Nově přijatý migrační balíček, jenž tvoří deset legislativních návrhů, rozděluje vládní koalici. Výsledek hlasování v evropském parlamentu, které bylo dramatem do poslední chvíle, rozhádal jak země EU, tak českou společnost. Rozhodnutí europoslanců ocenil například ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan nebo europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09).
Když předevčírem večer běžela na CNN Prima News velká debata lídrů stran kandidujících do europarlamentu, bylo to aspoň v den, kdy se jedno z důležitých témat stalo. Ale i tentokrát se o něm, byť těsně, debatovalo ex post, takže jako obvykle. Evropský parlament pár hodin předtím odhlasoval migrační pakt, který před čtvrt rokem sám změkčil. Rozvolnila se ustanovení týkající se zadržování (detence) nelegálních migrantů na vnější hranici EU. Takže kromě sjednocování databáze, v níž budou ukládány biometrické údaje běženců, pakt přináší hlavně to, na co veřejné mínění v České republice a jinde ve střední Evropě reaguje jako býk na červenou
Nově schválený migrační balíček vyvolává spory napříč Evropou. Zatímco východoevropské křídlo jako je Slovensko, Maďarsko či Polsko s reformou nesouhlasí, tak západní a jižní státy EU jako je Německo, Itálie či Řecko pakt vítají.
Slovensko odmítá schválený migrační pakt, nepovažuje ho za dlouhodobě udržitelné řešení. V reakci na středeční hlasování Evropského parlamentu o tom informovalo slovenské ministerstvo zahraničí. Pak se nelíbí ani Polsku a Maďarsku, proti je například i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Změny v evropské migrační politice kritizovala také nezisková organizace Amnesty International, uvítaly je naopak německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová nebo český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Policie v Německu zaznamenala v loňském roce 5,94 milionu trestných činů, což je meziroční nárůst o 5,5 procenta. Dnes to oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která za obzvláštní problém označila kriminální chování cizinců, zejména těch mladých. Prohlásila, že Německo nebude takové chování tolerovat a že zahraniční pachatelé budou muset zemi opustit mnohem rychleji, než je tomu nyní.
V Německu v minulém roce výrazně vzrostla kriminalita. Vyplývá to z dat, která postupně zveřejňují ministerstva vnitra jednotlivých spolkových zemí. Političtí představitelé podle německých médií začínají po dlouhé době uznávat, že tento nárůst je spojen s migrací. Proti stupňujícímu se počtu případů násilí chtějí úřady podle svých slov bojovat.
Co je pod radarem parlamentní debaty, to je čertem. Tento princip můžeme vztáhnout na středeční hlasování sněmovny, jímž vládní většina odmítla návrh uspořádat mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU. Pro mimořádnou schůzi hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD, zatímco ani jeden z přítomných poslanců pětikoalice ji nepodpořil. Tohle nebyla tradiční kočkovaná, kdy opozice v parlamentu využívá těžkostí ministrů, tak jako když tatáž sestava před třemi týdny marně svolávala mimořádnou schůzi ke kampeličce, v níž měl Petr Fiala nepřiznaný milion korun.
Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu, tedy 18 procent, což je nejvíce od migrační krize z let 2015-2016. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters. Nové údaje podle ní posílí už nyní ostré debaty o migraci a krajně pravicových náladách před řadou místních a všeobecných voleb v řadě evropských zemí a před červnovými volbami do Evropského parlamentu.
Reformní kroky z poslední verze unijního migračního a azylového paktu jsou méně ambiciózní, než Česká republika očekávala. Podle ministerstva vnitra se také zvyšuje administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie. Česko se při hlasování zdrželo, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o víkendu tento krok opakovaně vysvětloval. Oslovený expert Petr Kaniok pro Echo24 řekl, že s výslednou podobou paktu nakonec není stoprocentně spokojen nikdo.
Spojené státy začaly některé mexické občany, kteří se do země pokusili přistěhovat ilegálně, letecky deportovat do jejich vlasti, často do měst vzdálených stovky kilometrů od vzájemné hranice. Jedná se tak o návrat k praxi, se kterou administrativa prezidenta Joea Bidena před dvěma lety sama přestala. Podle zdrojů deníku The New York Times (NYT), budou repatriační lety nyní pokračovat pravidelně.
Imigrační krize a různé související kongresové plány a kompromisy tvoří už aspoň čtyři desítky let jakýsi soundtrack americké politiky – člověk si není jistý, jakou mu má věnovat pozornost. Je to teď vážnější? Začněme zajímavým detailem z rozhovoru, který vedl nedávno web Politico s veteránem amerických politických průzkumů Markem Pennem, jehož jméno zná každý už od jeho práce pro Billa Clintona. Hlavním tématem rozhovoru byly šance pro případného třetího, nezávislého kandidáta v prezidentských volbách.
Do Německa loni přišlo bez dokladů 127.088 lidí, což bylo o 38 procent více než v roce 2022 a nejvíce od roku 2015, kdy země a Evropská unie čelily migrační krizi. Dnes to s odvoláním na interní zprávu spolkové policie napsal deník Die Welt. Spolková policie zatím konečnou bilanci za rok 2023 nezveřejnila. „Počet nelegálních vstupů v roce 2023 překonal i krizový rok 2016, kdy spolková policie zaznamenala takřka 112.000 lidí, kteří přicestovali nelegálně,“ napsal Die Welt.
Petr Fiala má problém, že nový migrační pakt EU nemůže obhajovat lepšími argumenty, než že Babiš „evropské politice nerozumí“. Co je mu platné, že on napsal o EU tlustou knihu, když ze své erudice může vytěžit prakticky jediné efektivní tvrzení?
Členové české vlády vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Vyzdvihl, že se v ní nemluví o povinných kvótách a naopak obsahuje opatření, která azylové a migrační politice pomohou. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i ČR. Dohodu naopak jako „pozvání milionů migrantů do Evropy“ kritizuje šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Státy Evropské unie a europoslanci se po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku, oznámili zástupci unijních institucí. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.
Německo prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem nejméně o další dva měsíce, řekla listu Rheinische Post německá ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD). Je přesvědčena o tom, že fungují. Stacionární kontroly byly dosud schválené do 15. prosince, Berlín ale dopředu avizoval, že je může prodloužit.
Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Britská vláda hodlá výrazně omezit nelegální i legální migraci, prohlásil před poslanci ministr vnitra James Cleverly. Slíbil pokles o 300 000 příchodů ročně. Čistá migrace do Británie, tedy počet odchodů odečtený od počtů příchodů, byla loni rekordní. V zemi migrací přibylo 745 000 lidí. Vláda chce zpřísnit vízové podmínky i pro kvalifikované zahraniční pracovníky, jimž budou muset firmy vyplácet zhruba o třetinu vyšší mzdy než dosud. Nová omezení se budou týkat i zdravotníků a zahraničních studentů, napsal deník The Guardian.
Švédská vláda dnes oznámila, že chce od migrantů požadovat, aby se zavázali žít „čestným způsobem,“ čímž se otevřela cesta k vyhoštění těch migrantů, kteří jsou spojeni se zločineckými skupinami nebo porušují "švédské demokratické hodnoty," uvedla agentura AFP.
Díky intenzivním kontrolám v příhraničí se policii daří odhalit co chvíli další dodávku převážející nelegální migranty. Oproti loňskému roku je ale počet zadržených ilegálních uprchlíků v Česku výrazně nižší. Statisticky jde stále v drtivé většině o občany Sýrie, kteří jsou ale pro nás „nevyhostitelní“. Následují Turci a Afghánci. Navzdory zvýšenému počtu záchytu ilegálních uprchlíků v okolních zemích se podle údajů české cizinecké policie oproti minulému roku počet zadržených migrantů výrazně snížil.
Evropská unie potřebuje zpřísnit politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Na jednání unijních ministrů vnitra v Lucemburku to ve čtvrtek uvedl český ministr Vít Rakušan. I pondělní útok v Bruselu podle něj ukázal, že je potřeba, aby členské státy mnohem intenzivněji sdílely informace a aby byl rovněž přijat nyní projednávaný migrační balíček. Případ tuniského útočníka, který v pondělí v centru Bruselu zabil dva švédské fotbalové fanoušky, je podle Rakušana exemplárním příkladem.
Kontroly na hranicích se zase stávají běžnou rutinou. Při cestě z Česka narazíte na stálé policejní kontroly na slovenských a od začátku týdne i na německých hranicích, na rakouských a polských zatím pouze namátkově. Důvodem je nárůst počtu zachycených nelegálních migrantů. Panuje také obava, že by v souvislosti s bezpečnostní situací na Blízkém východě mohla Evropa čelit ještě silnějšímu přílivu migrantů.
Nelegálních přechodů hranic zemí Evropské unie odhalených úřady za prvních devět měsíců letošního roku přibylo proti stejnému období loňska 17 procent. V září však ubylo lidí, kteří se zkoušeli do Evropy nelegálně dostat přes centrální Středomoří, a hlavní migrační cestou se stal západní Balkán. Uvedla to dnes Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. Celkový počet 279.350 nelegálně přicházejících migrantů byl za devět měsíců nejvyšší od krize z roku 2016.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, který letos oslavil 100 let, označil záběry jásajících Arabů v berlínských ulicích po útoku Hamásu na Izrael za bolestné. Bývalý politik v mládí pro svůj židovský původ sám uprchl z nacistického Německa a vyzývá německou vládu, aby plně podporovala Izrael. "V extrémním případě i vojensky," uvedl to v rozhovoru ve svém sídle v americkém státě Connecticut pro německou televizi Welt-TV.
Do Německa přišlo v září nelegálně přes 22 000 lidí. Jedná se o více jak dvojnásobný počet oproti červenci a celkem od začátku roku německá police zaznamenala přes 70 000 případů ilegálního překročení hranic. Sílí tak kritika opozičních konzervativců o nečinnosti spolkové vlády.
„Zvládneme to,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová během vrcholící migrační krize v září 2015. Věta se stala symbolem německé – a tím pádem i evropské – politiky de facto otevřených hranic. Byl to signál do celého světa, že o toho, kdo dorazí do Evropy, bude postaráno. Výsledkem bylo, že jen do Německa dorazilo přes 1,4 milionu lidí. Ne všichni s Merkelovou souhlasili. Státy na balkánské cestě začaly ve velkém budovat hraniční ploty, aby přílivu migrantů zabránily. Nakonec EU v březnu 2016 vyjednala dohodu s tureckým prezidentem Erdoğanem, slíbila mu platit za zadržování migrantů.
Při neformálním summitu Evropské unie, který se v pátek konal v Granadě, Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení týkající se migrace. Závěrečnou summitovou deklaraci schválily všechny státy, ovšem otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela. Podle českého premiéra Petra Fialy se na summitu mluvilo o zvýšení důrazu na potlačování migrace mimo EU a spolupráci se třetími zeměmi.
Dosavadní evropská migrační politika není podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečná. Na nadcházejících jednáních s ostatními evropskými politiky chce mluvit především o ochraně vnějších hranic, lepší návratové politice či spolupráci se zeměmi původu migrantů. Fiala to dnes řekl novinářům před odletem do Granady na summit Evropského politického společenství (EPC), na který naváže neformální jednání Evropské rady.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie se ve středu shodli na poslední části migračního balíčku. Oznámilo to Španělsko, které nyní EU předsedá. Poslední potvrzená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. To pojednává o tom, jak by evropské země měly řešit migraci a žádosti o azyl v krizových situacích, kdy během velmi krátké doby přijde velké množství běženců. Česko se podle informací ČTK při hlasování zdrželo. Proti byly Polsko a Maďarsko, které dříve nesouhlasily ani s přijetím dalších částí migračního paktu.
Polsko od úterní půlnoci zavede na deset dní dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem. V úterý to podle agentury Reutes oznámil polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. Už koncem září polský premiér Mateusz Morawiecki upozorňoval, že Polsko se chystá zavést kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem kvůli nárůstu nelegální migrace. Společně s Polskem zavádí kontroly i Česko, informoval dopoledne na sociální síti X premiér Petr Fiala (ODS).
