Jsou to samá nej. V tom špatném. Státní rozpočet za rok 2021 skončil nejvyšším schodkem v historii České republiky. Vláda Andreje Babiše utratila o 419 miliard korun víc, než vybrala na daních. Rok předtím dosáhl deficit 368 miliard korun. Na covid, který ochromil Českou republiku opakovanými lockdowny a chaosem, se to svést nedá. Na covidovou pomoc a kompenzace šlo celkem 351 miliard korun. Státní dluh se zvýšil z 1600 na 2500 miliard korun. To jsou tvrdá čísla ministerstva financí, která ani nepotřebují interpretaci. Andrej Babiš pod rouškou covidu rozházel na úplně jiné věci než pomoc těm, koho se restrikce dotkly, 549 miliard korun.

Připomíná to příběh, když po živelních katastrofách, jako jsou povodně nebo zemětřesení, lidé mají pocit, že se v chaosu nikdo nedívá a krize vše přikryje. A začnou rabovat opuštěné obchody. Andrej Babiš si ve stejném stylu schválil i rozpočet na letošní rok. Se schodkem 388 miliard. Ten Fialova vláda odmítla. Poslala zemi do rozpočtového provizoria. Na přelomu ledna a února chce představit a do Poslanecké sněmovny poslat svůj nový rozpočet se schodkem pod 300 miliard korun. Na první pohled to vypadá na obtížně představitelné škrty v obrovské sumě bezmála devadesát miliard. Detailní pohled do rozpočtu, který má výdaje bezmála 2000 miliard korun, ale ukazuje, že zdroje na úspory tu jsou. A velké.

Na první pohled je to vidět při srovnání předcovidového rozpočtu 2019 a toho po dvou letech covidu v roce 2021. Výdaje na platy státních zaměstnanců se za tu dobu zvedly ze 143 na 152 miliard korun. Sociální dávky včetně penzí, které jsou vůbec nejvyšší položkou v celém rozpočtu, vzrostly z 601 na 692 miliard korun. O více než devadesát miliard. Samotné výdaje na důchody se zvýšily ze 472 miliard korun v roce 2019 na loňských 530 miliard korun. To znamená za dva roky růst o 68 miliard korun.

Pak jsou zde dotace, které se v rozpočtu skrývají v kapitole s názvem neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. Ty stouply z 57 na 125 miliard korun. To znamená na více než dvojnásobek. V nich je započítána i přímá covidová pomoc, netvoří ale podstatnou část.

Naopak investice, kterými se Andrej Babiš tak holedbal, žádný raketový nárůst ve srovnání s penzemi a dotacemi nezaznamenaly. Stouply ze 139 miliard korun na 177 miliard korun. O pouhých 38 miliard.

Z výše popsaného je zřejmé, kde se musí začít šetřit. Nový ministr financí Zbyněk Stanjura už 6. prosince, ještě před nástupem do vlády, oznámil, co by mělo být prvním škrtem. „První na ráně jsou neinvestiční dotační tituly zejména pro velké firmy. Letos představují 105 miliard korun. Menší podniky je považují za nespravedlivé,“ citoval Stanjuru deník E15. Už jen tento škrt sráží schodek pod 300 miliard korun.

V pátek zveřejněném programovém prohlášení je ambice zastropovat zemědělské dotace pro velké firmy. Agrární lobbistické organizace už ohlásily demonstraci před Úřadem vlády. Podobná reakce se dá čekat od dalších zájmových skupin, kterým se sáhne na peníze, jež považovaly za jisté.

Z pohledu do státního rozpočtu je zřejmé, proč jsme si za Babiše uhnali na evropské poměry nadprůměrnou inflaci. Tady se pod rouškou covidu neinvestovalo ani moc nepomáhalo těm, koho restrikce zasáhly. Tady se přesměrovaly penězovody k vybraným cílovým skupinám. Stáhnout výrazně rozpočtový schodek nebude velký problém. Bude to ale provázet silný křik dotčených. Když vám někdo sáhne na peníze, které jste považovali za jisté, přirozeně se bráníte.