Při procházce ulicemi jakéhokoli většího města se člověk nemůže zbavit dojmu, že se stranám kampaň do komunálních a senátních voleb vymkla z rukou. Na jedné tramvajové zastávce straší čtyři vysoké panely, na každé ve fotolabu upravené tváře nebo postavy opakující v různých variantách „posuneme naše město dopředu“. O kus dál je z velkoplošných billboardů pozorují jiní lídři, o nichž až do začátku kampaně nikdo neslyšel. Pak přijede tramvaj polepená dalšími tvářemi a hesly, a uvnitř v tramvaji jsou zase. Jak daleko jsou tyto propagační artefakty vzdáleny realitě, lze měřit tím, jak vyprázdněný je obsah jednotlivých hesel. Jednou slibují mladí mužové, že vás nakopnou, jindy svůdné ženy nabízejí, že budou sloužit. Někdy se objevují nabídky slibující jakési neurčité, zato všeobsáhlé dobro, občas vyjádřené magickou formulí „budeme investovat“.

Politiku připomíná v celém cirkusu jen ústavní stížnost, ve které si strana STAN (Starostové a nezávislí) stěžuje na zneužití svého jména v názvu konkurenční strany Starostové pro Prahu, jež se kryje s názvem Starostové pro Liberecký kraj, užívaným sesterskou stranou STAN.

Starý, nový a novější

Trend, při kterém nejen místní politika ztrácí obsah, lze pozorovat už řadu let, teď však dosáhl svého prozatímního vrcholu. Místní volby obvykle může rozhodnout jedno dílčí, ovšem pro značnou část obyvatel významné téma, které se týká některé z významných komunikací, staveb, veřejného prostoru, případně nabídky vzdělávacích a jiných veřejných služeb. Málokdy se něco takového v letošní volební nabídce najde, a tím se usvědčují komunální strany, ať měly vládu nad městem, nebo byly v opozici, že neprovozovaly žádnou politickou práci, která by během uplynulého čtyřletého období soustředila pozornost občanů na zásadní problémy ve městě, a že se namísto toho jen soustředily na pobírání prebend na magistrátu a v městských podnicích. Proto nemohou v kampani nabídnout k rozhodnutí klíčové téma – a místo toho zaplatí peníze marketingovým agenturám, aby ohňostrojem slibů dotáhly do volebních místností občany, kteří svými hlasy zajistí pobírání prebend i v dalším období. S prosperitou společnosti se zvětšuje i množství peněz v komunální sféře, a proto stojí za to investovat stále větší objem financí, abych se dostal na místo, kde o nich mohu rozhodovat. V tomto procesu se radní i zastupitelé stále víc odcizují běžné populaci, a tím se otevírá prostor dalším a dalším uchazečům o místo na radnici. Proč nevolit někoho nového, když ti staří mě už omrzeli?

Klasické strany se v letošní kampani také vymykají tradičnímu modelu jen výjimečně, proto je v pouličním souboji válcuje „nová“ podnikatelská strana ANO, ovšem jenom větším počtem billboardů podle tradičního vzoru. Neexistuje důvod, proč nevolit někoho opravdu nového, například Piráty, naopak se dá pro ně použít argument, že horší než dosud to ani být nemůže.

Pokud se občan účastní některé z předvolebních debat, záhy se ztratí v moři detailů, jestli se má dříve asfaltovat ulice s názvem, který nikdy neslyšel, anebo ulice, jejíž jméno mu něco přece jen připomíná. Jako kdyby úředníci vyvětrali své stoly a půjčili politikům seznam úkolů, které se od běžné každodenní agendy liší jenom tím, že je nedokázali nebo nechtěli splnit.

Zúžení bitevního pole

Na nepřehledné bitevní pláni se před občany zatím rýsuje jen jeden konflikt, u nějž je vůbec možné se nějak rozhodnout. Jasnou pozici nabízejí populisté, kteří hodlají nastolit pořádek a v různě formulovaných větách ohlašují, že zatočí s kriminálníky, uprchlíky nebo obyvateli vyloučených lokalit. Voliči tedy mohou podlehnout útoku na emoce, na druhé straně ovšem mohou vybírat podle zdravého rozumu. To by ovšem znamenalo objevit kandidáty, kteří aspoň pojmenují reálné téma důležité pro město, jako jsou třeba přednostní pruhy pro městskou dopravu, výstavba nové školy anebo obnova zahrádkářských kolonií, které by navíc bylo možné v představitelné době splnit.

V předvolební kampani se zhmotnilo hamletovské klišé, že „vymknuta z kloubů doba šílí“, přesto je na voličích, jestli k tomu chtějí přispět svým hlasem, případně volební neúčastí, anebo se pokusí najít pevný bod, tedy věcnou agendu, která umožní, aby se život v jejich sousedství konkrétním opatřením zlepšil.