Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Z úlu vyletí včelka Mája a vesele si zpívá. Doletí na pole s řepkou, nadýchá se pesticidů, spadne a je po ní. Na tragickém osudu televizní postavičky ilustrovala německá veřejnoprávní televize, jak jedy užívané zemědělci ničí vše živé v přírodě. Zvláště to mají na svědomí ďábelské glyfosáty, které je třeba okamžitě zakázat.
V sedmdesátých letech devatenáctého století napadl smrkové lesy na Šumavě kůrovec a začalo se těžit ve velkém.
V tuzemské politice přituhuje, jak o tom svědčí skutečnost, že se značná část událostí dá měřit podle společného jmenovatele – a tím je Čapí hnízdo.
Zproštěním Jaroslava Faltýnka a tří dalších obviněných postoupil případ Čapí hnízdo o další krok. Na jeho podstatě se nic nemění. Je možné se obávat, či s nadějí očekávat, že drazí právníci vysekají z případu všechny další obviněné v čele s premiérem Andrejem Babišem, ale tyto obavy a naděje jsou se značnou pravděpodobností zbytečné.
Na obzoru se už rýsuje levicově-populistická vláda, která jen svým vznikem znamená převrat polistopadových poměrů. Jak bude reagovat a jakou alternativu nabídne pětice občanských stran, která zůstává v opozici? První místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda Pirátů Ivan Bartoš, předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda z ODS a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Ladislav Mrklas hovořili v Salonu Týdeníku Echo o tom, jestli může vzniknout opoziční blok, který dokáže účinně kontrolovat vládu populistického miliardáře s rozvrácenými sociálními demokraty a podporou nereformovaných komunistů.
Auto je mi vším. Když si ráno uvědomím jeho rychlost, design, schopnost okamžité reakce, velikost úložného prostoru i nízkou spotřebu, dokonce do nepříjemné práce se mi vstává snesitelně. Nadšení se ovšem obrátí v pravý opak ve chvíli, kdy špičkový vůz vypoví službu.
Rovnýma nohama skočili Češi do nové krize bydlení. Zasáhla většinu vyspělých zemí a tuzemská velká města patří k těm, která nemají řešení. Přesto existuje v blízkém sousedství příklad, že nedostatku dostupných bytů se dá s úspěchem čelit.
V Itálii už zase mají politickou krizi. Nikoho to nepřekvapí, na Apeninském poloostrově jsou krize častěji než jinde. Tentokrát ovšem mohou Češi sledovat Italy s pobaveným nadhledem.
Vyhlášení nezávislého Československa mělo do sebe něco komického, minimálně v očích zahraničních pozorovatelů. K prvnímu pokusu došlo 14. října 1918, kdy se lid sešikovaný na pražských předměstích vydal pod vedením národního socialisty Václava Klofáče na Staroměstské náměstí. Tam měla být podle plánu vyhlášena republika. Rakousko-uherský velitel Prahy, polní maršál Zanantoni, se však držel rozkazů místodržícího, hraběte Coudenhove-Kalergiho, a rozestavěl policejní hlídky, které zakázaly průvodu vstup do města.
Jediné důstojné místo v Česku, kde mohou příznivci Karla Marxe 5. května oslavit 200 let od jeho narození, leží v karlovarské čtvrti Westend, přes ulici proti ruskému konzulátu
Koalice Andreje Babiše, Jana Hamáčka a Vojtěcha Filipa se pomalu sune ke svému ustavení.
Nejvíc se loni zhoršily podmínky pro práci novinářů v České republice. Tento výsledek vyplývá z výroční zprávy Reportérů bez hranic celkem jednoznačně.
Za zvuku písně Kde domov můj? vyplula z přístavu v Simbirsku flotila dvaceti lodí. Bylo 1. srpna 1918 a tisíc legionářů zamířilo na sever proti proudu Volhy na dobrodružnou výpravu do Kazaně, odkud měli vyhnat bolševiky. O pět dní později, 6. srpna večer, se legie pod vedením poručíka Josefa Švece vylodily na jižním kazaňském předměstí a s podporou srbského praporu majora Blagotiče přes noc ovládly centrum města.
Rozhodujícím argumentem pro spolupráci sociálních demokratů s miliardářem Andrejem Babišem byl sám předseda Jan Hamáček. V předsednictvu své strany vysvětlil, že ve funkci končí, pokud s jeho projektem koalice ANO–ČSSD–KSČM nebudou souhlasit. Kdo by si ze sociálních demokratů chtěl přivázat na krk odpovědnost za další osud strany, a to ještě s cejchem anarchisty, který odmítl účast ve vládě.
Sobota byla dnem velkých slov, jaká se vždy používají, když se představitelé důležitých institucí snaží hodnotit současnost z pohledu minulosti.
Rozjet znovu jednání o vládě s Andrejem Babišem, anebo s ním definitivně skončit. Odpověď na tuto otázku musí najít vedení sociální demokracie právě dnes, bez jakékoli možnosti odkladu. Tím se pro naši nejstarší stranu znovu zpřítomňuje historická zkušenost z divokých dob minulého století.
Krátce po půlnoci na 14. března 1918 opustil nádraží v ukrajinském Bachmači poslední vlak odvážející vojáky 4. pluku československých legií dál na východ. Tři pluky legionářů zdržovaly v Bachmači necelý týden dvě německé divize, aby zabezpečily ústup jediným směrem, kterým se 40 tisíc československých vojáků mohlo vrátit do Evropy.
Úsměv na tváři ztuhl půl roku po volbách všem Čechům. Dvě třetiny z nich dokonce žádají, aby byl jednáním o vládě konečně pověřen někdo jiný než šéf vítězného hnutí ANO Andrej Babiš.
Sociální demokraté se vrátili k jednání s hnutím ANO.
Jednání o vládě bylo přerušeno a záhy bude pokračovat třeba v jiné konstelaci. Taková interpretace odchodu ČSSD od jednacího stolu s ANO není správná, i když by se Andreji Babišovi jistě líbila.
Pozdvižení způsobil případ sociálních bytů na litvínovském sídlišti Janov. Skoupili je spekulanti, kteří za své nájemníky inkasovali dávky, neplatili však za vodu ani teplo a nájemníci byli odpojeni. Město hodlá paneláky s byty pro nejchudší zbourat.
Dosud byla jednání o menšinové vládě ANO a ČSSD horečná, teď budou nejhorečnatější.
Koalice ANO a ČSSD je na spadnutí. Stačí odstranit jedinou nesrovnalost, informují politici. „Já dnes v podstatě vidím už jediný otevřený bod, a to je karenční doba,“ prohlásil například vicepremiér Richard Brabec (ANO), když se vyjednavači obou stran rozcházeli slavit Velikonoce.
Také během Velikonoc bude Česká republika bez jakékoli domluvy o vládě.
Zemi konečně řídí manažer. Efektivně začíná napravovat zlořády minulosti a modernizovat společnost, abychom obstáli v mezinárodní konkurenci. Není pochyb o tom, že Andrej Babiš se snaží, jeho aktivity spolehlivě naplňují veškerá média. Přesto sto dnů jeho vlády nemělo viditelný efekt. Naděje Babišových příznivců se v lepším případě splní později.
Nejde se zbavit dojmu, že komunikace mezi Andrejem Babišem a Miroslavem Kalouskem nefunguje.
Sociální demokracie v Česku míří k úplnému zániku.
Stal se jedním ze tří polistopadových premiérů, kteří vydrželi ve funkci celé volební období.
Bez předčasných voleb to už nepůjde. Pokud se nestane něco nečekaného, budou voliči dříve nebo později vyzváni, ať svůj verdikt z konce loňského října opraví. Nesouhlasí s tím jediný, zato významný hráč, prezident Miloš Zeman. Má dost silné páky, aby čekání na volby protáhl o dlouhé měsíce.
Takovým zkratem může reagovat mnohý z občanů, když si přečte včerejší zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu.
