Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) přijde obchodní řetězce na miliony korun. Podle velikosti se náklady obchodů pohybují od 10 000 do půl milionu korun. Obchodníci nyní své systémy testují. Menší obchody na vesnicích však nemají často internetové připojení, vyplývá to z ankety mezi prodejci. Zhruba čtvrt milionu subjektů v maloobchodu a velkoobchodu se do EET zapojí na začátku března.

Obchody Albert vybavují řadu obchodů zcela novými pokladními systémy, v některých přizpůsobují ty stávající. „Celkově musíme vybavit více než 300 našich obchodů novou technologií a náklady na změny se vyšplhají na jednotky milionů korun. Náklady na provoz a údržbu evidence přijdou ročně na statisíce korun,“ řekl mluvčí firmy Jiří Mareček. Technické řešení společnost úspěšně otestovala již loni.

„Zavedení EET pro nás znamená náklady navíc, které se týkají především úpravy a aktualizace pokladního systému a do budoucna také správy, nejde tedy pouze o jednorázovou investici,“ potvrdila Pavla Hobíková z Globusu. V Tesku a Kauflandu nyní EET zkoušejí. „Naše pokladní systémy jsou připraveny. V současné době testujeme různé situace, které by mohly po zavedení nastat,“ potvrdil Michael Šperl z Kauflandu.

Podle Romana Mazáka, předsedy Družstva CBA, které sdružuje 950 vlastních, franšízových či smluvních prodejen, se náklady obchodů na zavedení EET pohybují od 10 000 do půl milionu korun. Záleží na velikosti a připravenosti prodejny. První dvě skupiny obchodů sítě již mají pokladní systém, u kterého stačil pouze upgrade. Pro smluvní prodejny má CBA tým techniků, kteří jim pomáhají buď přímo se zavedením pokladního systému nebo například s výběrem a instalací nových pokladen.

„Část prodejen však stále vyčkává a pro ty bude už EET problematické a taky finančně náročné. Velkým problémem je absence internetu na prodejnách. Podle našich statistik loni na podzim více než 70 procent prodejen nemělo přístup k internetu,“ dodal Mazák.

Menší prodejny skupiny COOP již v minulosti investovaly do nových pokladech. „Z naší strany problémy s EET neočekáváme, neboť využíváme pokladní systémy, kde je příprava na EET součástí pravidelných aktualizací. Do těch investovala naše družstva v minulosti značné prostředky a jsou nyní připravena,“ řekl mluvčí skupiny Lukáš Němčík.

„Zákon přinese pro běžného provozovatele plnosortimentní prodejny potravin nepochybně zvýšené náklady. Podle našich průzkumů až 80 procent obchodníků, například v rámci Družstva Eso Market, nedisponuje zařízením, které je schopno elektronické komunikace,“ uvedl na začátku ledna předseda Družstva Eso Market Jiří Štorch.

Podle ředitele společnosti Shoptet Miroslava Uďana přichází druhá vlna EET prakticky ihned po skončení vánoční nákupní sezony a novoročních výprodejů, obchodníci tak neměli na přípravu moc času. Z průzkumů společnosti vyplývá, že z e-shopů má řešení pro EET zajištěna asi čtvrtina. „Jde především o internetové obchody běžící na společné platformě vývojářské firmy, která jim v rámci služeb nabízí i vyřešení tohoto problému. U kamenných prodejen je situace jiná, zde přibližně 85 procent obchodníků vhodné řešení nemá,“ dodal Uďan.

Na konci minulého týdne si autentizační údaje zatím vyzvedlo pouze 20 000 ze zhruba 250 000 maloobchodníků, kterým vzniká povinnost evidovat ve druhé fázi od března. EET povinně začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků.