Bývalý diplomat Petr Kolář uvažuje o kandidatuře na prezidentský úřad. Do boje půjde ale jen v případě, pokud bude kandidovat i stávající prezident Miloš Zeman. Jinak by prý neměl motivaci. V rozhovoru pro středeční MF Dnes uvedl, že začal o Hradě přemýšlet v momentě, když viděl Zemanovu reakci na ruskou anexi Krymu.

„Po ruské invazi na Krym jsem se lekl. Šokovaly mě však spíše projevy jakéhosi kolaborantství uvnitř západního společenství než invaze, která se tak nějak dala předpokládat. A pak jsem slyšel našeho prezidenta, jak v zásadě přejímá dezinformační argumentaci Kremlu, a navíc to neříká jenom nám, ale i v čínské státní televizi. Ta vyjádření už byla pomalu důvodem k impeachmentu (zproštění z úřadu, pozn. red.). Tak jsem se začal angažovat jako občan,“ řekl Kolář pro MF Dnes.

Čtyřiapadesátiletý Kolář bude na prezidenta kandidovat podle svých slov pouze v případě, že bude kandidovat i Zeman. Bez něj by Kolář prý neměl motivaci do souboje o Hrad jít. Zeman má svou případnou kandidaturu oznámit 10. března.

Bývalý diplomat Kolář se zkušenostmi ze Švédska, Irska, USA a Ruska má na směrování zahraniční politiky České republiky odlišný názor než současný prezident. Ve vztahu s Čínou i Ruskem nám podle něj chybí hrdost a sebevědomí. Prohlášení čtyři ústavních činitelů z loňského října, kterým se distancovali od setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou, považuje Kolář za naprosto nadbytečné.

S Čínou lze podle Koláře jednat jako rovný s rovným a politika nemusí mít nutně vliv na obchodní vztahy. Norsko, Švédsko i malé pobaltské státy jsou co do počtu obyvatel menší než Česká republika, v mezinárodní diplomacii však umějí podle Koláře vystupovat mnohem sebevědoměji.

„Jenomže k tomu musíte být vzdělaní, mít alespoň elementární znalost historie a trochu se orientovat v mezinárodní situaci. Jedna věc je nadhled a druhá ignorance a hloupost. Ignorant, který si myslí, že má nadhled, není jen k smíchu, ale v důsledku je i nebezpečný,“ uvedl Kolář v narážce na Zemana pro středeční MF Dnes.

Prioritou by podle Koláře měla být evropská bezpečnost, Česko i další státy by měly začít plnit své závazky a přispívat aspoň dvěma procenty HDP do rozpočtu NATO. Dohodnutý dvouprocentní podíl přitom splňují pouze Spojené státy, Velká Británie, Řecko, Estonsko a Polsko. Česká republika je s více než jedním procentem HDP na 22. místě z 28 zemí aliance.

Pro zajištění bezpečí vnějších hranic musí podle Koláře Evropa zasáhnout v okolních státech a nastolit tam jakýsi „protektorát“. „Měla by tam pomoci vytvořit alespoň bezpečný prostor, aby mohla fungovat nějaká administrativa. Nefunkční státy to nedokážou bez naší pomoci. Musíme to udělat formou – vím, že v Čechách to vytváří příšernou konotaci – jakéhosi protektorátu v pravém slova smyslu toho výrazu,“ řekl Kolář, který však odmítá, že by šlo o nějaký neokolonialismus. Evropa musí prý pomoci zemím v severní Africe, na Blízkém východě, ale i Ukrajině, aby tam vznikla fungující demokratická společenství.