Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump v rozhovoru s Elonem Muskem hovořil také na téma války na Ukrajině. Podle něj by ke konfliktu nikdy nedošlo, pokud by byl prezident on a ne demokrat Joe Biden. Pomoc Ukrajině by prý Trump nezastavil, chtěl by ji ale snížit. Není podle něj možné, aby USA vydávaly vrýazně více prostředků než EU, což ale v celkovém měřítku není pravda, ukazuje řada dat.

Na téma ruské agrese na Ukrajině Trump řekl, že by se nikdy neuskutečnila, pokud by byl prezidentem. „Nikdo se necítí hůř než já kvůli situaci na Ukrajině, protože vím, že by se to nikdy nestalo,“ citoval jej server Politico. Ukrajinského prezidenta Volorymyra Zelenského, s nímž si minulý měsíc poprvé od začátku rozsáhlé ruské invaze telefonoval, označil za „velice úctyhodný“.

Trump řekl, že se „dobře zná“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a „vychází“ se severokorejským vládcem Kim Čong-unem. „Jsou chytří a zákeřní. S Putinem jsem vycházel velmi dobře a on mě respektoval,“ řekl Trump a dodal, že s Putinem často hovořil. „Mluvili jsme spolu o Ukrajině. Opakovaně o tom mluvil, ale já jsem mu říkal, ať to nedělá,“ tvrdil.

Trump se poté vrátil k oblíbenému tématu o výši výdajů EU na pomoc Ukrajině v porovnání s výdaji USA, ale spíše než slib, že sníží americkou pomoc, naznačil, že chce, aby EU zvýšila svou vlastní. „Ptám se: Proč to nevyrovnáte? Proč neplatí to, co platíme my?“. Trump řekl Muskovi. „Proč Spojené státy platí na obranu Evropy nepoměrně více než Evropa? To nedává smysl. Je to nespravedlivé a je vhodné to řešit,“ dodal Trump, který hovořil o částkách 250 miliard dolarů ve srovnání se 72 miliardami, které měla poslat EU.

Tomu odporuje celá řada dat. Ta ukazují, že instituce EU a evropské státy v celkovém součtu různých druhů pomoci pomáhají finančně víc než USA. Bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK a vedoucí Peace Research Center Prague Michal Smetana pro Echo24 v červenci řekl, že celkový objem americké pomoci Ukrajině od začátku roku 2022 je kolem 75 miliard eur (asi 1,9 bilionu korun při aktuálním kurzu), tedy přibližně tři čtvrtiny objemu pomoci ze strany institucí EU a evropských států.

Dominantní pozice ve vojenské ve vojenské pomoci

Podobně hovoří také data z Kielského institutu pro světovou ekonomiku, která jsou platná k dubnu 2024. Zároveň ale ukazují, že USA dodávají nadpoloviční většinu vojenské pomoci.

„Spojené státy jsou nicméně většinovým poskytovatelem vojenské pomoci, tedy především co se týče dodávek zbraňových systémů, munice či vojenského materiálu. Pro Ukrajinu a potažmo pro Evropu by bylo ukončení podpory ze strany Spojených států obrovským problémem,“ uvedl Smetana s tím, že Evropa nemá aktuálně kapacity nahradit americký výpadek a nebude je ani v dohledné době mít bez toho, aby provedla velmi finančně i politicky nákladná rozhodnutí ohledně mobilizace svých kapacit v oblasti obranného průmyslu.

Dominanci USA, včetně rozdělení jednotlivých forem vojenské pomoci, ukazuje i materiál Dolní sněmovny britského parlamentu. Do začátku července 2024 činí celková výše vojenské pomoci, kterou USA poskytly od začátku Bidenovy vlády v lednu 2021, 54,2 miliardy dolarů (cca 1,25 bilionu korun). Z toho 53,6 miliardy dolarů (1,243 bilionu korun) bylo poskytnuto od února 2022. Nejnovější výše financování odráží několik významných balíčků pomoci, které americká administrativa oznámila poté, co Kongres po několikaměsíčním zpoždění schválil koncem dubna balíček finančních prostředků pro Ukrajinu ve výši 60,8 miliardy dolarů.

Podle bezpečnostního experta Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně je s ohledem na různé formy pomoci obtížné určit přesné procento podpory z jednotlivých zemí. „Ale USA mají v absolutních hodnotách nadpoloviční podíl. Jak ukázalo pozdržení pomoci v letošním roce, výpadek se projevil výraznými problémy Ukrajinců na frontě,“ řekl Mareš. Pokud by USA svou pomoc snížily, znamenalo by to podle Mareše zásadní problém pro Ukrajinou bojeschopnost.