V samozvané „Luhanské lidové republice“ proběhl státní převrat. Podle informací ruského listu Novaja Gazeta šéf luhanských separatistů Igor Plotnickij opustil území povstalců a odjel do Ruska. Završily se tak dva dny manévrů v neuznané republice. Krize vypukla poté, co Plotnickij odvolal svého „ministra vnitra“ Igora Korneta. Ten však vyslal do ulic své speciální jednotky. Údajně do Luhanska dorazily i jednotky ze sousední samozvané „Doněcké lidové republiky“.

Plotnickij odvolal Korneta v pondělí. Oficiálně ho tak učinil kvůli trestnímu stíhání za přehmaty jeho podřízených policistů. Kornet své sesazení odmítl, zabarikádoval se v sídle ministerstva a ohlásil, že se nadále považuje za policejního šéfa. Naopak vyslal do ulic své speciální jednotky, prý aby zajaly „ukrajinské diverzanty“. Údajně ale zajaly prokurátory, stíhající Korneta za přehmaty, a řadu lidí z Plotnického okolí.

Plotnickij trval na tom, že situaci má pod kontrolou. „Mohu s jistotou říci, že pokusy některých osob zůstat u moci destabilizací situace jsou marné a ve velmi blízké budoucnosti budou neutralizovány,“ uvedl v úterý Plotnickij.

Podle ruských médií poté prý dorazila i ochranka šéfa sousední „Doněcké lidové republiky“ Alexandra Zacharčenka a údajně i ruská vojenská kolona.

Stovky neoznačených ozbrojenců poté obsadily klíčové budovy v Luhansku. Plotnický nejspíše seznal, že prohrál a odjel do Ruska.

Je možné, že za celým převratem stálo vedení ze sousedního Doněcku. Jeho vůdce Zacharčenko totiž v minulosti nabídl sloučení povstaleckých území do jednoho státu Malorusko se sídlem v Doněcku. Luhanští představitelé to však odmítli. Ruská média spekulují, že ke sloučení dojde nyní.

Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin usoudil, že v Luhansku jde nejen o vyřizování účtů mezi bandami separatistů, ale i o soupeření jednotlivých ruských tajných služeb.

Kreml se k dění v Luhansku zatím nevyjádřil.

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva jakékoliv zapojení do konfliktu odmítá.

Boje mezi proruskými separatisty a jednotkami prozápadní ukrajinské vlády si během tří let vyžádaly více než 10.000 mrtvých.

V obou „lidových republikách“ se odehrála řada atentátů a vražd jednotlivých pohlavárů, které Kyjev přičítal vyřizování účtů a boji o moc a peníze mezi separatisty, zatímco separatisté z těchto útoků obviňovali ukrajinské diverzanty.