Debatu kolem tichého „uzavírání“ škol končící vláda utnula zkrácením možné doby karantén. To však problém příliš nevyřešilo. Kromě potíží se zajištěním PCR testů k dřívějšímu návratu do školy končí stále v karanténách celé stovky tříd a desetitisíce dětí. S těmi pak musí často zůstávat doma rodiče, kteří přicházejí o velkou část příjmů. A nemusí jít jen o týden, rodinu s více dětmi může čekat klidně i několikatýdenní „šňůra“ karantén.

Ačkoliv končící vláda zatím nesáhla k uzavření škol, pro desetitisíce dětí se neblahá zkušenost s lockdowny v menším měřítku opakuje už prakticky od začátku nynějšího školního roku. Přísné protiepidemické podmínky v některých krajích posílají do karantén pravidelně i desetinásobky dětí oproti těm, které jsou skutečně pozitivní.

V karanténách tak často končí celé třídy a přes řadu navrhovaných změn například ze strany poskytovatelů se zatím podařilo prosadit pouze obecné zkrácení doby karantény ze čtrnácti dní na týden, pokud jí ukončí negativní PCR test po pěti až sedmi dnech. To však v některých krajích mohou zároveň komplikovat nedostatky termínů v přetížených laboratořích či zahlcené hygienické stanice.

Podle nejnovějších dat hygienických stanic tak trvá situace, kdy jsou v karanténách desetitisíce dětí. Například ve Středočeském kraji bylo podle dat krajské hygieny v minulém týdnu v karanténě přes 15 tisíc žáků a studentů, pozitivních bylo 1200. Na 334 školách z celkem 375 škol s výskytem pak došlo k uzavření celých tříd. Podobně podle dat, které deníku Echo24 poskytl mluvčí moravskoslezských hygieniků Aleš Kotrla, bylo k pátku v kraji v karanténě téměř 17 tisíc dětí, z toho 11 tisíc připadá na základní školy.

Výuku pak školám mohou komplikovat i značné výpadky na straně pedagogů. Ve Středočeském kraji bylo v minulém týdnu v izolaci a karanténě dohromady kolem tří set učitelů. Výuka na školách pak v některých případech musí probíhat „hybridně“, například vysíláním výuky pro část třídy na dálku, což je ovšem možné pouze na dobrovolné bázi. Plnou distanční výuku pak lze podle ministerstva školství nařídit až v případě, kdy je v karanténě většina třídy.

Karantény a uzavírání tříd či škol přináší i značné komplikace rodičům, zejména pak u menších dětí. Nelze přitom říct, že by šlo pouze o jeden týden. Běžné jsou případy, kdy se souběhem okolností musí rodiče o děti v karanténě či na distanční výuce starat i několik týdnů v řadě. „Úspěšně začínáme 2. týden zavřené školy. Celkově i s karanténou už čtvrtý,“ popsala situaci například ekonomka Danuše Nerudová na Twitteru.

Dosud přitom rodiče mají nárok jen na ošetřovné ve výši 60 procent redukovaného základního výdělku a to po dobu pouze devíti dnů. Sněmovna ve středu schválila obnovení takzvaného krizového ošetřovného, při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru podle něj mají pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Dávka by navíc měla obecně vzrůst o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Jistotu však rodiče mít zatím nemůžou, Senát se k předloze plánuje dostat až v polovině prosince.

Předloha předpokládá, že denní dávka nebude nižší než 400 korun při plném úvazku, při kratším by se úměrně snižovala. Ošetřovné se nebude poskytovat za dny prázdnin a ředitelského volna. Krizové ošetřovné se má podle návrhu vztahovat i na případy, kdy je dítěti nařízena karanténa. Pobírali by je rovněž lidé, kteří by se starali po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Na peníze budou mít nárok za určitých podmínek také lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Nedosáhnou na ně však živnostníci, pro ty v minulosti ministerstvo průmyslu vypisovalo zvláštní program.