Martin Weiss - komentátor ECHO24.cz

/

Narodil se v roce 1963, Pražák. Studoval češtinu a angličtinu na FF UK. Koncem 80. let přispíval do samizdatové Revolver revue, od roku 1990 novinář - Respekt, Český deník, Lidové noviny, MF Dnes, nejdéle, od roku 2006 do roku 2013, v Lidových novinách. Novinářskou kariéru přerušil v letech 1997-2000, kdy byl tiskovým tajemníkem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Překládal z angličtiny (Malcolm Gladwell, Niall Ferguson).

Články autora

Schvalování vakcín a autorita vědy

Pokud by Pfizer požádal o EUA do dvou měsíců a vláda by ji obratem udělila, znamenalo by to, že by Amerika mohla začít očkovat ještě před volbami 3. listopadu. Což velmi zaujalo prezidenta Trumpa, neboť naději, že ještě do voleb tu bude vakcína, opakovaně živil.

Petersonovo dvacáté století

Jordan Peterson, který vydává novou knihu a vrátil se na veřejnou scénu po dosti dramatické a bulvárně vděčné epizodě ve svém osobním životě, přiznal v nedávné konverzaci na YouTube zajímavou věc. „Když jsem kritizoval excesy levice, tak lidé, kteří se ozvali na mou obranu, byli logicky převážně z pravice.

Smutný primát. A za epidemii nemůže nikdo?

V těchto dnech dosáhla Česká republika smutného prvenství, nejvyššího počtu zemřelých na covid-19 na obyvatele. Vyšší už je jen v městských státech Gibraltar a San Marino. Druhá za námi, Belgie, je dlouhodobě známá jako stát, jehož čísla jsou poznamenaná širokou definicí úmrtí na covid. Je to milník zaznamenávaný většinou lidí spíš medializovaně než nějakým bezprostředním prožitkem.

Chaos musí skončit

V době uzávěrky tohoto textu nebylo jasné, s čím přišla vláda na svém jednání v noci ze středy na čtvrtek. Z kusých informacích vysvítal chaos, na který jsme si zvykli. Místo jasných slov typické babišovské „inspirovat se Izraelem“. Ale můžeme v dané politické konstelaci něco jiného? Situace se mění jak počasí na horách, takže pokud divák není přilepen k nonstop zpravodajství, mohou mu některé potenciálně dramatické události uniknout.

Vojtěch si výslužku opravdu zaslouží

To, že bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch bude za své služby odměněn postem velvyslance ve Finsku, přijímáme zpravidla už jen s úšklebkem. Někteří včetně opozičních politiků pro něj projevují jakousi slabost. Je neuvěřitelné, jak daleko vás dovede v politice nevinný kukuč. Vojtěch patří v systému Babišova vládnutí k tomu absolutně nejhoršímu.

Měla Ashli Babbittová šťastnou smrt?

Se šílenstvím kolem akcií Gamestopu dorazila vlna populistických revolt na nové teritorium – akciové trhy. I ona je poháněna sociální sítí – po známějším Facebooku a Twitteru vstoupil na politické kolbiště Reddit, síť pro „nerdy“. Jak je to šílené? Kdybyste chtěli nějakému normálnímu člověku tváří v tvář tvrdit, že „akcie vždy jen stoupají“, budete za nebezpečného blázna. Když to v této komunitě odprezentujete ve formátu memu třeba s fotkou Mela Gibsona z filmu Braveheart, jste za hrdinu, který ukazuje cestu ostatním.

Vakcíny – triumf neoliberalismu

Přirovnávání vakcín ke zboží na polici supermarketu je snad tím nejhloupějším rétorickým trikem posledních dnů. Má tu výhodu, že je to způsob, jak si trochu plivnout na země, jež mají s očkováním úspěch. Jiří Hlavenka napsal minulý týden na Facebooku, že Izrael „předběhl ve frontě na banány“. Prý „přivezli kamion banánů, pro každého pět kilo, víc jich není. Izrael šel zadem, uplatil řidiče a vyložil si půl kamionu jenom pro sebe.

Joe Biden, prezident dekadence

Joe Biden není v žádném směru jakkoli výrazný, natož přelomový politik. Jeho volební vítězství nebylo podle historických měřítek nijak drtivé. Pokud v této chvíli přichází z oficiálního Washingtonu a mainstreamových amerických médií gejzíry dojetí nad jeho inaugurací, jež zcela všední události povyšují na magické výjevy, pak z jediného důvodu – že není Donald Trump.

Vakcíny za paywallem

Evropská komise buď ostudně zbabrala nákup vakcín proti koronaviru, anebo je vakcín dost, a pokud není, je to vina Andreje Babiše a řady ostatních členských zemí Unie. Buď tak, nebo onak, podle toho, jaké zdroje sledujete a komu věříte. Je to klasická ukázka toho, jak fungují dezinformační kampaně – ne že by všechny přesvědčily o své lži, ale vytvoří nejistotu o tom, zda se to, jak se věci mají, lze vůbec dozvědět.

Rada nad zlato: Vytvořte si vlastní sociální síť

Pokud ještě nevěříte, že kognitivní zkreslení existuje, pak reakce od středu doleva na suspendování twitterového účtu Donalda Trumpa by měla pro vás být povinným školením. Jde o reakce, jež lze heslovitě shrnout slovy „Donald Trump porušil podmínky používání sítě. Twitter je soukromá firma, nikdo jí nemůže nakazovat, jaké chování má u svých uživatelů tolerovat. A když se vám chování Twitteru nelíbí, vytvořte si vlastní sociální síť. Tak funguje svobodný trh“.

Blbí, ale svobodní

Středeční povstání ve Washingtonu je z těch událostí, jež poskytují příležitost k ukázání pokrytectví či dvojích měřítek amerických médií a liberálních elit. Kde jste byli, když loni v létě demonstranti po celé Americe útočili na policii, zapalovali obchody, strhávali sochy? A – chcete-li něco blížící se útoku na sídlo vrcholného federálního orgánu – měsíce obléhali federální soudní budovu v Seattlu? lze se jich ptát.

Povolení zabíjet v dnešním světě

Každodenní ruská korupce, jež se nevyhýbá ani tajným službám, se postarala už o několik pamětihodných provalů. Například když v roce 2018 nezávislí pátrači paralelně s britskými orgány zjistili totožnost agentů GRU, kteří provedli útok na Sergeje Skripala v Salisbury. Nedávno pak, když se Andrejovi Navalnému podařilo v roli vysokého aparátčíka rozpovídat jednoho z agentů FSB, který se podílel na jeho otrávení v Tomsku.

Jednadvacáté století na smetišti dějin

Každoročně se koncem roku vyhlašují slova roku – nové nebo nově použité výrazy, které dění uplynulých měsíců uvedlo v život. Možná by stálo za to zkusit to z opačného konce a vyhlašovat výrazy, jež by bylo na čase definitivně stáhnout z oběhu. Ne ty, které upadají v zapomnění, ale ty, které jsou živé až až, jen je dění v posledním roce usvědčilo z nepatřičnosti a z nepoužitelnosti. Kandidátem, pro něhož čas opravdu nazrál, je „jednadvacáté století“.

Očkovat stát jako firmu

Nedělní tisková konference Andreje Babiše byla koncentrovanou ukázkou slabin mikromanagementu, metody vládnutí, kterou si premiér oblíbil, či spíš jediné metody, kterou umí. Dává mu to smysl – vždyť je zkušený manažer. Už od počátku jeho působení v exekutivě je to jeho univerzální argument, jímž odpovídá na jakoukoli kritiku: vy jste nikdy neřídil tak velkou organizaci jako já, tak mlčte.

Brány hulení dokořán

Ve sněmovně by se v průběhu této schůze měl konečně po letech dostat na stůl pirátský návrh legalizující domácí pěstování marihuany. I když stranu nikdo dnes nemůže obviňovat, že by toto bylo to jediné, o co jí jde, zůstává tato iniciativa pro Piráty symbolická a důležitá. Mimo jiné tím, že žádná jiná strana nic takového v programu nemá, a Pirátům tak obstarává jednu voličskou skupinu navíc.

Žijeme v době politických zombie?

Historie se opakuje, poprvé jako fraška, podruhé jako LARP – jak kdosi nedávno přetvořil oblíbený Marxův výrok. A skutečně i na naší veřejné scéně můžeme v poslední době zaznamenat podivný pocit, jako by před námi defilovali zombies. Někteří už jsou světem nemrtvých přetvořeni do neurčitých, přibližných typů, u jiných pod potrhanou pokožkou jasně rozeznáváme konkrétní osobnost.

Jak je dobré být Pavlem Rychetským

Kdo je nejsvobodnější veřejný činitel v České republice? Jsou dva, guvernér centrální banky a předseda Ústavního soudu. Oba stojí v čele samostatných větví státní moci (ČNB tak nebývá označována, ale ústava jí fakticky toto postavení dává). Oba jsou ze svých vysokých funkcí prakticky neodvolatelní; zároveň je jejich funkční období omezeno, takže si případným taktizováním mohou vysloužit maximálně dvě, ale ne víc.

Covid, náš osud

Číst si o přežívajícím primitivismu a předsudcích v zaostalých oblastech světa patří k drobným neřestem, jež nám nikdy nezevšední. Jsme koneckonců děti osvícenství, projektu osvobození lidstva od nadvlády předsudků, pověr, tmy nerozumu. Jak člověka třeba pobaví reportáž o tom, že ve Středoafrické republice tvoří až padesát procent případů, které tamní justice řeší, obvinění z čarodějnictví.

Co mají společného Barack Obama a Tony Soprano

Barack Obama dal perfektně načasovaný rozhovor – není lepšího kontrastu než minulý prezident vyrovnaně, poučeně a rozvážně komentující svět, zatímco se jeho nástupce zmítá v hysterických rétorických křečích a utíká před porážkou do fantazie. Rozhovor, který vyšel v časopise The Atlantic, je možná nejzajímavější svými pasážemi o kultuře.

Americká média: svět, jaký by měl být

V závěru americké volební kampaně začaly sociální sítě s čím dál větší frekvencí opatřovat posty prezidenta Trumpa a jemu blízkých lidí varovnými cedulkami ve smyslu, že tento post obsahuje neověřené nebo nepravdivé informace. V televizích se tato sdělení začala objevovat v „chyronech“ (takových těch páskách na dolní straně obrazovky, kde běží text). Nejvíc však veřejnost zaujalo, když některé zpravodajské stanice krátce po začátku prezidentovy čtvrteční tiskové konference ustřihly její přímý přenos s tím, že prezident šíří lži.

Muž s trochou vlastností a menšinovou sexuální orientací

Třídílný seriál České televize Herec, který skončil minulou neděli, je myslím neobvyklý v české produkci tím, že se nesnaží být morálně úhledný. V tomto smyslu je taky zajímavým střípkem k vyvíjejícímu se chápání našich padesátých let. Ti, kdo si stěžují, že to je zase další kousek o tom, jak ta doba byla zlá, a že už je na čase „začít vyprávět komplexnější příběhy“, nepostřehli, že se zde právě toto trochu děje.

Návrat už není možný

Podle všech ukazatelů platných ve starých dobrých časech se novým americkým prezidentem stane Joe Biden. Jenže v minulých volbách v roce 2016 Donald Trump všechny konvenční zásady popřel. A tak analytici letos počítají s „faktorem X“ – s tím, že v jejich analytických nástrojích může být něco špatně, i když nevědí co.

Robinson Crusoe by dnes zahynul rychle

Vládní tým působil na včerejší tiskové konferenci, jako by představitelé nějaké kolaborantské vlády vykonávali příkazy okupační moci a vypadli z rolí. Tak vystrašení byli z opatření, která oznamovali, tak neochotní byli obhajovat jejich logiku a hlásit se ke svým minulým rozhodnutím. Co by bylo lepší?

Kdo je tu vlastně pámbíčkář?

Soudkyně Amy Coney Barrettová byla mezi těmi, z nichž prezident Trump vybíral, když navrhoval soudce Nejvyššího soudu minule, v roce 2018. Nakonec dal přednost soudci Kavanaughovi, prý i proto, že podle názoru některých vlivných senátorů mělo být jeho schvalování v Senátu hladší než u výrazně křesťansky orientované Barrettové. Ta předpověď tedy moc nevyšla.

Novější články Starší články