U příležitosti zahájení francouzského předsednictví Evropské unie 1. ledna 2022 byla pod Vítězným obloukem v Paříži, na místě, kde obvykle vlaje francouzská státní vlajka, vyvěšena obrovská modrá vlajka Evropské unie. Její instalace vyvolala značně nesouhlasné a pobouřené reakce mnoha opozičních politiků a prezidentských kandidátů na levici i pravici, počínaje národními konzervativci Éricem Zemmourem a Marine Le Penovou a rovněž republikánkou Valérií Pécresseovou, ale i komunistou Jeanem-Lucem Mélenchonem. Někteří dokonce požádali prezidenta republiky Emmanuela Macrona, aby opět vyvěsil vlajku Francie, píše deník Le Figaro.

Ještě nikdy se nestalo, že by byla francouzská vlajka u ostatků neznámého vojína nahrazena evropskou. Modrožlutá vlajka se vznášela pod Vítězným obloukem již v druhé polovině roku 2008, během posledního francouzského předsednictví v Radě EU, ale v té době tam vlála spolu s francouzskou. Do barev Evropy se nyní při této příležitosti zahalila i další známá místa v hlavním městě Francie, zejména Eiffelova věž a Elysejský palác, sídlo prezidenta.

Vítězný oblouk ale není jen tak nějaké veřejné místo. Postaven byl na přání Napoleona jako památka vítězství francouzských armád. Stavba byla ale dokončena až v roce 1836 a od té doby slouží jako pietní vzpomínka na vojáky, kteří zemřeli za Francii. Od osvobození Paříže v roce 1944 se stalo zvykem nechávat francouzskou vlajku vlát pod obloukem. "Za bývalých francouzských předsednictví v Radě EU zůstávala trikolóra zachována nebo vlála společně s vlajkou EU," říká historik Éric Anceau.

Kandidátka na prezidentku Marine Le Penová je pobouřena tím, že francouzská vlajka byla nahrazena vlajkou Evropské unie pod Vítězným obloukem nad hrobkou Neznámého vojína a pokládá to za provokaci, která "uráží ty, kteří bojovali za Francii". V tiskové zprávě oznámila svůj záměr podat odvolání ve zkráceném řízení ke Státní radě (de facto k Ústavnímu soudu). Považuje vyvěšení vlajky za útok na identitu vlasti, za který je hlavně odpovědný Emmanuel Macron. Instalace vlajky EU podle ní nerespektuje článek 2 francouzské Ústavy, dále článek 3 týkající se národní suverenity poté, když Francouzi v referendu v roce 2005 odmítli návrh evropské Ústavy uznávající vlajku EU, a dále základní princip artikulovaný zákony republiky, na jehož základě musí státní symboly být vždy umístěny na veřejných budovách.

Bývalý komentátor deníku Le Figaro a nynější kandidát národních konzervativců Eric Zemmour v reakci krátce popsal incidenty spojené s prezidentem Macronem v letošním roce u Vítězného oblouku, které podle něj nyní vyústily v pohrdání Francií.

L'Arc de Triomphe sous Macron : après le saccage et l'empaquetage, l’outrage. pic.twitter.com/0fLIOBSdO6

— Eric Zemmour (@ZemmourEric) December 31, 2021

Zatímco útok tzv. krajní pravice se dal očekávat, mnohé překvapila ostrá reakce na evropskou vlajku od spíše centristické Valérie Pécresseové. Ta v minulosti dokonce hájila progresivistická támata, například veřejně podporovala aktivity LGBT. Jakmile ale koncem roku získala nominaci republikánů na prezidentskou kandidaturu, urychleně převzala rétoriku a témata národní pravice, což se jí vyplatilo. Okamžitě se v průzkumech katapultovala za Emmanuela Macrona a byla by podle několika posledních šetření jeho vyzyvatelkou ve druhém kole prezidentkých voleb letos na jaře. Vlajka EU musí podle ní být doplněna fracouzskou. "Dlužíme to všem našim bojovníkům, kteří prolili svou krev (za trikolóru),“ řekla Pécresseová. „Předsednictví Evropě ano, vymazání francouzské identity ne!," dodala.

Další představitel republikánú Eric Ciotti rovněž kritizoval „prezidenta Macrona za vymazání národní identity“ a vyzval „k okamžitému znovuvztyčení trikolóry“.

Présider l’Europe oui, effacer l’identité française non! Je demande solennellement à Emmanuel Macron de rétablir notre drapeau tricolore à côté de celui de l’Europe sous l’arc de Triomphe. Nous le devons à tous nos combattants qui ont versé leur sang pour lui. pic.twitter.com/4tQAGwZKmg

— Valérie Pécresse (@vpecresse) December 31, 2021

Pravice nebyla jediná, kdo vyjádřil svou nespokojenost. Šéf digitální komunikace Jeana-Luca Mélenchona, prezidentského kandidáta a radikálního komunisty, Antoine Léaument napsal: "Byl bych raději, kdybychom tuto hrůzu odstranili a vrátili vlajku vlasti“.

Podle médií nebylo mnoho známých lidí, kteří by vyvěšení vlajky EU obhajovali, většina se místo toho rozhodla do sporu nepouštět. Jedním z mála, kdo reagoval na kritiku pravice byl poslanec Macronova hnutí LREM François Jolivet, který na Twitteru napsal, že "přítomnost evropské vlajky pod Vítězným obloukem (ho) nešokuje, protože znamená začátek francouzského předsednictví Evropské unie. Povznést Francii na střechu Evropy, mít ji pod kontrolou, má (v sobě) něco vlasteneckého."

Početnější byli naopak ti, kteří kritizovali zejména Valérii Pécresseovou za její účast v kontroverzi, o níž se domnívají, že je iniciována  z pozic tzv. krajní pravice. "Běžet za Marine Le Penovou, kopírovat její tweety a polemické nízkosti, jaký smutek Valérie Pécresseová!", reagoval státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. Na svůj účet přidal snímky mnoha pařížských památek v barvách Evropy, jako je Eiffelova věž, Opera nebo katedrála Notre-Dame de Paris ... ale ne Vítězný oblouk.