Sněmovna v pátek podpořila postoj české vlády k plánu Evropské komise na podporu oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby plán i jeho financování v závěrečném hlasování na Evropské radě podpořil.

Sněmovna ho ale žádá o to, aby usiloval například o změnu v rozdělování peněz. Plán počítá s celkovou částkou 750 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun. Vláda k němu má výhrady, Babišovi se například nelíbí to, že jedním z kritérií pro přidělování peněz členským státům má být míra nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019. Plán má příští týden projednávat Evropská rada.

Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur. Tato částka, kterou si chce EK vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.

Babiš se už dříve vyslovil pro to, aby se víceletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027 projednával odděleně od fondu obnovy a aby se o rozdělení peněz z fondu rozhodlo, až budou známé celkové ekonomické dopady pandemie.

Babiš poslancům řekl, že má s návrhem EK řadu problémů. „Způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce. Návrh komise zakládá na počtu obyvatel, inverzním HDP na hlavu a průměru nezaměstnanosti za posledních pět let v porovnání s průměrem EU," konstatoval. Podle něj to zásadně znevýhodňuje země jako Česká republika, které měly před krizí nízkou míru nezaměstnanosti. Sněmovna mu v přijatém usnesení uložila, aby usiloval o změnu principu rozdělování peněz. Místo údajů o nezaměstnanosti by měl fungovat ukazatel zohledňující skutečné důsledky koronavirové krize.

Sněmovna také vyzvala Babiše, aby usiloval o prodloužení období, v němž bude možné peníze využívat. Babiš předtím uvedl, že cílem české strany je, aby se peníze daly využívat delší dobu než jsou navrhované čtyři roky. V tom se s ním ztotožnil i předseda Pirátů Ivan Bartoš, kterému čtyřletá lhůta připadá nedostačující. „A je nezbytně nutné, aby tyto peníze směřovaly do oblastí, které mají následně nějakou přidanou hodnotu. Skutečně to není utracení peněz na nějakou zábavu, na nějaký festival," dodal Bartoš.

Sněmovna vyzvala vládu, aby připravila rovné podmínky pro snadné a spravedlivé čerpání evropských fondů. Vyzvala i Evropskou komisi, aby kromě podmíněnosti grantů a půjček brala v potaz i stav právního státu a důsledně kontrolovala, že čerpání fondů bude v souladu s právním řádem členských států.

Pro usnesení hlasovalo ANO, STAN, KSČM, TOP 09, čtyři sociální demokraté a dva lidovci. Proti byla SPD a Václav Klaus mladší. Ostatní se zdrželi, nebo nebyli přihlášeni.

Na návrh poslance ODS Jana Skopečka uložila Sněmovna Babišovi, aby prosadil zařazení jádra mezi takzvané čisté zdroje. Skopeček měl k plánu výhrady. "O nic jiného nejde než využít té koronavirové krize k tomu, aby se našel mechanismus, který umožní pokračování žití na dluh zejména jižního křídla eurozóny," řekl.

Plán odmítl Václav Klaus (Trikolóra). Unie v koronavirové krizi podle něj selhala a projevila se jako byrokratický moloch. Jiří Valenta (KSČM) apeloval na Babiše, aby při vyjednávání na evropské úrovni měl vždy na mysli oprávněné zájmy občanů ČR.