„Nebourejte brutalistní budovu u Nuseláku,“ protestovaly v Praze desítky lidí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Na podporu zachování brutalistní administrativní budovy, v níž dříve sídlil podnik Vojenské stavby, se v neděli u Nuselského mostu v Praze 2 sešlo asi padesát lidí. Budově hrozí zbourání. Vlastník domu, firma Jizera Invest, na začátku září požádal stavební odbor městské části Praha 2 o svolení k demolici, informoval minulý týden iRozhlas.cz.
„Nejedná se jenom o tento dům. Za posledních deset let jsme si zbořili několik unikátních brutalistních budov. Praha tak přichází o celou jednu kapitolu z dějin stavební kultury. Na seznam UNESCO byla přitom Praha zařazena nejen kvůli úžasným barokním, gotickým a dalším historickým památkám, ale díky symbiotickému propojení s ranou a pozdní modernou. A o tu teď velmi rychle přicházíme,“ řekl účastníkům protestní akce její organizátor Pavel Karous ze spolku Vetřelci a volavky. Podobně se vyjádřila i místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková.
Setkání před budovou v ulici Boženy Němcové označil Karous za součást boje za pozdně modernistickou a brutalistní architekturu. Připomněl, že v Praze byly už zbourány brutalistní stavby jako Transgas nebo hotel Praha. Další objekty postavené v tomto slohu jsou demolicí ohroženy.
Podle Karouse není ke zbourání budovy, postavené podle projektu architekta Jana Hančla z roku 1973 v pražské památkové rezervaci mezi dvěma domy z 19. století, žádný důvod. Uvedl, že jde o stavebně, kulturně a rovněž technicky hodnotnou budovu, která stojí nad tunelem metra a která respektuje okolní zástavbu. S demolicí podle něj nesouhlasí ani Národní památkový ústav, podle něhož je zbourání budovy z památkářského hlediska nepřípustné.
Naopak odbor památkové péče magistrátu hlavního města demolici připustil. Podle informačního panelu umístěného na budově, pod nímž je podepsán Antonín Rosa, posudek pražských památkářů zmiňuje mimo jiné to, že se jedná o architektonicky průměrnou stavbu, jejíž některé části byly vyměněny za novodobé kovové konstrukce a další nepůvodní materiály.
Budovu dříve zakrývala reklamní plachta a velká LED obrazovka společnosti BigBoard. O umístění reklamy se vedly soudní spory. Kvůli zásahu do autorských práv se odstranění reklamních nosičů domáhal i autor budovy Hančl, jak dnes architekt řekl. Vedení města začalo reklamu na budově kritizovat v létě roku 2020, firma Samsung, která na ploše inzerovala, poté nechala reklamu odstranit. Provozovatel ji následně nahradil fotografií Milady Horákové a poté banerem propagujícím Českou basketbalovou federaci. Nakonec v září roku 2020 provozovatel reklamy souhlasil s úplným odstraněním plachty, jak tehdy informovali zástupci Svazu provozovatelů venkovní reklamy a pražského magistrátu.
Brutalismus je mezinárodní architektonický styl z přelomu moderny a postmoderny, který se vyznačuje mimo jiné přiznanými konstrukčními, materiálovými a dispozičními řešeními. V Československu se stavby v tomto stylu projektovaly zejména na přelomu 60. a 70. let 20. století.