Ještě před měsícem, kdy se na Západě začaly schvalovat k použití první vakcíny, to vypadalo, že velkým společenským problémem bude nechuť (strach, odpor) velké části společnosti nechat se očkovat. Průzkumy signalizovaly, že bez ohledu na věk, míru ohrožení nemocí covid-19, vzdělání či ekonomický status odmítá vakcínu značná část společnosti. U nás to bylo 46 procent.

Od té doby se atmosféra výrazně posunula. Problémem není neochota lidí nechat se očkovat, ale nedostatek vakcín. Především Evropská unie dojíždí na to, že nedokázala včas objednat dost dávek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, které nakonec zvládly dodat na trh vakcíny s vysokou účinností jako první. Nejvyšší priorita teď je získat za jakoukoliv cenu co nejrychleji co nejvíc vakcín.

Kdo je bude mít první, dokáže jako první vymanit své ekonomiky z ničivých lockdownů. Fakticky jakákoliv cena zaplacená za dávku vakcíny je tady výhodná. Každý den a hodina lockdownu jsou nejen společensky destruktivní, ale především nesmírně drahé. V Česku to vychází na čtyři miliardy korun za den.

V tom mezičase nedostatku vakcíny se rozjíždí debata o tom, že lidé, kteří budou očkováni, budou mít volnější život a víc svobody. Ministr zdravotnictví Jan Blatný už naznačil, že ti, kdo budou mít očkování nebo negativní test, by mohli mít přístup na místa a akce, kam ostatní nebudou moci.

Přinejmenším do chvíle, než bude vakcína dostupná každému, kdo o ni bude mít zájem, je to extrémní návrh. Stát nemůže nikoho omezit, pokud mu zároveň není schopný očkování (na které má monopol) zajistit.

Dá se ale očekávat, že na očkování svých zaměstnanců nebo zákazníků začnou výrazně tlačit soukromé firmy. Letecké společnosti, hotely, restaurace, sportovní kluby, ale i firmy v roli zaměstnavatelů. Ústavní právníci už upozorňují, že na to mají právo. Že to není diskriminace. Teď to nepřímo podpořil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro Novinky.cz:

„Situace, zda mají mít nějakou takovou preferenci z hlediska formálně-právního lidé očkovaní proti neočkovaným, to je otázka, na kterou nechci záměrně odpovídat, protože se to k nám může dostat. Myslím si ale, že to nebude vůbec věc právní regulace a státu, ale bude to věc podnikatelů, kteří například do svého zařízení budou požadovat testy či očkování. To bude také problém, jestli není porušen princip rovnosti. I to se k nám může dostat. Je to nesmírně choulostivé. Jsem ale přesvědčen, že se to neprojeví v oficiální státní oblasti, bude se to spíše projevovat v té podnikatelské,“ říká Rychetský.

Už se objevují firmy, které tlačí na to, aby byl vrcholový management zařazen mezi takzvanou kritickou infrastrukturu, lidi, kteří by měli být prioritně očkováni. Ze soukromé sféry zjevně bude na očkování přicházet velký tlak. Rychetský správně očekává, že to může skončit ústavním soudcům na stole. Dřív než rozhodnou, tady ale ten tlak bude. A z jeho náznaků je zřejmé, že ústavní soudci tlak na očkování nebudou považovat za diskriminaci.

Tím soukromé firmy vytvoří atmosféru, kdy se očkování stane žádaným zbožím. Svého druhu statusovým symbolem. Z Rychetského náznaků lze číst, že tomu soudci nebudou bránit. Ve společnosti tak postupně vznikne atmosféra, že očkování bude něco jako onen statusový symbol. Něco, co budou lidé žádat, nikoliv odmítat.

Společenský tlak soukromých firem a neformální nastavování pravidel je výrazně lepší než jakékoliv státní zásahy a regulace. Stát by měl energii soustředit na to, aby co nejrychleji zařídil co nejvíc vakcín, a zbytek nechat na vůli lidí.