Ukrajinský parlament po vzrušené několikahodinové debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu v 08:00 SEČ a potrvá do 27. prosince. Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celém území Ukrajiny. Platné bude místo toho jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.

V jednokomorové sněmovně, která má 450 křesel, pro vyhlášení válečného stavu zvedlo ruku 276 poslanců. Válečný stav bude podle prezidenta platit v Oděské, Mykolajivské, Chersonské, Zaporižské, Luhanské, Doněcké, Sumské, Charkovské, Černihivské a Vinnycké oblasti, tedy v regionech, v nichž lze podle prezidenta očekávat "úder protivníka" z pevniny či z moře.

Válečný stav je reakcí na víkendový incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků.

Válečný stav prezidentské volby nenaruší

Původní návrh, který vypracovala ukrajinská bezpečnostní rada, počítal s válečným stavem po dobu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem. Prezident se ale rozhodl délku mimořádného opatření zkrátit na polovinu, aby válečný stav nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám, které se uskuteční 31. března 2019. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.

Ukrajinská opozice Porošenka podezírala, že vyhlášením válečného stavu chce volby odložit, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident omezil platnost svého výnosu. Parlament navíc odhlasoval usnesení, které datum voleb závazně stanoví.

Výnos o válečném stavu má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Výnos ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů. Porošenko ale ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.

Podle výnosu budou po dobu 30 dnů řídit stát spolu s orgány výkonné moci a místní samosprávou i orgány armády. Takzvaná vojenská správa bude zřízena jen v oblastech, kde byl válečný stav vyhlášen. Její velitele jmenuje prezident na doporučení generálního štábu.

Ukrajinské zákony s vyhlášením válečného stavu nespojují okamžitou a závaznou mobilizaci. Porošenko dal najevo, že budou nejspíš povoláni na "cvičení" armádní zálohy. Během válečného stavu se nesmí měnit ústava, nesmějí se pořádat volby ani referenda. Zakázána jsou veřejná shromáždění a stávky, armáda má právo vyhlásit zákaz vycházení, konfiskovat majetek či vyhlásit povinné pracovní nasazení.

Jde o provokaci Ukrajiny, vláda se chce udržet u moci, tvrdí Rusové

Prezident ve zdůvodnění svého návrhu na vyhlášení válečného stavu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války. "Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně," citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.

O kerčském incidentu na mimořádné schůzi jednala i Rada bezpečnosti OSN. Rusko navrhlo zařadit na program schůze "porušování ruských hranic", což ale západní státy odmítly. Rada bezpečnosti pak zahájila debatu o kerčském incidentu podle návrhu, který prostřednictvím USA předložil Kyjev. Podle shodného názoru pozorovatelů Rada bezpečnosti nemohla dospět k jednotnému názoru, protože Rusko má právo veta, stejně jako USA, Francie a Británie, které podporují Ukrajinu.

Rusko v Kerčském průlivu otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl novinářům generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.

Moskva obviňuje Kyjev, že incident schválně vyprovokoval, aby nynější ukrajinské vedení mělo záminku k vyhlášení válečného stavu a udržení se u moci, jakož i ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku. Proti údajným ukrajinským provokacím ruské ministerstvo zahraničí protestovalo v nótě, kterou v Moskvě převzal ukrajinský chargé d'affaires.

Incident "je cítit volebními hrami", uvedl mluvčí Dmitrij Peskov v první reakci Kremlu. Šlo o "jednoznačnou provokaci" Kyjeva, tvrdil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a vyzval Západ, aby pomohl přivést k rozumu ukrajinské politiky, kteří "se pokoušejí získat politické body válečnickou hysterií".

Ruská tajná policie FSB vyslechla posádky zadržených ukrajinských vojenských lodí a poskytla novinářům videozáznam údajného výslechu jednoho z ukrajinských vojáků. Muž prý vypověděl, že ruská varování, že loď vstoupila do ruských teritoriálních vod, záměrně ignoroval. Podle FSB ukrajinská vojenská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první. Na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali.

V kyjevském parlamentu před hlasováním zavládla nepřehledná situace. Schůze byla sice zahájena, ale opoziční poslanci obsadili řečnickou tribunu, aby si vynutili konzultace s prezidentem. Porošenko, který měl v jednokomorové sněmovně promluvit, však podle agentury Unian parlamentní budovu opustil. Po uvolnění tribuny začala debata, která trvala několik hodin.

Západní politici hovoří o ruské agresi

Donaldu Trumpovi se nelíbí, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident to řekl novinářům v Bílém domě a ujistil, že na řešení pracuje spolu s evropskými politiky.

"Každopádně se nám nelíbí, co se děje. Doufáme, že se to srovná," komentoval šéf Bílého domu incident mezi Ruskem a Ukrajinou v Kerčském průlivu, kde ruská plavidla v neděli zadržela tři ukrajinské vojenské lodě a internovala 24 členů jejich posádek. Trump prohlásil, že situaci řeší s evropskými politiky. "Nejsou nadšeni. Pracujeme na tom společně," řekl novinářům.

Británie označila ruské chování v Kerčském průlivu za "akt agrese" a důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu. Německá kancléřka Angela Merkelová o krizové situaci hovořila telefonicky s Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. "Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese," uvádí web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. "Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva," podotkl Petříček.