Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) oznámil návrat poslední části studentů k prezenční výuce. Zatímco tak vládní plán rozvolnění umožní studentům dojít si nejprve na fotbalový zápas či občerstvení na zahrádkách restaurací, na vysoké a střední školy se všichni prezenčně podívají až na konci května. Pro vysokoškoláky to však prakticky žádné otevření neznamená, protože jim zároveň skončí semestr.

Dvě poslední skupiny studentů, na které podle kritiků, ale i obsahu rozvolňovacích „balíčků“ vláda zapomněla, se mají společně navrátit do škol. Vysoké školy by se podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) měly stejně jako střední školy otevřít plně od 24. května.

To má však háček, na většině vysokých škol totiž v té době skončí semestr a začíná zkouškové období, v němž praktická výuka neprobíhá. „Proto lze jen stěží považovat tento termín za otevření vysokých škol. Jen těžko se lze smířit s tím, že vysoké školy byly v době covidové krize vždy jako první zavírány a jako poslední otevírány,“ uvedl pro deník Echo24 České konference rektorů Petr Sklenička. Podle něj je nepochopitelné, že mohou studenti z hledišť sledovat sportovní nebo kulturní akce, brzy budou moci jít na pivo na zahrádky restaurací, zatímco do škol stále nesmějí.

To kritizuje i rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. „Z mého pohledu to otevření již není. Přichází po skončení semestru. Vysokoškolští studenti byli hozeni přes palubu, protože vláda dala přednost otevření fotbalu a zahrádek,“ uvedla pro deník Echo24 Nerudová.

Na vysokých školách je od pondělí povolená praktická výuka, poslední ročníky ji měly od 26. dubna. Podobně je tomu v případě středních škol, kde vláda do plánů zahrnula návrat k praktické výuce, teoretickou výuku však v „balíčcích“ neřešila. Nakonec vláda rozhodla o návratu gymnazistů či dalších středoškoláků 24. května a to už bez rotační výuky.

Ani u ředitelů či zástupců středních škol se však vláda s tímto termínem nesetkala s přílišným pochopením. Ve stejný den totiž začnou maturity. Řada škol tak zřejmě místo běžné výuky zajistí pro žáky náhradní program. Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka bude muset část výuky po návratu středoškoláků 24. května zřejmě odpadnout, protože zároveň začnou didaktické testy maturitních zkoušek. „Žáky jsme k prezenční výuce chtěli dostat co možná nejdřív, ale to načasování mi přijde poměrně dost nešťastné,“ řekl.

Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové budou mít studenti v době maturit náhradní program. Za potěšující považuje, že nebudou mít rotační výuku. „Představa, že učíme prezenčně, distančně a do toho maturujeme, mě dost děsila,“ uvedla. Předpokládá také, že pro střední školy nebude platit podmínka zachování stejného kolektivu, která jim už na podzim komplikovala výuku volitelných předmětů. V ukončení podmínky takzvané homogenity tříd doufá i zástupce Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Návrat k prezenční výuce podle něj zjednoduší hlavně situaci na druhém stupni, kde se učitelé ve třídě střídají.

Ostrou kritiku vyvolal vládní plán dalšího rozvolnění škol u opozičních poslanců ze školského výboru. „Vláda si zjevně říká, že v budoucnu jsou pro jejich politiku lepší hloupější voliči, jinak si řeči o školství jako zásadní prioritě ve střetu s realitou nedovedu vysvětlit,“ uvedl pro deník Echo24 Petr Gazdík (STAN).

Podle něj si nikdo z vlády nedovede představit realitu školního prostředí. „Jinak by takto učitele i ředitele nemohli týrat,“ dodal Gazdík. „Jasně porušení slibů ministra školství učitelům, dětem i nám poslancům na školském výboru. Ne, tak nevypadá priorita,“ uvedla pro deník Echo24 poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle poslance Lukáše Bartoně (Piráti) se vláda měla řídit doporučeními odborné poradní skupiny MeSES epidemiologa Petra Smejkala, která doporučovala rychlejší návrat žáků do škol, v případě středoškoláků už od 17 května. „Když má možnost udělat krok, na kterém se shodla její odborná skupina, tak toho nevyužije a raději začne experimentovat v jiné oblasti na úkor vzdělání,“ dodal Bartoň pro Echo24.

Podle studie ekonomů z Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI může i jeden týden distanční výuky vést v budoucnu k vysokým finanční ztrátám. Pokles vzdělanosti sníží produktivitu práce, výdělky i příjmy veřejných rozpočtů z odvodů zaměstnavatelů. Průměrný český žák by podle studie za každý týden úplné výluky vzdělávání přišel za svůj produktivní život o 35 000 korun hrubého příjmu v důsledku snížené produktivity práce. Jeden týden úplné výluky školní výuky v Česku by se tak v budoucích dekádách mohl nasčítat do ztráty až 66 miliard korun, shrnuli. Při výuce na dálku podle nich jeden týden úplné výluky vyjde na 33 miliard korun.