje na nízké pudy diváků, zní tradiční argumentace.
