Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Ruský plyn stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Informoval o tom minulý týden ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). MPO pro Echo24 uvedlo, že nečeká v letošním roce výraznější změnu. Ceny energií zůstávají pod vládou nastaveným cenovým stropem.

„Od ukončení dodávek přes plynovod Nord Stream k nám může plyn z Ruska proudit jen přes Slovensko. A odtud od loňského září do konce ledna přitekla jen 2,2 procenta celkového dovozu. V lednu to dokonce nebyl ani kubík. Vystačíme si totiž s dodávkami plynu přes Německo,“ uvedl Síkela.

Stát začal omezovat dovoz plynu z Ruska před rokem, od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Zlomovým bodem podle Síkely ovšem bylo letní uzavření plynovodu Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a odtud i do Česka. „Po ukončení dodávek přes Nord Stream se ale ruské dodávky přes Německo podařilo nahradit plynem z Norska a také zkapalněným zemním plynem z Belgie a z Holandska,“ podotkl ministr.

MPO pro Echo24 uvedlo, že prakticky veškerý plyn pro zásobování tuzemského trhu přichází - až na nepatrné výjimky třeba loni v listopadu a prosinci – přes Spolkovou republiku Německo, kam již několik měsíců od uzavření plynovodu „Nord Stream proudí pouze norský plyn a LNG z Nizozemska, Belgie a Francie. Nepředpokládáme, že by v průběhu letošního roku došlo k významnější změně,“ řekl deníku Echo24 mluvčí MPO David Hluštík.

Zvýšení dodávek plynu z Ruska nepředpokládají ani odborníci z řad dodavatelů. „Naštěstí díky celoevropským úsporám a relativně teplému počasí zůstávají zásobníky s plynem nejen v České republice, ale všude v Evropě blízko rekordním úrovním pro toto roční období. Celková naplněnost je momentálně na úrovni Evropské unie přibližně na 70%, zásobníky v Česku pak ještě o 4 procentní body výše,“ řekl v první polovině února deníku Echo24 mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák. S tím, že k optimistické situaci přispěly i tuzemské úspory ve spotřebě, souhlasí i Síkela.

„Od října do konce ledna jsme spotřebu oproti loňsku snížili skoro o 28 procent, ušetřili jsme tedy přes 850 milionů kubíků plynu. Za celý loňský rok spotřeba plynu v Česku meziročně klesla téměř o pětinu na 81,5 terawatthodiny plynu,“ řekl ministr.

Ruský plyn ještě plně nahrazen není

Dodávky plynu z Norska do Německa podle Síkely v období od října loňského roku do letošního ledna meziročně vzrostly asi o 23 procent. Ještě výrazněji stoupl za stejné období dovoz plynu ze zemí Beneluxu, z Nizozemska meziročně o 29 procent a z Belgie o 250 procent. Ceny plynu na burze se s ohledem na příznivý vývoj nyní nacházejí výrazně pod úrovní administrativně stanoveného stropu, který v České republice činí 2500 Kč za MWh. Podobně jsou na tom i ceny elektřiny. Tarify pod vládním stropem již nabízí většina velkých dodavatelů energií. Ceny jsou ale stále na vyšší úrovni než v období před krizí, tedy v roce 2021, kde podle Romana Šperňáka v nadcházejících měsících ještě zůstanou. Síkela uvedl, že vládní strop se snižovat nebo úplně rušit nebude, protože se má jednat hlavně o jakousi jistotu pro občany, že ceny energií nepřekonají určitou úroveň.

„Z cenového hlediska je důležité, za jakou cenu bude Evropa nakupovat plyn na doplnění zásobníků pro příští topnou sezonu a kolik ho vůbec bude potřeba. Relativně nižší poptávka a plné zásobníky se již pozitivně projevily v klesajících cenách, nicméně další plyn bude třeba přilákat a to zejména ve formě LNG,“ míní Šperňák.

Dodal, že cena se bude řídit globální nabídkou a poptávkou a bude pro ní zásadní míra ekonomického oživení respektive recese ve státech dovážející zemní plyn. Kromě Evropy se tedy jedná zejména o východní Asii v čele s Čínou, Japonskem a Jižní Koreou. „Vzhledem k nutnosti uspět v této konkurenci nepředpokládáme, že by v nadcházejících měsících klesla cena na úrovně před krizí. tedy první poloviny roku 2021. Na druhou stranu předpokládáme, že Evropská unie i Česká republika budou schopny zajistit dostatečné množství plynu na pokrytí poptávky a tedy se dá očekávat postupné uklidnění trhu na relativně vyšší cenové hladině, ale v bezpečné vzdálenosti od extrémů, které jsme viděli loni v létě,“ dodal Šperňák.

„Prostým rozdílem úbytku dodávek ruského plynu a přírůstkem nových neruských kapacit zjistíme, že i přes započtení úspor na straně spotřeby nám v Evropě stále v roční bilanci chybí 20 – 30 miliard metrů krychlových plynu. A tak budeme nadále mimořádně citliví na počasí a také na případný růst konkurenční poptávky v jiných částech světa, především v Číně. Je tedy třeba nakupovat, dokud jsou ceny dole, a průběžně doplňovat zásoby,“ řekl deníku Echo24 výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Podobně hovoří i mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. Ten pro Echo24 uvedl, že nynější topnou sezónu jsme zvládli. „Nicméně je pořád třeba si uvědomit, že zásobníky, které máme teď naplněné, se vloni ještě plnily ruským plynem. Ten vypadne a  zásadním tématem je tedy jejich naplnění respektive doplnění pro zimní sezonu příští, což může být za případně nepříznivých okolností trochu problém. Následně by se ale situace s ohledem na vývoj mohla uklidnit,“ řekl Vránek.