Stát věděl o možných problémech se střetem zájmů členů dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) déle než rok. Legislativu kvůli obsazování rady zatím měnit nechce. Vyplývá to z materiálu ministerstva zemědělství, se kterým se ve středu seznámila vláda. Kvůli střetu zájmů poslanců Jaroslava Faltýnka (ANO), Ladislava Velebného (ČSSD) a Petra Kudely (KDU-ČSL) je možné, že bude muset Česká republika do rozpočtu EU vracet zhruba 22 milionů korun, nebo se jí o tuto částku budou krátit budoucí dotace. Na kauzu jako první upozornil deník Echo24.

„Můžeme potvrdit, že o působení pana Faltýnka se ve středu na vládě jednalo,“ řekla bez dalších podrobností mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Bližší informace neuvedl ani mluvčí vlády Martin Ayrer. „Vláda projednala materiál, který předkládalo ministerstvo financí,“ uvedl pro Echo24. 

Na dotaz deníku Echo24, zda se bude premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v celé věci dál angažovat, Ayrer uvedl, že to už se stalo. „Angažoval se tak, že požádal ministra zemědělství, aby podal k téhle věci informace a aby navrhl vládě další postup, což se stalo,” řekl mluvčí. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se podle něj jednání neúčastnil.  

Podle materiálu loni v lednu Evropská komise vytýkala SZIF, že nebyla přijata taková opatření, aby se střetu zájmů vyhnul. S tím Česko nesouhlasilo, působnost členů dozorčí rady SZIF v podnicích čerpajících dotace podle ní možný střet zájmů nezpůsoboval. V květnu se pak uskutečnilo jednání se zástupci komise, kde čeští zástupci vysvětlovali působnost dozorčí rady.

Letos v únoru se pak ČR dozvěděla, že se komise přesto domnívá, že akreditační kritéria pro dotace nebyla splněna a že nebude chtít ČR proplatit 800 428 euro, tedy téměř 22 milionů korun. Faltýnek už členem dozorčí rady není, Velebný a Kudela jsou.

Letos v březnu pak ČR navrhla, aby se zahájilo smírčí řízení, nesouhlasí s výkladem komise. Argumentuje například tím, že dozorčí rada u SZIF nepůsobí stejně jako dozorčí rady v soukromém sektoru. Nemá podle materiálu například žádný vliv na statutární orgány SZIF.

Materiál také připomíná, že členové dozorčí rady byli zároveň poslanci, vztahuje se tak na ně zákon o střetu zájmů. „Tento zákon výslovně zakazuje veřejnému funkcionáři upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit,“ dodává materiál. Postoj Evropské komise je tak podle něj nepodložený, výstupy platební agentury dozorčí rada nemohla ovlivnit.

Pokud by komise na svých výtkách trvala, může ČR podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Podání žaloby by ale nemělo odkladný účinek, stát by tak musel zaplatit sankci do unijního rozpočtu.

Protože evropský audit zatím není dokončen a soudní tribunál o teoretické žalobě v řádu měsíců nerozhodne, doporučil materiál počkat s případnou změnou legislativy.