V BUBLINĚ

Zrychlený čas koronavirový

V BUBLINĚ
Zrychlený čas koronavirový

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Svět se prý změnil a bude se měnit dál. To jsou mi novinky. Ale zjevně se ten proces rozbíhá. Radnice Prahy 6 třeba dala sundat z podstavce sochu sovětského maršála Koněva. A... zas tak moc se toho nestalo. Ne že by si toho nevšiml vůbec nikdo, nějací „obvyklí podezřelí“ se ozvali (včetně exprezidenta Klause, samozřejmě). Jinak ale bylo i ve virtuálním světě celkem ticho. Jako kdyby lidé měli najednou jiné starosti. A oni je zřejmě mají. Bylo až strhující sledovat rychlou proměnu mnohých uživatelů z asertivních politologů v aspirující epidemiology. Jak něžně se jejich prsty na klávesnici laskají s písmeny skládajícími slovo smrtnost! Přináší to i další povzbudivé zážitky. Velice jsem si třeba užil obsáhlou facebookovou debatu, v níž několik prominentních glosátorů rozebíralo údaje o promořenosti obyvatelstva v různých evropských zemích, a uvědomil si, že dokážu porozumět matematické úvaze, s níž tam kolegové tak zápasili. A to jsem z matematiky odmaturoval za čtyři z milosti! Lidé se vyvíjejí! Lidé se mění!

Dny v karanténě mohou plynout pomalu, zároveň ale žijeme ve zrychleném čase. Vynucuje se přehodnotit typickou strategii mudrce ze sociálních sítí: s dostatečnou suverenitou a opovržením k „ovcím“ z hlavního proudu plácat svoje smělé teorie, ukolébán jistotou, že jejich pravdivost či nepravdivost vyjde najevo až v době, kdy už to nikoho nebude zajímat, kdy od plácání dnešního bude naplácáno mnoho dalšího a nikdo si už ty řeči nebude pamatovat, protože zájem publika bude soustředěn na jiné děje, kolem nichž bude možno spřádat teorie. Takhle už to není. I současné obecenstvo, obecně trpící sníženou schopností udržet pozornost, si leckdy pamatuje různá odvážná tvrzení, jež šířily různé veřejné osobnosti v době před nástupem pandemie. Doplácí na to prezident Donald Trump, internetem koluje sestřih jeho zlehčujících výroků z tiskových konferencí. Některé figury z druhé strany politického spektra na tom ale nejsou o moc líp. Twitterový status newyorského starosty Billa de Blasia, v němž 2. března vybízel obyvatele města, aby projevili odvahu neměnit nic na svých životech a zašli do kina (!), taky nezestárl zrovna dobře. Navíc italský snímek Zrádce, který pro Newyorčany vybral, není zrovna veledílo. Rozhodně ne z kategorie „uvidět a umřít“. Tyhle připomínky nedávné lehkomyslnosti lidí, kteří měli vědět líp, se na síti mísí s někdy až srdcervoucími svědectvími z newyorských nemocnic. Pohne to žlučí.

V některých ohledech ale zůstává vše při starém, je v tom něco až uklidňujícího. Česká televize v pořadu Reportéři odvysílala příspěvek značně kritický k Číně a způsobu, jímž jí někteří zdejší vedoucí představitelé nadbíhají, také o zkresleném obraze čínských zachránců, neochotě zdejších institucí oslovovat tuzemské výrobce ochranných prostředků a tak dále a tak podobně. Do diskuse o reportáži se na sociálních sítích dali poslanec vládního hnutí ANO Milan Feranec, ministr životního prostředí Richard Brabec a šéfredaktor Lidových novin István Léko. Reportáž zrovna nešetřili, Brabec její sledování označil za „pohled do žumpy“, Feranec ji prý sledoval z důvodů jaksi studijních, aby viděl, jak hluboko může někdo (pravděpodobně autoři) klesnout ve své nenávisti. Léko vyjádřil údiv nad tím, že jeho koncernoví kolegové s reportáží vůbec ztráceli čas. Marek Wollner z ČT v té výměně viděl obraz toho, jak to je s nezávislostí deníků, které patří Agrofertu. Svého šéfa se ovšem zastal šéfkomentátor LN Petr Kamberský, novináři se přece přátelsky baví s různými politiky, není na tom nic divného, říct o tom či onom pořadu ČT, že je ztráta času, není útok na veřejnoprávní médium atd. Bývalí kolegové z LN to věru nemají jednoduché. Občas jsou okolnostmi tlačeni sehrát scénku podobnou tomu momentu z Bláznivé střely, v němž Leslie Nielsen rozhání hlouček čumilů se slovy „Rozejděte se, tady není nic k vidění“, zatímco za ním vybuchuje továrna na ohňostroje. Na druhou stranu – jejich věc.