Ukrajina by se mohla vzdát své snahy vstoupit do NATO, aby se vyhnula válce s Ruskem. Tato slova podle BBC pronesl ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystaiko. Znamenalo by to, že Kyjev je vůči ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi ochotný učinit významné ústupky. Po kritice však následně své výroky mírnil. Poslední dny se odehrávají ve znamení schůzek státníků k hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Na schůzku do Kyjeva míří německý kancléř Olaf Scholz, který se také vydá během úterý do Moskvy. Ukrajina navíc žádá Rusko a další země sdružené v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o setkání do 48 hodin.

Velvyslanec Prystaiko pro BBC řekl, že Ukrajina je ochotna být „flexibilní“, pokud jde o její cíl připojit se k Severoatlantické alianci. Právě vstup Ukrajiny do NATO by byl podle Putina spouštěčem ruské invaze. Ukrajina má příslib z roku 2008 o tom, že dostane příležitost členem vojenské aliance být.

Na ukrajinské hranici s Ruskem v poslední době narůstá napětí. Podle západních zemí totiž Rusko v regionu soustředí vojenskou techniku spolu s vojáky. Ruská strana však přípravy k útoku popírá. Světoví státníci v reakci na napětí zahájili diplomatická jednání, která však k žádnému konkrétnímu řešení nevedla. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak jednal například prezident Spojených států Joe Biden nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ruské ministerstvo zahraničí v neděli uvedlo, že jsou řešení k uklidnění celé situace. „Pokud si Kyjev přeje, tak může kdykoliv obnovit dialog v rámci Společenství nezávislých států,“ informovala agentura TASS. Výrok pronesl ředitel prvního odboru zemí SNS ruského ministerstva Michail Jevdokimov, který tak Ukrajině nabídl, aby se k Rusku přidala.

Společenství zahrnuje státy jako Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán nebo Moldavsko. Patří do něj tak postsovětské státy s výjimkou pobaltských států a také Ukrajiny, která z něj vystoupila po konfliktu s Ruskem v roce 2014.