Bezpečnostní služby by měly sledovat Rusy žijící na Západě. Tak se ve středu v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa vyjádřil prezident Petr Pavel. Navrhovaný krok nazval „jednoduše cenou“ války Kremlu proti Ukrajině. „Všichni Rusové žijící v západních zemích by měli být sledováni mnohem více než v minulosti, protože jsou občany národa, který vede agresivní válku… To je prostě cena války,“ řekl Pavel. Prezident se odvolával na případ statisíce Japonců ve Spojených státech v době 2. světové války, kteří byli podle Pavla pod "přísným monitorovacím režimem.“ Tito Japonci byli ale také v USA internováni v táborech.

Pavel uvedl, že i když má empatii k Rusům mimo zemi, kteří čelí těžkostem kvůli rozhodnutí Moskvy zahájit v únoru 2022 rozsáhlou invazi na Ukrajinu – rozhodnutí, které nemusí podporovat, „Když probíhá válka, bezpečnostní opatření týkající se ruských občanů by měla být přísnější než za normálních okolností," uvedl Pavel.

#Czech President Petr #Pavel urged to monitor #Russians living in Europe "much more closely than before." The reason lies in the active work of the Russian special services in the EU.

"I believe that, as in the case of a number of world conflicts in the past, during the ongoing… pic.twitter.com/NwpssJpWiL

— NEXTA (@nexta_tv) June 15, 2023

Prezident obhajoval svůj návrh argumentem, že podobný krok učinily Spojené státy během 2. světové války, kdy byli Japonci žijící na území USA sledováni bezpečnostními službami. Podle Pavla byli pod "přísný monitorovací režimem." V té době ale USA vytvářely i internační tábory, kde byli vězněni lidé japonského původu, včetně občanů USA. Tento přesun se týkal přibližně 120 000 lidí, přičemž většinu z nich tvořili američtí občané. Svobodná Evropa tvrdí, že se později dotázala Kanceláře prezidenta republiky, jak by "přísný monitorovací režim," měl vypadat, ale samotný článek možnou odpověď zatím neuvádí.

Pavel také mluvil o případné společné budoucnosti NATO a Ukrajiny. „Velmi bych uvítal jasné vyjádření o budoucím členství Ukrajiny, až skončí válka. Je jasné, že přístupový proces nemůže začít, když je země stále ve válce (s Ruskem),“ řekl Pavel. „Pevně věřím, že všichni lídři pochopí, že mít Ukrajinu na palubě – jak v NATO, tak v EU – je pravděpodobně jedinou zárukou, jak zajistit stabilitu v tomto regionu, jak posílit NATO i EU a jak udržet Rusko a jeho agresivní politiku na uzdě,“ dodal český prezident.

Pavel dále uvedl, že členství Ukrajiny v NATO by mělo přínos pro alianci samotnou. Kdyby dnes byla Ukrajina členem aliance, byla by podle něj „bezpochyby nejzkušenější armádou v NATO“. Po technické a procedurální stránce bude ukrajinská armáda velmi brzy připravena na členství, míní.

Ruská invaze na Ukrajinu bude klíčovým tématem červencového summitu aliance v litevském hlavním městě. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden řekl, že aliance musí diskutovat o možnostech, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky pro dobu po skončení ruské války proti Ukrajině. Vstup Ukrajiny podporují zejména státy takzvaného východního křídla NATO, jiné členské země se ohledně perspektiv Kyjeva vyjadřují dosud neurčitě.

O ukrajinské protiofenzivě z posledních dní bývalý náčelník generálního štábu české armády a předseda vojenského výboru NATO soudí, že ještě plně nezačala. Současné boje na jihu a východě země, při nichž ukrajinská armáda dobyla několik vesnic, nazval přípravnými operacemi.