To nejhorší z Trumpa a Bidena
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Stýskání si na klesající úroveň amerických prezidentských debat je zavedený žánr, ale po včerejším střetu Trumpa s Bidenem není snadné držet krok s vývojem. Novináři vzpomínali, že jednou se stala událost z toho, že viceprezident Gore při debatě slyšitelně vzdychl a opovržlivě zakoulel očima. A když se George Bush starší letmo podíval na hodinky, jako že kdy už to skončí, považovalo se to za neslýchané porušení bontonu. Včerejší debata měla babišovskou úroveň. Nebo spíš horší – Babiš přece jen zpravidla nechá novináře doříct otázku a často i předřečníka domluvit.
Tentokrát se dva muži nenávistně překřikovali, lhali, ignorovali otázky i samotného moderátora. Je banální pamatovat si debatu jako tu, kdy bývalý viceprezident řekl úřadujícímu prezidentovi „Budeš už zticha?“ (Will you shut up, man?), ale málo platné, selhání všech tří to ilustruje dokonale.
Pokles úrovně byl takový, že průzkumník veřejného mínění Frank Luntz, který jako obvykle organizoval fokusovou skupinu nerozhodnutých voličů, informoval, že debata přivedla některé z nich k rozhodnutí, že nepůjdou volit.
Ale stejně důležité je, že polarizace americké společnosti se projevila v tom, že tento pokles úrovně byl to jediné, o čem panovala shoda. Jinak bylo možné v médiích a na sociálních sítích číst naprosto odlišné soudy o tom, kdo z debaty vyšel líp. Pro některé Trumpovy odpůrce byla debata dokladem toho, že konec Trumpovy hrůzovlády se blíží. Jiní přiznávali, že je to bolestná podívaná. Ti z opačné strany soudili, že Trump dominoval. Ale taky že nedosáhl toho, co potřeboval.
Ale to není jen věc kandidátů, to samotná Amerika dnes postrádá společný repertoár sdílených zásad, argumentů a názorů.
Je mimo veškerou pochybnost, že Biden je stínem svého bývalého já. Neztratil sice úplně řeč a nezačal blekotat nesouvislé nesmysly, jak se mu párkrát v posledních měsících (v přátelském prostředí!) stalo. V tomto směru Trump, pokud ho doufal vyprovokovat a vykolejit, neuspěl. Ale Biden se nyní dost vyhýbal veřejnosti, v posledních týdnech po řadu dnů nemá na programu vůbec žádné veřejné akce. Debaty bývají okamžikem, kdy řada běžných voličů, kteří nejsou politickými fandy, vidí kandidáty pořádně poprvé. Pokud měli v hlavě zafixovaného Bidena z doby, kdy byl Obamovým viceprezidentem, museli zažít šok. Stál před nimi nejistě se rozhlížející stařec.
Biden nikdy nebyl kdovíjak úžasný politik, nikoli náhodou skončily jeho předchozí pokusy o kandidaturu neúspěchem. Ale uměl suverénně vystupovat. Rád se poslouchal, dalo by se říct. Teď už ne. Mluví klopotně a nejistě. Uchyluje se k opakujícím verbálním a mimickým tikům, jež sugerují nejistotu.
Trump zjevně správně vyhodnotil, že tato debata je něco jiného než jeho stranické mítinky nebo Twitter. Některých svých obsesí a malicherných útoků se vystříhal, působil méně malicherně a samolibě než obvykle (což neznamená, že by nepůsobil malicherně a samolibě). Jeho Achillovou patou je koronavirus – před pandemií měl podle leckterých konvenčních kritérií nakročeno k vítězství. V debatě se s tím vypořádal docela dobře. Zaujal postoj, že ekonomiku je třeba otevřít a zároveň že je třeba dodržovat bezpečnostní opatření. I roušky vzal na milost. I dr. Fauciho. Což bylo sice dost bezostyšné, protože dřív mluvil jinak, ale působil přesvědčivě. Biden se postavil za vystrašenější část populace. Pak ovšem bylo pro něj obtížné Trumpovi vytýkat, že může za ekonomický pokles, protože na jaře zavřel ekonomiku, a zároveň slibovat, že on ji zase zavře.
Komentátoři napjatě sledovali téma údajné osobní zkorumpovanosti – jak Biden naloží s čerstvou story New York Times o tom, jak málo Trump platil na daních. Opře se Trump do Bidenova syna Huntera a jeho pofidérní podnikatelské kariéry na Ukrajině? Dočkali se.
Pro Bidena je to jedna ze situací, kdy se může spolehnout na média. Senátní republikáni zveřejnili zprávu, podle níž firma mladého Bidena obdržela platbu 3,5 milionu dolarů od Jeleny Baturinové. Jméno této nejbohatší Rusky, vdovy po moskevském starostovi Lužkovovi, zná každý, kdo se kdy byť jen trochu zajímal o korupci v Rusku. Většina médií ji factcheckovala způsobem „Bidenův právník nám řekl, že to není pravda, takže to není pravda“. Biden v debatě prostě řekl, že to není pravda. A projde mu to.
Trump se zase se svými zveřejněnými daňovými přiznáními vypořádal kombinací mlžení stanoviska, že jen využil daňových zákonů a může za to Biden, který byl v politice 47 let a s těmi zákony nic neudělal.
Ale tyto šarvátky jsou pro voliče méně důležité, než se zdá. Chytřejší průzkumníci veřejného mínění zdůrazňují, že voliči o osobách a rodinách kandidátů nechtějí slyšet. Že komplikovaný daňový systém nadržuje bohatým, to dávno vědí. A Hunter Biden nebude vládnout. Chtějí vědět, co s tím kandidáti udělají.
Biden udělal jednu velmi správnou věc, a to, že odsoudil násilné protesty a rabování, odmítl snahy o snížení financování policie a postavil se za ni s tím, že naprostá většina policistů je poctivých. Tím jistě pobouřil řadu progresivistů, ale Biden ví, že je nepotřebuje; primárky vyhrál navzdory jim.
Přiklonil se ovšem na jejich stranu, když prohlásil, že „Antifa je jen myšlenka, ne organizace“. Což je nesmysl, ale moderátor nic nenamítal a média nebudou nic namítat.
Biden se taky vyhnul odpovědi na otázku, zda hodlá rozšířit počet soudců Nejvyššího soudu. Ale moderátor nic nenamítal a média nebudou nic namítat.
Biden taky prohlásil, že žádná taková antirasistická školení ve federálních orgánech, jaká Trump zakázal svým exekutivním příkazem, neexistují. Což je nesmysl, ale moderátor nic nenamítal a média nebudou nic namítat.
Biden taky obhajoval Green New Deal s tím, že vytvoří spoustu nových pracovních míst a zaplatí se sám. Vzápětí řekl, že Green New Deal nepodporuje. Moderátor sice nic nenamítal a média nebudou nic namítat, ale to bylo tak okaté, že si toho diváci nemohli nevšimnout.
Celá debata při všech svých šílených kvalitách nevyzněla ani z poloviny tak hrozně, nebýt závěrečné části, věnované integritě voleb. Tady Trump přepnul do plně paranoidního režimu a začal mluvit o tom, že volby budou zfalšované, jako o hotové věci. Pokud po volbách vypuknou nepokoje a násilí, bude logické na tento jeho výpad poukazovat. Logické bude i to, pokud právě takováto extempore přesvědčí některé voliče, že toho člověka je opravdu potřeba z Bílého domu odstavit.
Majitel automobilky Tesla Elon Musk, který má výrazné politické názory a zachovává si stranickou nezávislost, řekl v rozhovoru před debatou: „Myslím, že lidé chtějí vidět, jestli na to Biden má. Jestli má, tak pravděpodobně vyhraje.“ Asi tak vystihl přístup spousty lidí. Rádi by se Trumpa zbavili. Jeho slabiny jsou a byly zřejmé, jeho dlouhodobá podpora nedosahuje padesáti procent. Jde jen o to, aby demokraté nominovali někoho použitelnějšího, než byla Hillary Clintonová. Povedlo se jim to? To je otázka.
Musk se po debatě ještě nevyjádřil.