Fico se vrací: silný sociální stát, odpor k migraci a kritika podpory Ukrajiny
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Předčasné parlamentní volby na Slovensku vyhrála se zhruba 23 procenty strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Strana, jejímž dlouhodobým předsedou je několikanásobný bývalý slovenský premiér Robert Fico, byla léta nejsilnější stranou v zemi. Čtyřikrát vyhrála volby a v období 2006-2020 se s výjimkou dvou let významně podílela na vládě. Pokles její popularity urychlila kauza týkající se vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, která vyústila v politickou krizi.
Směr-sociální demokracie (Směr-SD) patří k nejúspěšnějším politickým formacím na Slovensku. Až v minulých volbách v únoru 2020 strana zaznamenala porážku. To vedlo mimo jiné k demisi lídra strany Roberta Fica z funkce premiéra. Ačkoliv Fico v čele strany zůstal, do minulých voleb Směr-SD vedl Peter Pellegrini. Ve volbách v únoru 2020 skončil Směr na druhém místě se ziskem 18,3 procent hlasů, výrazně přitom oslabil proti volbám předchozím, kdy měl 28,28 procent hlasů.
Pellegrini pak v polovině roku 2020 společně s dalšími nespokojenými členy Směru-SD ze strany odešel a založil vlastní politickou stranu Hlas-SD. Hlas v letošních volbách skončil na třetím místě s více než 14 procenty a rýsuje se jeho možná koaliční spolupráce právě se Směrem.
Směr-SD a kritika podpory Ukrajiny
Zástupci Směru-SD se stavějí pozitivně k postojům maďarského premiéra Viktora Orbána, Fico se několikrát vyslovil proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. Média citují jeho výrok, že pokud Směr-SD vyhraje volby, Slovensko už nepošle Ukrajině jediný náboj. Letos podle médií také prohlásil, že by neschválil zatčení Vladimira Putina, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, pokud by přijel na Slovensko.
Směr-SD je kritikem současné proukrajinské orientace Slovenska. Lídr strany otevřeně říká, že válku na Ukrajině vyprovokovali Ukrajinci a Západ, nikoli Rusko, které podle něj jen reagovalo na údajné zabíjení Rusů v Donbasu. Fico zpochybňuje sankce proti Rusku a jako premiér by se je zřejmě pokoušel v rámci EU blokovat. Přes tuto rétoriku Směr-SD nechce vystoupit ani z EU, ani z NATO. V obou organizacích by ale Robert Fico jako premiér posílil eurokritickou skupinu, k níž teď patří třeba orbánovské Maďarsko.
Program Směru
Program Směru-SD se hlásí k sociální demokracii, podle komentátorů jde ale spíš o levicově nacionalistický a populistický směr. Strana se také výrazně vymezuje odporem k migraci a označuje se za hlavní hráz proti progresívním západním myšlenkám, jako je třeba podpora tématu LGBT+.
Silným motivem Ficovy předvolební kampaně byla podle médií také reakce na vyšetřování a souzení mnoha osob za činy z období dřívějšího vládnutí Směru-SD. V ekonomice usiluje Fico o silný sociální stát, prosazuje opětovné zavedení zvláštní daně na zisky bank. Směr-SD nevěří ve volný trh, chce jeho silnou regulaci a tvrdí, že bude budovat národní hospodářství a bojovat proti nadnárodním korporacím.
Strana nedávno rovněž deklarovala úmysl podat žalobu na prezidentku Zuzanu Čaputovou za porušení slovenské ústavy, a to po ustavující schůzi nového parlamentu. Hlava státu se podle Fica měla koncem srpna 2021 na setkání s generálním prokurátorem Marošem Žilinkou zajímat o tzv. „živý případ“ bývalého policejního prezidenta Petera Kovaříka, který je stíhán ze zneužití pravomocí veřejného činitele a maření spravedlnosti. Čaputová odmítla, že by jakkoliv ovlivňovala trestní kauzu prostřednictvím generálního prokurátora. Vyjádření Fica označila za lež a součást jeho předvolební kampaně.
Historie Směru
Fico stranu Směr-SD založil v roce 1999 ještě jako poslanec původně zvolený za Stranu demokratické levice. Volební úspěchy ho poté několikrát vynesly do křesla předsedy vlády. Jako jediný premiér Slovenska se také postavil do čela jednobarevného kabinetu, a to po volbách v roce 2012, kdy Směr-SD získal zhruba 44 procent hlasů voličů, a tím pádem i bezpečnou většinu v Národní radě.
V roce 2004 se Směr sloučil se třemi menšími levicovými stranami a od ledna 2005 přijal dnešní název. V letech 2006 až 2010 byl hlavní vládní stranou a Fico premiérem. Po volbách v roce 2016 vládl v koalici se stranami SNS, Most-Híd a Síť.
Po vraždě novináře Kuciaka a jeho přítelkyně strana zaznamenala pád preferencí a v březnu 2018 Fico podal demisi, čímž vyvrcholila politická krize v zemi. Během covidové pandemie a po rozdělení společnosti po ruském přepadení Ukrajiny se však Směru-SD znovu podařilo získat nové příznivce.
Tato strana je podle médií na Slovensku také spojována s mnoha korupčními kauzami. Sama všechna obvinění odmítá a její lídr Fico stíhání dlouhodobě zpochybňuje.
čtk,