Sněmovna ve středu schválila česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci, proti byli prakticky jen poslanci opozičního hnutí SPD. Protože horní komora souhlasila s dohodou už minulý týden, prezident Petr Pavel ji může podepsat, a završit tak ratifikační proces v Česku. Poslanecká debata trvala zhruba 4,5 hodiny, převažovaly kritické příspěvky poslanců SPD. Několik desítek lidí proti smlouvě ve středu protestovalo na Malostranském náměstí blízko sněmovních budov.

Souhlas s ratifikací dohody dala dolní komora hlasy 115 ze 144 přítomných poslanců. Podpořili ji zástupci pěti vládních stran a většinově zákonodárci opozičního hnutí ANO. Proti hlasovalo 14 přítomných poslanců SPD a čtyři z ANO. Hnutí SPD předtím neprosadilo odročení projednávání smlouvy na neurčito. Pro tento návrh hlasovalo 18 poslanců z SPD a ANO ze 151 přítomných zákonodárců.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že obranná smlouva se Spojenými státy dává Česku další bezpečnostní záruku. Cenná je podle ní i kvůli nynější bezpečnostní situaci v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ zdůraznila Černochová. Rovněž podle opozičního hnuti ANO, s jehož stanoviskem vystoupil Radek Vondráček, smlouva prohlubuje bezpečnost a navazuje na české členství v Severoatlantické alianci.

Naopak představitelé SPD žádali ke smlouvě celostátní referendum či aspoň její schvalování ústavní, třípětinovou parlamentní většinou, protože podle předsedy klubu SPD Radima Fialy znamená zásah do svrchovanosti. Smlouva je podle něho nerovná a Česko je v ní podřízenou stranou. „SPD říká jasné ‚ne‘ americkým vojákům a cizím základnám v České republice,“ zopakoval lídr SPD Tomio Okamura.

Další poslanci SPD poukazovali například na to, že obyvatelé jsou na přítomnost cizích vojsk citliví vzhledem k „dočasnému“ pobytu sovětské armády v někdejším Československu po roce 1968. „Vystavujete Českou republiku nebezpečné válečné hře,“ řekl Karel Sládeček. „Není to smlouva o spolupráci, ale smlouva o budoucí vojenské přítomnosti Spojených států v České republice, která umožňuje ozbrojeným silám Spojených států používání vojenských prostor a budov,“ prohlásil jeho kolega z SPD Radovan Vích. Ondřej Lochman z koaličního hnutí STAN pak nabádal poslance SPD, aby smlouvu s rokem 1968 neporovnávali. „Američané sem nepřijedou s tanky a nebudou zde střílet do lidí a nebudou zde unášet českou vládu,“ zdůraznil.

Hnutí ANO prosadilo s koaliční podporou doprovodné usnesení, v němž Sněmovna uvedla, že uzavření dohody znamená prohloubení praktické obranné spolupráce se Spojenými státy a přispívá k vyšší bezpečnosti Česka. Dolní komora také zdůraznila, že dohoda nedává americkým ozbrojeným silám bez předchozího českého souhlasu právo budovat v Česku stálé vojenské základny ani v tuzemsku trvale pobývat. Rovněž nezakládá právo na rozmístění jaderných zbraní. Pro body návrhu o základnách, pobytu amerických vojáků a o jaderných zbraních hlasovali i poslanci SPD.

Zhruba čtyřicetistránkový dokument pojednává o mnoha oblastech, které mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Zabývá se například právním postavením amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Předpokládá také osvobození amerických vojáků od daní a cel v ČR. Součástí dohody je i seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci americké ozbrojené síly za předem dohodnutých podmínek využívat.