Když se bratři bratří

Půlhodinový snímek Morava, krásná zem je omeleta několika žánrů od westernu, hororu, zombie až po cosi jako „paradoxní mýtus“, v němž sv. Václav s bratrem Boleslavem soupeří na moravské vsi 21. století o podobu češství, české státnosti a talíř rajské omáčky. V podstatě je to ale filmová esej, zkoumající, jak se tvoří a tvořily mýty v Čechách a na Moravě, jak v tom našem zeměpásu funguje nacionalismus a národní identita (to se teď hodí). Autoři snímek postavili na střetu okázalých slováckých slavností a přízemnosti svého vyprávění, umocněného záměrně protichůdným komentářem a porůznu devastovaným a kaženým obrazem. Vznikla docela milá a rozhodně vtipná výpověď o současném Česku z nezvyklého úhlu. Film už nějakou dobu obráží festivaly, s podtitulem „Zrození fašismu z ducha fašaňku“ se chystá jeho pokračování a teď je k němu výstava.

Petr Šprincl: Morava, krásná zem II. Kurátor: Martin Prudil. Výstava v galerii ETC v Praze trvá do 10. ledna 2016. www.etcgalerie.cz

Solar plexus, Vol. VII

Je to okázalý úder: v den premiéry nových Hvězdných válek vyklízejí pozice všichni soupeři s výjimkou nejtvrdšího, Rockyho Balboy. Jeho příběh je o rok starší, než je ten hrdinů z „jedné předaleké galaxie“, ale oba náležejí k éře silných vyprávění, z nichž Hollywood těží dodnes, které rád připomíná a na nichž předvádí, jak se proměnil on i společnost. A tak byla-li vyčítána Hvězdným válkám přílišná jinakost, s níž vsadily na hrdinu další generace a černé barvy pleti, nový Rocky tyto chmury k neuvěření nerozptýlí; sází na totéž. Ostatně film se jmenuje podle nastupujícího hrdiny Creed, což je syn Rockyho prvního soupeře Apolla. Samozřejmě zase dojde na srdceryvné řeči a sociální nerovnost (protože „mladej“ se vyrovnává s dětstvím v děcáku, kde se rvát musel naučit, „nebyla to jeho volba“.) Ale bez takových přísad by to nebyl Rocky.

Creed. Režie: Ryan Coogler. Scénář: Ryan Coogler, Aaron Covington. Hrají: Sylvester Stallone, Michael B. Jordan a další. V kinech od 17. prosince

Hádej, kdo s koho a kdo je kdo

Nápad k nezaplacení je vyhmátnout z dějin pozapomenutý osud kdejakého „velikána“ a znovu ho vyložit. Na to jsou specialisté třeba v Divadle Feste, kde je takových inscenací seriál: už byl Hus, Hácha, odsun Němců, Havel s Husákem i střelba v Charlie Hebdo. Inteligence vykladače se však pozná až podle toho, který osud si vybere a jak moc jím svede glosovat současnost. Třeba ozvěny Zdeňka Nejedlého, k nimž se ve Feste odhodlali nyní, se hodí zvlášť v okamžiku, kdy prý v Rusku nově existuje institut, který „se bude zabývat očištěním Stalinova jména“. To pak titulní otázka, kterou si ve Feste k Nejedlému zvolili do štítku, totiž „jak zní česká otázka dnes?“, náhle vyznívá ironicky i mrazivě. Kdo to tedy Nejedlý byl? Fašista? Muzikolog? Komunista? Má jít o „příběh topícího se intelektuála, který podlehl vlastním ambicím“. Nemalý cíl.

Poslední táborita. Text: Petr Maška. Režie: Jiří Honzírek​. Hrají: Jakub Cír, Milada Vyhnálková, Anna Čonková, Barbora Nesvadbová​
Premiéra v Kabinetu múz 17. 12. v Brně. www.divadlofeste.cz

Žáha, játra & ledviny

Díla s ambicí připomenout boj se závislostí jakéhokoli druhu jsou vždy díla angažovaná; přičemž takováto angažovanost je společností považována za záslužnou. Potíž je tu ale vždy táž: jakmile nejde o profesionální a řemeslnou tvorbu a autorem je někdo, kdo má boj se závislostí za sebou, je hodnota těchto děl automaticky měřena oním životním, nikoli uměleckým úspěchem. A také reklama těchto děl se o ona vítězství opírá a zdůrazňuje je s přívlastkem autenticity. Novela Panáček Tomáše Němčíka je přesně ten případ: autor prý „věrně popisuje, jak alkohol plíživě začal ovládat jeho život“. K tomu se sděluje, že „má za sebou dvacet pobytů v protialkoholní léčebně a mnoho hospitalizací na jednotkách intenzivní péče“ a že „psaní se pro něj stalo východiskem ze závislosti a prostředkem k uchopení života opět do svých rukou“. Tak schválně.

Tomáš Němčík: Panáček. Vydala nakladatelství Kniha Zlín roku 2015. 128 s. 199 Kč. www.knihazlin.cz