KRIZOVÁ POMOC STÁTŮM

Česko má z unijního fondu obnovy dostat téměř 550 miliard korun

KRIZOVÁ POMOC STÁTŮM
Česko má z unijního fondu obnovy dostat téměř 550 miliard korun

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun). Vyplývá to z návrhu předběžného rozdělení přímých plateb a úvěrů v celkové hodnotě 750 miliard eur, o něž chce EK zvýšit příští víceletý rozpočet. Podle dokumentu by největšími příjemci pomoci měly být nejzasaženější jihoevropské země Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá více než třetinu celého balíku.

EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro Česko z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy. Tento podíl by měl Praze připadnout mimo jiné zvýšením příspěvku ve fondech kohezní politiky či rozvoje venkova. Vzroste i objem peněz vyhrazených ve fondu pro uhelné regiony. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.

Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky zasáhne podle odhadů EK koronavirový výpadek nejvýrazněji, mají dohromady získat 313 miliard eur – Řím 173 a Madrid 140. Třetím největším příjemcem se má stát Polsko s 63 miliardami. Pro další visegrádské země se počítá s výrazně nižšími částkami: pro Maďarsko 15 miliard a pro Slovensko 13. Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelých 70 miliard: Paříž má dostat 39 miliard, Berlín o deset méně.

Aby mohly členské země peníze skutečně využít, musí návrh jednomyslně schválit jejich lídři. Část politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše se přitom ke společnému zadlužování staví kriticky. Diplomaté proto očekávají tvrdá a dlouhá jednání.

 

,

28. května 2020