Němečtí Zelení zařadili do svého volebního programu požadavek na zrušení sporného plynovodního projektu Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska po dně Baltského moře do největší ekonomiky v Evropě. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž tím vzniká překážka pro možný vznik povolební vládní koalice ekologické strany s konzervativním blokem CDU/CSU.

Tlak z USA značně sílí. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek vyzval všechny subjekty podílející se na projektu Nord Stream 2 k okamžitému přerušení prací na tomto plynovodu. Dodal, že administrativa nového prezidenta Joea Bidena hodlá respektovat dříve přijaté právní předpisy o sankcích na podniky spojené s výstavbou.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, která podporuje stavbu plynovodu navzdory odporu Spojených států i některých evropských zemí, vede v průzkumech před zářijovými volbami a podle analytiků bude pravděpodobně usilovat o vytvoření vládního týmu právě se Zelenými, kterým sondáže v hlasování přisuzují druhé místo.

Předseda CDU Armin Laschet zlehčoval obavy USA i zemí středovýchodní Evropy v čele s Polskem, že plynovod zvýší závislost Evropy na ruském plynu. Podobně jako Washington, který uvalil sankce na některé podniky spojené s výstavbou projektu, který vede Gazprom, němečtí Zelení tvrdí, že dokončení plynovodu není vhodnou odpovědí na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym či vyzbrojování separatistů na východní Ukrajině.

"Plynovodní projekt Nord Stream 2 není politickým projektem jen kvůli svým dopadům na klima a energetiku, ale také kvůli tomu, že působí škody na geopolitické úrovni - obzvláště s ohledem na situaci na Ukrajině - a měl by proto být zastaven," uvádí aktualizovaný program strany s dovětkem, že Rusko se stává "čím dál více autoritářským státem".

Projekt v hodnotě 11 miliard dolarů (242 miliard korun) má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, takže obchází státy střední a východní Evropy. Ukrajina by tím přišla o stabilní zdroj příjmů v podobě tranzitních poplatků.

Podle průzkumu z tohoto týdne provedeného institutem Forsa by Zelení získali ve volbách do Spolkového sněmu 21 procent hlasů. Preference konzervativní unie CDU/CSU klesly na 29 procent, k čemuž podle analytiků přispělo několik korupčních afér z poslední doby, jakož i problémy s vakcinační kampaní a údajným nedostatkem vize v boji s pandemií covidu-19.

Postoj k budoucnosti plynovodu Nord Stream 2 není nicméně jednotný ani u samotných křesťanských demokratů. Dokončit projekt chce sice předseda strany Laschet, po jeho zastavení ale naopak volají někdejší šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří se ucházeli o předsednictví strany proti Laschetovi. Pro pokračování výstavby plynovodu se vyslovují sociální demokraté, kteří jsou na spolkové úrovni menším koaličním partnerem konzervativní koalice.