V nejnovějším žebříčku mírumilovnosti jednotlivých zemí světa vydaným Institutem pro ekonomii a mír si Česko pohoršilo o pět příček. Ze sedmého místa kleslo na dvanácté a poprvé od roku 2015 vypadlo z první desítky nejmírumilovnějších zemí světa. Bezpečnostní situace se zhoršila i v globálním měřítku.

Při zpracovávání svého Globálního indexu míru se institut soustředí na analýzu tří hlavních oblastí: rozsah a intenzita vnitřních a mezinárodních konfliktů, úroveň sociálního zabezpečení a bezpečnosti ve společnosti a míra militarizace daného státu. Tyto kategorie zkoumá na základě 23 ukazatelů, mezi které patří například počet lidí zemřelých v důsledku bojů, počet uprchlíků a vysídlených osob, procento vězněných osob v populaci nebo výše výdajů na armádu.

Oproti roku 2021 si Česká republika loni pohoršila v otázce probíhajících konfliktů a militarizace. Bezpečnost v české společnosti se naopak zvýšila. Z první desítky nejmírumilovnějších zemí světa Česko vypadlo poprvé od roku 2015. Nachází se v ní tyto státy: Island, Dánsko, Irsko, Nový Zéland, Rakousko, Singapur, Portugalsko, Slovinsko, Japonsko a Švýcarsko.

🌏The 10 most peaceful countries in the world
Iceland
Denmark
Ireland
New Zealand
Austria
Singapore
Portugal
Slovenia
Japan
Switzerland

🗺️View the map and investigate the data https://t.co/ieTEZsSJdc pic.twitter.com/fmjCkj8mT8

— IEP Global Peace Index (@GlobPeaceIndex) July 2, 2023

Ze všech zemí světa se meziročně nejvíce zhoršila Ukrajina, kvůli ruské invazi spadla o 14 příček. Poslední místo připadlo již popáté v řadě Afghánistánu.

I kvůli konfliktu na Ukrajině se průměrná míra bezpečnosti ve světě loni snížila – a to už devátým rokem v řadě. Dle institutu se zintenzivňují lokální i mezinárodní konflikty, loni kvůli nim zemřelo celkem 238 000 lidí, tedy téměř dvakrát více než v roce 2021.

Kromě ruské invaze na Ukrajinu je nárůst způsoben také pokračujícími občanským válkami v Etiopii a Barmě. Ekonomický dopad násilí na světovou ekonomiku v roce 2022 institut vyčíslil na 17,5 bilionů dolarů, oproti předchozímu roku se jedná o nárůst o 17 procent. Navzdory těmto negativním trendům je na světě více zemí, které loni výdaje na obranu snížily, než těch, které je zvýšily.