Experiment s online registračními pokladnami EET běží naostro devátý den. Finanční správa ani ministerstvo financí dosud nedokázaly vysvětlit, kde software pro EET koupily a jestli jim vůbec patří. Dostávají se tak do konfliktu s některými zákony, dokonce s několika paragrafy trestního zákoníku se sazbou až deset let vězení.

Soutěž, která neproběhla

Pokladny EET už odhalují podvodníky mezi hospodskými, tvrdí rezolutně, i když na základě povrchních indicií, zástupci státu. „Ti, kdo teď zdražují, to dělají proto, že předtím podváděli,“ prohlásil třeba ministr Andrej Babiš ve sněmovně. Ceny se měly snížit, vždyť poklesla sazba DPH za jídlo v restauraci. Ani zavírat hospodu nemusel nikdo, kdo předtím nepodváděl, když přece se zavedením EET jsou spojeny nulové náklady. Přesvědčivější jsou jiné indicie o podvodu. Netýkají se hospodských, ale způsobu, jak stát pořídil software pro pokladny EET.

Přes naléhání různých médií Finanční správa tuto otázku nevysvětlila. Stejně neúspěšní byli se stejnými dotazy představitelé státních institucí, včetně kontrolního výboru sněmovny a vládní rady pro informační společnost, kde zasedají náměstci z různých ministerstev. Na vládní radě pouze projednali zakázku, ve které Finanční správa bez soutěže pořídila propojení systému EET s daňovým systémem ADIS. Zakázku získala společnost IBM letos v dubnu za 50 milionů korun.

Tím se ovšem neodpovídá na otázku, kde se vzal „systém EET“, tedy „transakční úložiště“ nebo jinými slovy „přístupový web a systém pro ukládání komunikace s terminály EET“. Zápis z vládní rady zachycuje vysvětlení šéfa Finanční správy Martina Janečka, který prohlásil, že transakční datové úložiště není součástí zakázky pro IBM. Dokonce upřesnil, že bude součástí jiného výběrového řízení, které ani Finanční správa nezajišťuje. Existují spekulace o tom, že zmíněnou další zakázku někde pořídil státní podnik SPCSS (Státní pokladna Centrum sdílených služeb), který má na starost provoz systému EET. Nikdo ho však nepověřil, aby nakupoval pro EET software, a ve veřejných databázích není ani slovo o takové zakázce.

Přestupníci zákona

V televizním pořadu Reportéři zazněl výklad, podle kterého se systém EET koupil v rámci padesátimilionové zakázky pro IBM a s verzí Reportérů nepolemizoval ani ředitel Janeček. Stejné vysvětlení sdílí i komunita počítačových expertů a nejspíš opravdu odpovídá tomu, co se stalo. Janečkovi lidé potřebovali velice rychle systém EET, a tak ho koupili bez soutěže jako součást aktualizace systému ADIS. Porušili tím zřejmě zákon o veřejných zakázkách, protože nešlo o aktualizaci, ale o nákup nových funkcí. Dokud ovšem takové tvrzení nepotvrdí antimonopolní úřad, mohou se tvářit, že se nic neděje.

Na první pohled je však vidět, že výklad Reportérů nepostihuje všechny právní rozměry případu. Stát koupil počítačový program, nemá však doklady, že ho koupil. Tím porušil zákon o rozpočtových pravidlech. Podle něho úředník nesmí utratit veřejné peníze bez smlouvy nebo jiného dokumentu, který by ho k vydání peněz pověřil.

V této souvislosti to s nákupem nevypadá dobře. Pokud Finanční správa zaplatila za systém EET společnosti IBM v rámci jiných zakázek, může policejní vyšetřování tento postup kvalifikovat jako podvod podle paragrafu 209 trestního zákoníku. V úvahu by přišel i paragraf 220 o porušení povinností při správě cizího majetku a také tři paragrafy, které se týkají přestupků proti soutěžnímu právu, zvláště paragraf 256 o sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.

Existuje ještě druhá možnost, která je z pohledu občanů dokonce horší. Společnost IBM nechtěla za program vůbec žádné peníze. V takovém případě by musela se státem uzavřít darovací smlouvu, aby existoval dokument, že systém EET státu patří. Pokud darovací smlouva neexistuje, pak živnostníci posílají data o svých obchodech soukromé firmě, která je může legálně zpeněžit.

Deník Echo24.cz požádal ministerstvo financí i Finanční správu o vysvětlení popsaných nejasností už v pondělí. Po urgencích získal první reakci ve čtvrtek večer s tím, že se na odpovědi pracuje.