Poslanci od středečních odpoledních hodin řeší takzvaný vládní konsolidační balíček, který přináší především daňové změny a škrty ve výdajích státu. U řečnického pultíku zazněla především kritika ze strany opozice, ale také řada ojedinělých hlášek. Řeč byla třeba o Pokémonech, galantnosti a stokoruně do státního rozpočtu. Sněmovna si odhlasovala, že bude jednat do půlnoci.
Nevíme, co bude letos, ale začínáme řešit, co bude příští rok. Poslanecká sněmovna startuje projednávání zásahů do daní, důchodů a sociálních dávek, které před dvěma měsíci poprvé představila koaliční vláda Petra Fialy. Ty by spolu se škrty dotací a peněz na platy zaměstnanců státu měly snížit očekávaný schodek státního rozpočtu na příští rok o 84 miliard a na rok 2025 o 150 miliard korun. To má být výsledek všech těchto zásahů, kterým se ve veřejné debatě říká „konsolidační balíček“.
Stát letos vybírá historicky nejvíce peněz z daní, čeká také na rekordní příjem z dividend ČEZu, přesto nadále podle ekonomů hrozí schodek ve výši i 350 miliard korun. České státní kase pomáhají rekordní zisky nejen právě firmy ČEZ, ale také dalších velkých společností, včetně například Agrofertu, který loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Celkem stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že daňové příjmy nemohou v polovině roku dosahovat poloviny jejich předpokládané výše za celý rok.
Živnostníci si výrazně připlatí a podle odborníků to dopadne zejména na drobné podnikatele. Vládě se nelíbí, že většina OSVČ odvádí jen minimální částku na sociálním pojištění, podle kabinetu Petra Fialy (ODS) nepřispívají podnikatelé férově do důchodového systému. Stát jim tak chce nařídit přispívat více a to i na zdravotním pojištění. Návrh už dříve vzbudil kritiku, podle zástupců podnikatelů může vést k úbytku podnikání a nezohledňuje nevýhodné postavení živnostníků vůči zaměstnancům.
Emmanuel Macron vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži.
Česko má nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4). Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Mazars. V Česku se uplatňuje daň z příjmu právnických osob ve výši 19 procent, vláda v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje její zvýšení na 21 procent.
Před čtyřmi dny byl odvolán z funkce ministra zemědělství Marek Nekula (KDU-ČSL), kromě jiného údajně za to, že mu ujely nervy na sněmu Agrární komory, jehož účastníky seřval a označil je za „schizofreniky, kteří nevědí, co chtějí“. Pokud se to skutečně seběhlo takhle, věru to není ideální politické vystupování. Tentýž muž jej však nepředvedl ani před oznámením svého odvolání, kdy naopak nervy na uzdě udržel a kdy se snažil o žoviální tón a vesele rozmlouval s novináři, kteří čekali na tiskovou konferenci s končícím ministrem a předsedou jeho strany Marianem Jurečkou.
Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních dnech intenzivně řeší, co dělat s letošním rozpočtem. Naprosto zásadní jsou přitom příjmy z daně z příjmu právnických osob či z dividend ČEZu. Naopak spotřeba domácností v prvním čtvrtletí výrazně zaostávala oproti původním predikcím, nyní se očekává oživení, ale celkově bude letos spotřeba vychýlená spíše negativně a rozpočtu tak nepomůže, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Valná hromada ČEZu, která rozhodne o výši dividendy, se uskuteční 26. 6.
Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.
Vláda v konsolidačním balíčku nechystá žádné zásadní změny. Návrh souboru novel k ozdravení veřejných financí bude projednávat 28. června. Novinářům to po úterním jednání s odboráři řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj například o daňovém nastavení u zaměstnaneckých benefitů budou ještě jednat experti. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou předáci a předačky o svém dalším postupu proti vládním záměrům jednat v pondělí.
Vládní konsolidační balíček ještě zdaleka není schválený, ze strany opozice lze ve sněmovně čekat dlouhé obstrukce. Ministerstvu financí se hroutí plán dodržet schodek rozpočtu, vzhledem k tomu, že jsme plánované konečné částky dosáhli už v květnu. Škrtat proto bude nutné začít mnohem dřív a mnohem víc. Kolem těchto plánů na snížení výdajů ale vláda mlží a stanoviska neustále mění. Na straně příjmů, tedy zvýšení daní, které začne platit od příštího roku, naopak příliš změn zřejmě nehrozí. Níže tedy přenášíme přehled daňových opatření.
V rámci konsolidačního balíčku, který má ušetřit peníze ve státním rozpočtu, chce ministerstvo financí (MF) měnit také zákon o daních z příjmů. Chce v něm především rušit výjimky. Přinášíme přehled změn zákona obsažených ve vládním materiálu. Rozpočtově nejvýznamnější změny v tomto zákoně spočívají v rušení výjimek. Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy manželka/manžel pečují o dítě do tří let věku.
Vládní úsporný balíček už má sice podobu konkrétního návrhu, stát ale stále dost tápe v tom, co vlastně bude nakonec platit a kde se ušetří. Jednotlivé resorty totiž mnohdy nejsou schopny říci, kde mají slíbené škrty realizovat, do toho pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přiznává, že některé ohlášené parametry ozdravného balíčku mohou projít změnami, protože kabinet ne vše úplně promyslel. Úřady a další instituce mohly do tohoto týdne právě k takovým nelogickým záměrům zasílat připomínky.
Ministerstva oslovená deníkem Echo24 informují o tom, že již omezila nebo plánují omezit předplatné denního tisku, který odebírají. Už tak učinilo například ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo pro místní rozvoj. Druhý jmenovaný resort snížil platby za předplatná o více než 50 tisíc korun. Jako jedno z opatření pro úsporu vlastních výdajů pak snížení objemu odebíraného denního tisku zvažuje i ministerstvo průmyslu. Na resortu financí probíhá průběžné vyhodnocování, jaké listy jsou pro tamní zaměstnance zásadní.
Vláda Petra Fialy nedávno představila balík opatření, kterými hodlá léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle škrtů ve státních výdajích a dotacích obsahuje také velké zvyšování daní, ať už se to týká jednotlivců firem, nebo DPH. Právě daňové změny teď ale dost zaměstnávají úředníky ministerstev, balíček totiž obsahuje řadu na první pohled nesmyslných změn.
Vládní koalice přišla s nápadem rozšířit koncesionářské poplatky, které se platí za sledování České televize a poslech rozhlasu. Nově se mají týkat nejen těchto přijímačů, ale také počítačů, chytrých telefonů nebo tabletů. V praxi by tak poplatky zřejmě museli platit úplně všichni, i když by kupříkladu mobil ke sledování veřejnoprávní televize vůbec nevyužívali. Proti záměru koaličních politiků se staví někteří opoziční a ozývají se i právníci s tím, že se něco takového bude jen těžko provádět.
Tuzemskou veřejnost se podařilo vyděsit, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, které by jinak politikům neprošlo. Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování.
Nová vládní daňová politika zasáhne i majitele firem. Kdo bude prodávat podíl ve společnosti nebo cenné papíry, příjem mu stát zdaní. Časový test tři nebo pět let tedy přestane platit. Limit pro nezdanění je velmi nízký, čtyřicet milionů korun, tato hranice je přitom překročena při většině obchodů. Chybí navíc informace o tom, jakou bude mít daň sazbu. Očekává se, že na trhu nyní dojde k rychlým transakcím, aby se firmy dani ještě stačily vyhnout. Majitelům nezbude než vhodně optimalizovat, opatření také může vést ke vzniku nových holdingů a svěřenských fondů.
V době, kdy stát usilovně hledá, kde by se dalo ušetřit na provozu a kde vybrat peníze navíc, začínají být čím dál tím větším tématem rozpočty samospráv – tedy měst, obcí, nebo krajů. Ty vloni hospodařily s přebytkem 33 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady se finanční polštář samospráv dostal do situace, kdy už není obhajitelný a část prostředků by se měla přesunout státu, který by je na rozdíl od obcí uměl využít. Ministerstvo financí ale něco takového udělat odmítá.
Jednou z cest, kterými chce stát získávat finance navíc, je úprava daně z nemovitosti. Ta se má podle nového vládního balíčku zvýšit až na dvojnásobek, přičemž dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně by měl zamířit právě do státní kasy. Podle ministerstva financí to má příští rok vynést 9 miliard navíc. Ekonomy poměrně chválené řešení ale nenašlo porozumění právě u obcí a samospráv, které tvrdí, že tím vláda neoprávněně zasahuje do jejich záležitostí.
Sérii výjezdů po ČR zahájí v pondělí v Karlovarském kraji poslanci ODS. V regionech plánují diskuse s místními obyvateli, vysvětlovat chtějí připravované reformy, zásadní změny přitom prezentovala vládní koalice před týdnem v daních, dotacích a důchodovém systému. Na první misi se podle mluvčího strany Jakuba Skyvy vypraví do Ostrova, Sokolova a Karlových Varů šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda s poslanci Janem Burešem a Janem Hofmannem.
Vláda Petra Fialy (ODS) chystá nad rámec avizovaného ozdravného balíčku i další opatření. Mezi ta má patřit posílení Specializovaného finančního úřadu (SFÚ), což by mělo pomoci děravému systému výběru daní, a také co nejrychlejší zavedení globální 15% daně pro korporace s obratem nad 750 milionů eur jako je Google nebo Amazon. Deníku Echo24 informaci potvrdila místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) i ministerstvo financí.
Premiér Petr Fiala (ODS) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích kritice poslanců opozičního hnutí SPD za své dřívější výroky o daních. V souvislosti s návrhem opatření k rozpočtové konsolidaci, který některé daně zvyšuje, mluvili o klamání voličů i o šíření dezinformací. Fiala výtky odmítl a ozdravný balíček hájil. Lídr SPD Tomio Okamura a poslanec tohoto hnutí Karel Sládeček připomínali Fialovi jeho dřívější výrok o tom, že „nebudeme zvyšovat daně a tečka“.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jako první z vládních představitelů přiznal, že koalice porušuje své dřívější sliby ohledně nezvyšování daní. “Pokud jsme třeba říkali, že vyloženě nebudeme zvedat daň z nemovitosti a zvedáme ji, říkáme něco jiného, než jsme říkali před časem. A nemá smysl tomu jakýmkoli způsobem uhýbat,” přiznal mistr v rozhovoru pro MFD. Blažek uvedl, že to, čemu se říká daňová kvóta, tedy celkový výběr daní od obyvatelstva, se “podle všeho” v celkové výši nemění.
Sáhnout na příjmy pracujících je jedno z nejcitlivějších politických opatření, přímé daně jsou pro společnost bolestivé a zdanění práce je navíc demotivující. Přesto se vláda v čele s ODS rozhodla tuto přímou daň zvýšit, a to skrze odvody na pojistné. Zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou u nás přitom kvůli velmi vysokým odvodům už nyní silně zatíženi, což neprospívá nikomu. Samotná daň z příjmu u nás není nijak výjimečně vysoká.
Vláda se setkala se silnou kritikou svého konsolidačního balíčku, který představila minulý týden. Kromě opozice a odborů se ke kritikům přidal i bývalý prezident Miloš Zeman. Ten na facebooku označil balíček za neprovázanou tříšť více jak 50 nápadů, které povedou k občanské nespokojenosti. Zároveň ho ve středu, kdy Zeman úřaduje ve své kanceláři v Dejvicích, navštívila bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Před ní ho poctili návštěvou bývalí vrcholní politici z KSČM Vojtěch Filip a Miloslava Vostrá.
18. února 2014. Jednání sněmovny. U řečnického pultu stojí poslanec Petr Fiala, přesně před měsícem zvolený novým předsedou ODS. Tepe vládu premiéra Bohuslava Sobotky, jehož ministrem financí je vůdce ANO Andrej Babiš, za zvětšující se schodky státního rozpočtu. „A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená vezme finanční prostředky, odpoví větou: ‚Zdroje tu jsou.‘ A už o rok později, v květnu 2003, se ukázalo, že zdroje tu nejsou.
Rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, by přišla kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Výsledky svých propočtů představili dnes na tiskové konferenci ekonomové a předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ekonomové jejich propočty odmítají. Danuše Nerudová propočty odborů označila za šíření poplašné zprávy.
Několik dní po představení velkého úsporného balíčku už lze hodnotit, která z koaličních stran si co do finální podoby protlačila. Ze srovnání vychází, že nejvíce ani zdaleka nevybojovala nejsilnější vládní strana ODS, ale spíše ty menší. Se svými návrhy uspěli především Starostové a nezávislí nebo KDU-ČSL, kteří si právě na úkor typicky pravicové občanské demokracie vybojovali kupříkladu vyšší daně.
Do konsolidačního balíčku se nedostala řada opatření, které vládě navrhoval její poradní orgán –NERV. Mezi nimi i zdanění regulovaného trhu s konopím. Podle analýz by legalizace marihuany, respektive otevření přísně regulovaného trhu s konopím mohlo jen na daních a poplatcích přinést do státní kasy 8 až 10 miliard korun ročně. „Komunikačně by to bylo pro vládu skvělé a v těch návrzích to bylo. To mi připadá smutné,“ posteskl si ekonomický poradce vlády Dominik Stroukal.
