Tag: Recep Erdogan

Články k tagu

Nejdůležitější volby v Evropě

Pojem „Evropa“ je trochu gumový, jsou lidé, kteří pod ním vnímají hlavně EU. Nicméně Evropa není jenom EU a její nejdůležitější volby se konají v zemi, která má s EU momentálně trochu napjaté vztahy a která leží v Evropě jen „kouskem“ (ale důležitým!). V Turecku. Turecko je zvláštní stát, ve kterém se složitě mísí staré imperiální dědictví, modernita dovezená Atatürkem, a islámská reakce, která na počátku 21. století začala systematicky vyhlodávat dřív povinně sekulární stát. Leží tu jediné opravdové velkoměsto, které přežilo bývalou Římskou říši, Istanbul, položený na strategicky důležitém Bosporu.

Erdogan slíbil „srazit hlavy“ strůjcům loňského pokusu o puč

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve svém projevu k prvnímu výročí neúspěšného pokusu o puč ocenil neozbrojené civilisty, kteří se před rokem postavili v ulicích vzbouřeným vojákům, a slíbil, že potrestá zrádce. Zopakoval přitom, že obnoví trest smrti, pokud to parlament odhlasuje. Od podpisu příslušného zákona přitom prý prezidenta neodradí ani kritika ze strany Evropské unie.

USA vydaly zatykače na Erdoganovu ochranku. Útočila na demonstranty

Americké úřady ve čtvrtek vydaly zatykače na 12 členů ochranky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dvě další osoby kvůli násilnostem při demonstraci během Erdoganovy návštěvy Washingtonu. Šéf washingtonské policie podle tiskových agentur označil zásah turecké ochranky za „brutální útok proti pokojným demonstrantům“. Policie ve středu v souvislosti s květnovým incidentem zadržela dva muže.

Turci v Německu ukázali, že nechtějí žít jako Němci

Walter Laqueur, vynikající americký politolog se středoevropskými kořeny (narodil se v roce 1921 ve slezské Vratislavi), vydal v roce 2006 knihu s provokujícím názvem Poslední dny Evropy... (česky vydalo v překladu Petrušky Šustrové NLN). Bez pověr a iluzí tam popisuje cestu, na niž západní Evropa nastoupila a o níž nikdo neví, kam starý kontinent dovede.

Platí hlasy bez razítek? Turecká opozice se chce soudit

Hlavní turecká opoziční strana žádá zrušení výsledků nedělního referenda, ve kterém většina hlasujících podpořila ústavní reformu posilující pravomoce tureckého prezidenta. Část opozice, podle níž hlasování a sčítání hlasů provázely podvody, se hodlá obrátit na turecký ústavní soud, případně i na Evropský soud pro lidská práva. Průběh referenda kritizovali také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

‚Výsledek byl ovlivněný.‘ V Turecku končí agentura pro průzkum mínění

Turecká agentura pro průzkum veřejného mínění Eurasia Opinion Research Center (AKAM) v pondělí oznámila ukončení činnosti. Souvisí to s nedělním referendem, u kterého agentura předpověděla, že se většina Turků vysloví pro zamítnutí návrhu zásadních ústavních změn. Podle zatím předběžných výsledků ale byly změny přijaty většinou 51 procenta hlasů. Výsledek referenda ovšem považuje šéf AKAM za podezřelý. „Nemyslím, že je výsledek příliš přesný.

Turecko na cestě k diktatuře

Děje se toho dnes tolik. Takže i po takovém dramatu, jakým byl letní pokus o vojenský převrat, se nad Tureckem, v němž mezitím probíhají čistky, za chvíli zavře voda. Turecko je však pro budoucnost Evropy příliš důležité, a tak ho po čtvrt roce máme zpátky ve zprávách. Zprávy nejsou dobré.

Turci raději pláčou, než se smějí

Mráz vane toto léto z Istanbulu. Na českém knižním trhu je k mání kniha, která je okamžitě použitelná pro základní orientaci ani ne tak v turecké politice a historii jako v tamní každodennosti. Kniha polského novináře Witolda Szabłowského Vrah z města meruněk je o tom, jak Turci žijí, co si myslí, jak hledí na Západ, na islám, na genocidu Arménů (nechtějí o ní moc slyšet), na Atatürka, jehož dědictví je sice nedotknutelné, ale stále více se drolí, a proč tak milují (většinově) svého Tayyipa, tedy prezidenta Erdoğana. Nejjednodušší odpověď je, že je jedním z nich.

Velmoc skrze silnou ruku

Jedenáct let stál v čele Turecka coby premiér, nyní se stal prvním přímo voleným prezidentem. Post v jeho rukou přestane znamenat figurku. Erdoganova vize „Nového Turecka“ znamená i nové pořádky, sdílení moci mezi ním a šéfem vlády. Toho fakticky vybere. Nynější problémy ekonomiky mu ale do karet příliš nehrají. Tlak na tureckou centrální banku, aby pomohla, tedy bude pokračovat a dost možná silněji. Erdogan chce být u moci nejméně ještě v roce 2023, kdy Turecko oslaví sto let od založení svého moderního státu.