Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl v sobotu po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank ministr Zbyněk Stanjura (ODS). S evropskými protějšky debatoval i o pravidlu, které pro přijetí eura požaduje od členské země nízkou míru zadlužení. Pravidla musí být jasná, přehledná a realistická. V příštím roce je potřeba obezřetná fiskální politika a krotit inflaci, ale zároveň pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí, míní místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Návrat k fiskální disciplíně, jako je omezení schodků veřejných financí a státního dluhu, byl tematickou náplní dnešního jednání. Dále se ministři financí a guvernéři zabývali možnou harmonizací pravidel evropských směrnic v oblasti daní.

Ministři debatovali o tom, jaké vidí příčiny zvýšení celkového zadlužení členských států za posledních 20 let, a o tom, jaké části současných pravidel považují za tak důležité, že by neměly být měněny, a jaké si zaslouží nějaký nový kompromis.

Stanjura například uvedl, že v debatě zmínil skutečnost, že jedním z kritérií pro přijetí eura v členské zemi je to, že nesmí mít veřejný dluh vůči hrubému domácímu produktu vyšší než 60 procent. Průměrný dluh stávajících členů eurozóny je ale 95 procent. „Říkal jsem, že je velmi těžké občanům vysvětlovat kredibilitu těchto pravidel, když zjistíte tato dvě čísla,“ poznamenal.

Všechny evropské ekonomiky procházejí podle Dombrovskise náročným obdobím vzhledem k rekordně vysoké inflaci či problémům s dodávkami energií. „V příštím roce je potřeba obezřetná fiskální politika, je potřeba prioritizovat fiskální udržitelnost, držet se úkolů Evropské centrální banky a krotit inflaci,“ řekl. Zároveň je ale podle eurokomisaře nutné pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí podpůrnými opatřeními, jež budou zacílená a dočasná.

Je potřeba se věnovat složení a kvalitě veřejných financí, hodně investovat, pokračovat v digitální a zelené transformace, míní. Zároveň se ministři víceméně shodli na tom, že je nutné zjednodušit pravidla a zvýšit jejich vymahatelnost.

V pátek se mnozí ministři financí zemí EU podle Stanjury shodli mimo jiné na tom, že evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty. Dále všichni ministři souhlasili s další pomocí Ukrajině ve výši pět miliard eur (asi 123 miliard Kč).