Do karantén zamířily další tisíce dětí kvůli často i nízkým pozitivním záchytům na školách, další tam navíc pošlou v řadě okresů nařízená preventivní kola testování. Pro desetitísíce dětí i jejich rodiče to znamená opakování „zážitků“ z minulého roku, další výpadky ve výuce i příjmech. Ačkoliv vláda svolila ke zkrácení doby karantén, objevují se i návrhy, které by mohly děti udržet ve třídách. Doma by zůstal jen nakažený spolužák a zbytek dětí by měl zvláštní režim.

Jak ukazují data některých krajských hygienických stanic, počet dětí v karanténách kvůli pozitivním výskytům na školách někde i dramaticky roste. V předposledním říjnovém týdnu muselo v Praze do karantény přes 9 tisíc žáků kvůli šesti stům pozitivních záchytů, což odpovídá poměru, podle něhož jeden nakažený přivede do karantény v průměru 15 zdravých . O týden dříve to přitom bylo téměř o šest tisíc méně.

Stejně tak ve Středočeském kraji narostl počet žáků či studentů, kterým byla nařízena karanténa, v posledním říjnovém týdnu na téměř deset tisíc, pozitivních záchytů bylo kolem osmi set. V karanténách pak končí také desítky pedagogů, ve Středočeském kraji dokonce až 250.

Dochází i k uzávěrám celých škol. Krajská hygiena uzavřela 30. října například základní školu Za Chlumem v Bílině na Teplicku. V souvislosti s ohniskem je v karanténě zhruba 500 až 600 lidí. Testy ve škole zatím potvrdily nákazu u 60 lidí. Podle hlavní epidemioložky teplické hygieny Evy Poláčkové rodiče posílali do školy nemocné děti, které si však prošly například jen jednodenní teplotou.

Další značné počty dětí přitom zamíří do karantén zjevně i po plošném testování, které ministerstvo nařídilo v několika okresech s vysokou incidencí. Na základních a středních školách Přerovska a Prostějovska odhalilo testování dohromady 237 pozitivních případů, zatím nepotvrzených přesnější metodou PCR. Podobně třeba na Brněnsku mělo pozitivní test 152 žáků v 53 školách.

Už i krátkodobý výpadek výuky může podle odborníků přinést dopady do budoucího života dětí, v konečném důsledku i veřejných rozpočtů. Podle dřívější studie ekonomů z Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI může přijít průměrný český žák za každý týden úplné výluky ve vzdělání za svůj produktivní život o 35 000 korun hrubého příjmu v důsledku snížené produktivity práce, plně výpadky nenahradí ani distanční výuka.

Po minulém školním roce, kdy vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) držela školy zavřené nejdéle v Evropě, se tak pro značnou část dětí výpadek ve studiu ještě dále prohlubuje. To znamená nejen dopady do výuky dětí, ale i do rozpočtů rodičů, pokud musí zejména s menšími dětmi zůstávat doma a přicházet tak o část příjmů.

Vláda po kritice kvůli situaci na školách přikročila ke zkrácení karantén. Místo dosavadních čtrnácti dní tak ministerstvo umožnilo ukončit karanténu už po týdnu. Podmínkou je negativní PCR test mezi pátým a sedmým dnem. Padají však i další návrhy, jak situaci řešit. Vedení Prahy opakovaně požaduje, aby v případě výskytu covidu ve třídě šel do karantény pouze pozitivní žák. Ostatní děti by ve třídě zůstaly, byly by otestovány a měly upravenou výuku. Začátek vyučování a přestávky by byly posunuty tak, aby se ve škole nesetkávaly s žáky ostatních tříd.

Ve školách se děti na covid-19 testovaly toto pondělí v osmi okresech. Příští pondělí se testování zopakuje a rozšíří o dalších 23 okresů, poslední kolo lokálního testování by se mělo konat 15. listopadu. V osmi okresech se v pondělí testovalo kolem 165 000 žáků. Celkové výsledky tohoto testování zatím nejsou známy. Podle ředitele odboru komunikace ministerstva školství Ondřeje Macury je bude mít k dispozici ministerstvo zdravotnictví. V pondělí 8. listopadu se má navíc testovat dalších zhruba půl milionu žáků, uvedl. V základních a středních školách v ČR je zhruba 1,4 milionu žáků.