Andrej Babiš přivedl Českou republiku do stadia zhrouceného státu. Je to vidět už prakticky na všem, co on nebo jeho ministři do veřejného prostoru vypustí. Některé projevy jsou čistě komické. Jako pokus o přesun ministra kultury Lubomíra Zaorálka do čela diplomacie, kam on sám jít nechtěl.

Jiné jsou vážné. Sem patří jak vládní chaos kolem příběhu ruských agentů z GRU s navzájem si protiřečícími výroky Andreje Babiše a Jana Hamáčka, tak naprostý chaos při zavírání společnosti a ekonomiky kvůli čínskému koronaviru.

V této chvíli máme jedinou jistotu. Babišova vláda nemá žádný jasný plán, jak zemi z koronavirových restrikcí otevře. Jisté je jediné. Otevírat se jí vůbec nechce. Andrej Babiš se bojí, že by před volbami znovu začaly růst případy nákazy. Bude se zemi snažit držet co nejvíc zavřenou až do chvíle, než se podaří naočkovat dostatečný počet lidí. Nikdy ale nesdělil, kolik to musí být, aby se život vrátil k normálu. Tápeme ve tmě a budeme v ní tápat až do voleb. Ať už budou na začátku října, nebo dřív.

Jestli se skutečně začne země z tvrdých restrikcí výrazně otvírat, bude teď výrazně víc než na vládě záležet na Nejvyšším správním soudu, který v jediné instanci a přednostně rozhoduje žaloby na vládní restrikce přijaté podle pandemického zákona.

Výroky Andreje Babiše a jeho ministrů o otvírání je proto potřeba brát s mimořádnou rezervou. Záruka, že budou platit, se blíží nule.

Pozoruhodnou roli v proklamacích o uvolnění, které pak nějak nepřichází, hraje nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Čekalo se, že po introvertně působícím Janu Blatnému teď přichází zkušený ranař, který se rychle zorientuje a začne systematicky věci řešit. Takový King Kong by mohl Andreji Babišovi hodně pomoci vrátit důvěru voličů.

Arenberger bohužel zatím působí úplně opačně než očekávání, která ho předcházela. Pečlivě si hlídá PR. Nějak pro něj ale nemá podvozek konkrétních činů. Je škoda, když dobré zboží neumíte kvůli špatnému marketingu prodat. Když ale zboží (v tomto případě výsledky) nemáte, prodej působí trochu tragikomicky. To je teď případ Petra Arenbergera a jeho řečí o otvírání společnosti.

Veřejné výroky ukazují, že ministrovi chybí mapa i kompas a po babišovsku v tom vlaje. Vláda se neustále snaží přesvědčovat, že nejvyšší prioritou je otevření škol. 17. dubna Petr Arenberger v rozhovoru pro iDNES.cz, z Babišovy mediální skupiny Mafra (nyní ve svěřenském fondu), říká: „Otevřeme školy, vše ostatní počká.“ Na pondělí 19. dubna ohlašuje velký vládní plán na otvírání.

Místo toho ohlásí, že od 26. dubna se otevře jen praktická výuka pro poslední ročníky středních a vysokých škol. Plus se vrátí děti do školek. Jenže ne všude. Pouze v Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Odvolá se na to, že podmínkou pro otevření školek je méně než 100 případů nákazy na 100 tisíc obyvatel. Žádnou takovou podmínku vláda nikdy předtím neohlásila. U škol neplatí. A hlavně: těch okresů, kde je méně než 100 nakažených na 100 tisíc obyvatel, je výrazně víc. Zdaleka nejen v Královéhradeckém a Karlovarském kraji.

Do školek se navíc děti vrací bez testů a roušek. Nikdo nevysvětluje, proč se tam volí úplně jiný přístup než ve školách, kde kvůli nespolehlivému testování antigeny vláda udržuje jen první stupeň v rotační výuce. Ostatní děti do školy nesmí vůbec. A Petr Arenberger ani slovem nenaznačil, kdy se tam studenti druhého stupně základních škol, středních škol a univerzit vrátí. Už to budí dojem, že vláda se v tomto školním roce už školy otevřít nechystá. Jen to bude salámovou metodou protahovat. A nikdy to jasně neřekne.

Místo plánu na otvírání škol vypouští Petr Arenberger příslib, že možná po třetím květnu by se mohly otevírat obchody. Nikdo neví jaké. Předtím ještě vláda tvrdila, že před obchody půjdou služby typu kadeřnictví, kam by měli mít přístup lidi s negativními testy. To ale zjevně neumí zorganizovat. Takže uhne pozornost k obchodům.

Ten chaos a nejistotu už je těžké dál prohlubovat. Skoro není kam.