Ondřej Šmigol

/

Články autora

Samozřejmě že Ukrajina v NATO je v českém zájmu

Hlavním tématem právě probíhajícího summitu NATO ve Vilniusu je případné členství Ukrajiny v Alianci. Dá se očekávat ostrá diskuse. Východní křídlo, tedy baltské státy, Polsko, ale i třeba Česká republika, tlačí na co nejrychlejší a nejjednodušší přijetí Kyjeva. Naopak některé západní státy, například Německo, ale i USA, se k tomu staví značně zdrženlivěji. Ptají se, nakolik je členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci vlastně v jejich zájmu. Nejkoherentnější argument proti vstupu Ukrajiny do NATO vyšel v magazínu Foreign Affairs.

Rusko je středověký stát

Když vůdce ruské žoldnéřské wagnerovské skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil pochod na Moskvu s cílem sesadit ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, vypadalo to na zásadní krizi ruského státu. Pak ale vzpoura skončila stejně náhle, jako začala. Podle dohody, kterou údajně vyjednal běloruský prezident Alexandr Lukašenko, wagnerovci dostali imunitu za vzpouru a za to se mohli stáhnout do Běloruska. Svět si mezitím lámal hlavu, co se vlastně stalo. Pro Týdeník Echo se to pokouší aspoň částečně objasnit Mark Galeotti, jeden z nejuznávanějších expertů na současné Rusko.

Souboj vůlí na Ukrajině

Válka je i souboj vůlí. Rusko se snaží tu ukrajinskou podlomit teroristickými metodami, ať je to bombardování civilních cílů, nebo masakry a mučení na dobytých územích. Jak to již bývá, tyto metody morálku obránců spíš upevňují, nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajinci byli ochotni s agresorem vyjednávat. Nejslabším článkem proto zůstává Západ, který Ukrajinu podporuje. I když do války není přímo zapojen, jeho materiální pomoc je naprosto klíčová, pokud má Ukrajina ustát ruský nápor a získat zpět obsazená území.

Rusku hrozí občanská válka, říká vojenský expert

Co se přesně stalo během vzpoury žoldnéřské Wagnerovy skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem, stále není jasné. Wagnerovci se nejspíše snažili vyhnout začlenění do regulérní ruské armády. O důsledcích celé akce hovořil pro Echo24 turecký vojenský analytik Can Kasapoğlu. Ten dříve působil jako výzkumník na NATO Defense College v Itálii a jako hostující vědecký pracovník v NATO Cooperative Cyber Defense Center of Excellence v Estonsku.

Souboj titánů. Zuckerberg vyzval Muska na souboj

Ohlášený zápas v kleci mezi miliardáři a vlastníky sociálních sítí Elonem Muskem a Markem Zuckerbergem je stále ve stadiu plánování. Není zcela jasné, nakolik je budoucí bitka myšlena vážně. Na jednu stranu se oba dva nechávají fotit, jak cvičí jiu-jitsu, na druhou stranu Muskovi zápas prý zakázala jeho maminka. V podnikatelské sféře ale Zuckerberg po Muskovi tvrdě vystartoval. Jeho Meta, jež vlastní Facebook a Instagram, spustila sociální síť Threads. Jedná se o klon Muskova Twitteru a cílem je odlákat jeho čím dál tím víc nespokojenější uživatele.

Šílený americký princ

Spojené státy jsou republika, která oficiálně zakázala veškeré šlechtické tituly. To ale neznamená, že americká aristokracie neexistuje. První přistěhovalci, kapitáni průmyslu, podnikatelé, vytvořili vládnoucí vrstvu, jež se tradičně uchází o ty nejvyšší posty v zemi. Morganové, Rockefellerové, Bushové a samozřejmě ten nejznámější americký rod, Kennedyové, to jsou nefalšovaná americká knížata. Každá rodina má nějakou černou ovci. Kennedyové jich mají rovnou několik. Zakladatel rodu Joseph Kennedy byl antisemita, který podporoval appeasement s Hitlerem.

Banky, nová zbraň levice?

Drtivá většina lidí se shodne, že mít své životní úspory zašité v matraci není nejlepší nápad. Negenerují další peníze skrze úroky, je větší šance, že vám je někdo ukradne, a pokud zrovna nejste doma, je k nim dost špatný přístup. Politicky nevyhovujícím osobám ale možná brzy nic jiného nezbude. Ukazuje to třeba případ britského politika Nigela Farage. Tomu banka bez udání důvodů uzavřela účet a další finanční instituce mu ho odmítají otevřít. Farage tvrdí, že se stal v podstatě neosobou a cílem je vyhnat ho z Británie. Nigel Farage je nejspíše nejúspěšnější britský politik posledních třiceti let.

Prigožin, Kornilov dnešní doby

„Dějiny se nikdy neopakují, ale často se rýmují“ je postřeh Marka Twaina. Stále není jasné, co se přesně událo při vzpouře žoldáků Wagnerovy skupiny. A možná se to ani nikdy nedovíme. Téměř před 106 lety došlo v Rusku k překvapivě podobné události, jež vešla do historie jako Kornilovova aféra. O tom, co se vlastně tehdy stalo, debatují historici dodnes. Lavr Kornilov byl ruský generál povýšený v červenci 1917 na vrchního velitele ozbrojených sil. Stejně jako dnes se Rusko nacházelo uprostřed války, jež se zdaleka nevyvíjela podle jeho představ.

Ruská komedie. Měl Prigožin vše domluvené s Putinem, nebo to bylo jinak?

Co se to právě stalo? To bylo nejspíš celosvětové zvolání, když šéf žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin oznámil, že se dohodl s Vladimirem Putinem a odvolal svůj pochod na Moskvu nějakých 200 kilometrů od hlavního města. Než se wagnerovci otočili a vydali zpátky do svých polních táborů, stihli sestřelit šest helikoptér a jeden letoun, zabít minimálně třináct lidí a vyděsit ruskou vládu k smrti. Zdálo se, že Kreml mají na dosah ruky. Jenže rebelie skončila stejně náhle, jako začala. Byla to tedy obří psychologická hra na zmatení nepřítele? Měl Prigožin celou akci předem domluvenou s Putinem?

Trumpova láska ke krabicím

Kdyby nehrozila destabilizace americké demokracie, byla by to skvělá komedie. Dne 8. června velká porota na návrh zvláštního prokurátora Jacka Smithe obvinila Donalda Trumpa v 37 bodech. Bývalý prezident prý porušil zákon o špionáži (ten pokrývá i nevhodné zacházení s utajovanými informacemi), spikl se za účelem maření spravedlnosti, skrýval tajné dokumenty a lhal FBI. Smithův úřad zveřejnil zdůvodnění obvinění. Je třeba mít na paměti, že jde o verzi jen jedné strany, navíc podanou v co nejlepším světle. S jistotou však můžeme říct, že Smith má na Trumpa slušně nabito.

Odpočívej v pokoji, Titane

V průběhu včerejška pět lidí zemřelo děsivou smrtí někde pod hladinou severního Atlantiku. Pětice dobrodruhů se v neděli spustila v miniponorce Titan k vraku Titaniku a již se nikdy nevynořila. Zběsilé záchranné operace, jež se snažily ponorku najít, než jí dojde kyslík, se nakonec ukázaly jako zbytečné. Včera večer nalezené trosky jsou nejspíše součástí vnějšího trupu. Majitel ponorky, společnost OceanGate, současně oznámila, že posádku považuje za mrtvou. Reakce na celou událost od části levice je dost nechutná.

Nezávislost Tchaj-wanu neuznává ani Tchaj-wan

Občas se ze zpravodajství zdá, že válka mezi Spojenými státy a Čínou je na spadnutí, dokonce je nevyhnutelná. USA jsou dosavadní světový hegemon, zmítaný vnitřními problémy a nezvládající závazky po celém světě. Čína se hlásí o své místo, neustále rostoucí ekonomika jednou jistě předstihne Ameriku, Peking masivně zbrojí. Čína a Amerika se budou muset porvat o první místo ve světovém řádu. Spouštěčem bude nejspíše Tchaj-wan, který Peking považuje za své území a rád by ho dostal pod kontrolu.

Transgenderismus naráží

Česko je ve společenských otázkách tak pět let za Západem. Kulturní války probíhající v Americe a Británii se k nám dostávají se zpožděním. Ve chvíli, kdy je začne řešit česká společnost, se debata za oceánem posune někam úplně jinam. Příkladem může být čtení pohádek transvestity malým dětem. To se poprvé odehrálo před zhruba dvěma týdny v Brně a rozpoutalo to ostrou hádku, kdy na jedné straně stáli tradicionalisté a na druhé progresivisté. Právě před pěti lety to bylo poprvé, kdy se fenomén „drag queen story hour“, jak se nazývá v angličtině, poprvé dostal do veřejného povědomí v USA.

Polské podpásovky

Ze zpravodajství českých i světových médií by se mohlo zdát, že náš severní soused se potácí na hraně pravicové diktatury. „Demokracie v Polsku prožívá smrtelnou agonii,“ tvrdil titulek na serveru Novinky.cz. „Polsko není přítelem, jak si Západ myslí,“ byl název komentáře v The New York Times. „Polsko má zákon, kterým může trestat opozici. Čistá putináda, píší média,“ hlásaly Seznam Zprávy. Všechny titulky se týkaly nového zákona přezdívaného „lex Tusk“. Celé je to samozřejmě složitější. Polsko není krůček od autoritářského režimu. V takové zemi by asi stěží mohla opozice pořádat obří demonstraci,

Tucker Carlson a UFO. O mimozemšťanech v nás

V prvním díle svého pořadu na Twitteru Tucker Carlson dokázal, že potřebuje Fox News. Carlson, nehlídaný editory a právníky Foxu, se proměnil z provokatéra balancujícího na hraně v plnohodnotného konspiračního teoretika. První půlku věnuje pěti minutám nenávisti Zelenskému a při kritice ukrajinského prezidenta židovského původu zabředává až do antisemitismu. Je podle něj „upocený a krysí“, „pronásledovatel křesťanů“ a „přítel Blackrocku“.

Přehrady vyhazuje obránce

Za zničení přehrady Nová Kachovka mohou Rusové. Rozhodně v tom smyslu, že pokud by nenapadli Ukrajinu, přehrada by dnes stále existovala. Jeví se ale také velmi pravděpodobné, že mohou za její protržení v tom smyslu, že ho přímo způsobili. Jednoznačné přímé důkazy zatím nejsou, ale mnoho nepřímých skutečností to naznačuje. Když se v noci 6. června protrhla přehrada Nová Kachovka na Dněpru a následná povodeň zaplavila ukrajinské i ruské pozice na jeho dolním toku, oba dva státy se začaly obviňovat z jejího zničení.

Malé děcko Trump znovu obžalováno

Donald Trump je obžalovaný. Znovu. Poprvé ho obvinil newyorský prokurátor Alvin Bragg v případu plateb pornoherečce Stormy Danielsové. Všeobecně je akceptováno, že se jedná o politicky motivované stíhání. Prokurátor je v USA volená funkce a Bragg si evidentně chce na stíhání bývalého prezidenta udělat jméno. Nicméně jeho argumentace stojí na vodě. Platby pornoherečkám za mlčení o aférce jsou nemorální, ale ne nelegální. Bragg proto přišel se složitou „novou právní teorií“, že se jedná o porušení zákonů o financování politických kampaní. Málokdo je přesvědčen, že to obstojí před soudem

Kissinger dokázal vidět svět nejen americkýma očima

Henry Kissinger, poradce pro národní bezpečnost a později i státní tajemník neboli ministr zahraničí za prezidentů Richarda Nixona Geralda Forda, oslavil sté narozeniny. Tento vyznavatel nesentimentální reálpolitiky je považován snad za nejvýznamnějšího myslitele i praktikanta v oblasti mezinárodních vztahů v druhé polovině dvacátého století. O jeho odkazu diskutovali jeho překladatel Martin Pokorný, historik Jan Koura a europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Bidenův pád

Demokratické senátorce Dianne Feinsteinové je 89 let. Je veřejným tajemstvím, že již není duchem plně přítomná. Od března do května v Kongresu úplně chyběla, oficiálně se vzpamatovávala z pásového oparu. Když se po dvou a půl měsících vrátila do práce, novinářům tvrdila, že nikdy neopustila Washington. Při jiné příležitosti, když viceprezidentka Kamala Harrisová dorazila do Senátu, aby rozhodla vyrovnané hlasování, Feinsteinová se údajně podivovala, co tam dělá. Senilita Feinsteinové má reálné dopady na americkou politiku.

Jak se vede totální válka

Dnes je výročí spojeneckého vylodění v Normandii, kdy Američané společně s Brity otevřeli druhou frontu a vyjeli z francouzských pláží na Berlín. Jedná se o jednu z nejslavnějších operací druhé světové války. V průběhu včerejška se rovněž objevovaly nejrůznější zprávy, že možná začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, nebo možná také ne. Stojí ale za to připomenout, co vůle k totálnímu vítězství vlastně znamená.

Ženy by měly přestat brát antikoncepci

Mary Harringtonová je autorkou knihy Feminism Against Progress (Feminismus proti pokroku). Sama sebe považuje za „reakcionářskou feministku“, bojuje za ženská práva, ale je jasné, že její názory jsou velmi vzdálené feministickému mainstreamu. Nedávno promluvila na konferenci národních konzervativců v Londýně a pro Echo své názory dovysvětlila. Pokud jako žena chcete odmítnout technologizaci svého těla, je velmi rozumné odmítnout sex s kýmkoli, komu nevěříte, komukoli, o kom se domníváte, že mít s ním dítě by byla katastrofa, říká.

Importovaní šílenci Peterková a spol.

Přiznejme si, Česká republika je klidná, až nudná země. Nežijí tu nebezpečná zvířata, přírodní katastrofy jsou vzácné, kriminalita je tu relativně nízká, i v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi, kverulantství je sice národní sport, málokdy však opustí dveře hospody. Proto bylo tak šokující, když v úterý rozbouřený dav vtrhl do soudní síně, kde se projednávala kauza Jany Peterkové, aktivistky souzené za šíření poplašné zprávy. Dav skandoval takové věci jako „Gestapo, gestapo“ a „Zákon jsme my“. Soudkyně i se senátem raději utekla. Náhlý výbuch davového hněvu si pozorovatelé vysvětlovali různě.

Ano základnám

Existuje v České republice nebezpečnější skupina šašků, než je iniciativa Ne základnám? Objeví se vždy jednou za zhruba sedm let, neomylně zaujmou stanovisko, které ohrožuje bezpečnost Česka a straní Rusku, a pak se zase na několik let odmlčí, než je znovu potřeba poškodit české zájmy. Poprvé se objevili v roce 2009, kdy úspěšně bojovali proti umístění amerického radaru v Brdech. Ten měl být součástí protiraketového systému chránícího celou Evropu. Pak se vynořili v roce 2015, kdy protestovali proti průjezdu amerického vojenského konvoje skrze Česko. Nyní jsou opět na scéně.

V Hannibalových a Pyrrhových stopách?

Bitva u Kann je dodnes považována za jedno z nejdokonalejších vítězství historie. Armáda Kartága vlákala pod Hannibalovým vedením římské vojsko do pasti. Zatímco střed Kartaginců ustupoval, křídla držela své pozice a Římany dokonale obklíčila. O víkendu přišla zpráva, že Rusové po deseti měsících urputných bojů obsadili celý Bachmut. Ukrajinci to rozporují, ale jestli ovládají několik posledních budov, není podstatné, Bachmut je de facto pod ruskou kontrolou. Důležitější je, co se děje v okolí. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj tvrdí, že armáda je blízko taktickému obklíčení Bachmutu.

Trump vs. DeSantis. Souboj formy s obsahem

Republikánské prezidentské primárky můžou doopravdy začít. Zatím jim dominoval bývalý prezident Donald Trump. Sekundovala mu skupinka politických nicot, všichni bez šance jakkoliv jej ohrozit. To se změnilo ve středu, kdy floridský guvernér Ron DeSantis oficiálně ohlásil kandidaturu na prezidenta. Nebyl to start nijak spektakulární.

Třináct promarněných let

Po celé tři dny bylo londýnské počasí neanglicky slunné. Čtvrť Westminster, po staletí centrum britské politické moci, vypadala náramně. Poblíž se tyčila gotická majestátnost Westminsterského opatství, o kus dál Big Ben a budovy parlamentu. Před kostelem přebudovaným na konferenční Emmanuel Centre stála skupinka asi tří aktivistů, kteří drželi protibrexitovské bannery a na celou ulici pouštěli nesnesitelnou hudbu. Tam jsem potkal první „celebritu“ dne. Třiapadesátiletý Steve Bray je ve Westminsteru známou postavou.

S „fašisty“ v Londýně

„Dost se potýkám s otázkou, kolik pozornosti byste měli věnovat provokatérům, kteří mají blízko k fašistům a kteří se ji očividně zoufale snaží získat,“ napsal na Twitter James O’Brien, hvězda britského rádia LBC, v narážce na konferenci „národních konzervativců“, jež se konala od pondělí do středy v Londýně. „Biblické verše a konspirační teorie: Ultrakonzervativní američtí radikálové, kteří infiltrovali torye“ je titulek deníku The Independent o stejné konferenci. „Říkají tomu ‚národní konzervatismus‘, ale je to krajně pravicové hnutí, které rozděluje. Proč se k němu hlásí toryové?“ zamýšlel se John Harris ve svém komentáři.

Válka je střetem vůlí. Rusku schází

Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské skupiny wagnerovců, nyní tvrdě bojující na Ukrajině, údajně nabídl ukrajinské armádě, že jim vyzradí pozice ruské armády, pokud se stáhnou od Bachmutu, tvrdí deník The Washington Post. Nemáme jak zjistit, zda je to pravda, či zda je to chytrá ukrajinská zpravodajská hra. Ať je to jakkoliv, dobře to ukazuje, proč Kremlu se vede na Ukrajině tak mimořádně špatně a proč řada analytiků začíná být opatrně optimistická ohledně nadcházející ukrajinské ofenzivy.

Cílem je Ukrajina ve strukturách EU

Polsko se nepochybně stává jedním z hlavních politických hráčů na evropské scéně. Regionální hegemon, jeden z nejbližších spojenců USA na kontinentě, úzce zapojený do pomoci válčící Ukrajině, který se nebojí jít proti ose Berlín–Paříž, například kontroverzně po Německu požaduje reparace za druhou světovou válku. Varšava má pro střední a východní Evropu velkolepé plány. Momentální obsesí polských představitelů je iniciativa Trojmoří, plán propojit východní křídlo Evropské unie skrze výstavbu nové infrastruktury.

Novější články Starší články