Německo, které se stejně jako Evropa potýká s energetickou krizí, a loni prodloužilo jen o několik měsíců provoz jaderných elektráren, se snaží nakoupit ve světě „neruský“ plyn, kde se dá. I když podobně tak jako uhlí, je pro protagonisty zelené politiky plyn nepřijatelné fosilní palivo, vyšlo teď najevo, že Spolková síťová agentura, která spravuje a reguluje energetické i telekomunikační sítě, si spolu s ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu pod vedením Zelených vytyčily za cíl vytvořit v Německu až 21 gigawattů dodatečného výkonu plynových elektráren. To je skoro dvojnásobek současného stavu. Vyplývá to z interních dokumentů, uvádí server Euroactiv.fr.

Německá vláda chce, aby byla země do roku 2030 zásobována z 80 % elektřinou z obnovitelných zdrojů a zcela vyřadila uhlí. Plynové elektrárny by měly pokrýt zbývajících 20 % a kompenzovat období slabého větru a nízkého slunečního svitu.

„Investice do plynových elektráren... zůstávají relevantní za předpokladu, že budou odpovídající kapacity LNG a ceny se normalizují,“ stojí v dokumentu ministerstva.

Kapacita plynových elektráren se má téměř zdvojnásobit. V listopadu 2022 činila elektřina vyrobená z plynu v Německu 27,5 GW. Spolková síťová agentura ve své pololetní zprávě o stabilitě sítě na období 2025–2031 předpokládá vybudování 17 až 21 GW dodatečné kapacity. Tento návrh si vzala za své i spolková vláda, uvádí server Euroactiv na základě získaných dokumentů. Potvrzuje se tak, že Německo se téměř nevychyluje ze své trajektorie i přes zastavení dodávek plynu ze strany svého hlavního dodavatele, Ruska.

V říjnu 2021 Markus Krebber, generální ředitel energetické společnosti RWE, předpovídal podobná čísla. "Potřebujeme v Německu asi 20 až 30 gigawattů nových plynových elektráren," řekl tehdy německému týdeníku WirtschaftsWoche.

Aby bylo zaručeno dostatečné množství plynu, vláda se zavázala k dovozu LNG. Nákup zemního plynu potrubím z Norska a Nizozemí na pokrytí německých potřeb nestačí. "Dovozní kapacity LNG musí být v Německu dále navýšeny," uvádí dokument. Do konce roku 2023 se německá dovozní kapacita LNG přiblíží dvěma třetinám objemů, které dříve dodávala Moskva potrubím.

Ekologické organizace se již obávají toho, co vnímají jako nákladnou nadprodukci. Aby vláda vyřešila tyto obavy, zdůrazňuje, že budoucí plynové elektrárny budou muset být schopny spalovat i vodík.