Petr Fiala má problém, že nový migrační pakt EU nemůže obhajovat lepšími argumenty, než že Babiš „evropské politice nerozumí“. Co je mu platné, že on napsal o EU tlustou knihu, když ze své erudice může vytěžit prakticky jediné efektivní tvrzení?
Maďarsko rozhodně odmítá dohodu o nových migračních a azylových pravidlech EU. Prohlásil to dnes podle agentury AFP před novináři ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko se podle ministra odmítá podílet na povinné solidaritě všech států, které přetíženým zemím mají pomáhat buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně. Ke konečnému schválení reformy ovšem není třeba jednomyslného souhlasu členských zemí.
Státy Evropské unie a europoslanci se po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku, oznámili zástupci unijních institucí. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.
Donald Trump v sobotu na setkání s příznivci prohlásil, že migranti bez dokladů "otravují krev naší země". Jeho rétorika se setkala s kritikou kvůli podobnosti s nacistickými obraty, uvedla agentura Reuters. Sedmasedmdesátiletý Trump je zatím jasným favoritem republikánských primárek a pravděpodobným kandidátem strany na prezidenta USA. Trump slova o migrantech vyřkl na předvolební akci ve státě New Hampshire, kde kritizoval vysoký počet migrantů, kteří překračují americko-mexickou hranici.
Německo prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem nejméně o další dva měsíce, řekla listu Rheinische Post německá ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD). Je přesvědčena o tom, že fungují. Stacionární kontroly byly dosud schválené do 15. prosince, Berlín ale dopředu avizoval, že je může prodloužit.
Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Britská vláda hodlá výrazně omezit nelegální i legální migraci, prohlásil před poslanci ministr vnitra James Cleverly. Slíbil pokles o 300 000 příchodů ročně. Čistá migrace do Británie, tedy počet odchodů odečtený od počtů příchodů, byla loni rekordní. V zemi migrací přibylo 745 000 lidí. Vláda chce zpřísnit vízové podmínky i pro kvalifikované zahraniční pracovníky, jimž budou muset firmy vyplácet zhruba o třetinu vyšší mzdy než dosud. Nová omezení se budou týkat i zdravotníků a zahraničních studentů, napsal deník The Guardian.
Německo prodlužuje hraniční kontroly s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem do 15. prosince. V pondělí to na vládní tiskové konferenci v Berlíně řekl mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Nevyloučil, že Německo bude muset v kontrolách pokračovat i po tomto datu, zejména pak na německo-polské hranici. Kontroly, které spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová dočasně obnovila 16. října ve snaze omezit nelegální migraci, mluvčí označil za účinné a úspěšné opatření.
Policie v německé spolkové zemi Dolní Sasko zatkla mladého muže původem z Iráku, který je podezřelý, že se chystal spáchat teroristický útok v období Vánoc. Ve čtvrtek večer o tom s odvoláním na dolnosaskou ministryni vnitra Danielu Behrensovou informovala agentura DPA. Už dříve tento týden německé úřady zatkly dva mladíky, kteří prý plánovali nechat vybouchnout dodávku na vánočním trhu v Leverkusenu v Severním Porýní Vestfálsku.
Finsko je podle premiéra Petteriho Orpa připraveno přijmout v blízké budoucnosti další opatření na hranicích s Ruskem, odkud v posledních týdnech přichází zvýšený počet migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Orpo to v pondělí prohlásil na společné tiskové konferenci se svým švédským protějškem Ulfem Kristerssonem. Uvedl přitom, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba.
V Dublinu se po útoku na děti poblíž školy v noci na pátek sešly davy lidí. V převážně přistěhovalecké čtvrti poté demonstrující, které policie označila za chuligány, zapalovali policejní automobily několik obchodů. Policie je označila za pravicové radikály a násilné protesty tvrdě odsoudila. Irští politici také odsoudili „strašlivý“ útok u školy. Policie zatkla přes 30 lidí a hlásí 11 zničených vozidel. V pátek ráno jezdí část městské dopravy mimo centrum a policie výrazně posílila přítomnost ve městě.
Švédská vláda dnes oznámila, že chce od migrantů požadovat, aby se zavázali žít „čestným způsobem,“ čímž se otevřela cesta k vyhoštění těch migrantů, kteří jsou spojeni se zločineckými skupinami nebo porušují "švédské demokratické hodnoty," uvedla agentura AFP.
Rusko předložilo Finsku oficiální protest kvůli finskému rozhodnutí uzavřít čtyři hraniční přechody. Helsinky krok udělaly kvůli rostoucímu počtu příchodů migrantů z Iráku, Sýrie a dalších zemí bez platných dokladů. Podle Moskvy ale kroky Finska porušují práva a zájmy desítek tisíců občanů obou zemí, informovala agentura Reuters. Finský premiér Petteri Orpo v pondělí podle agentury Reuters řekl, že stále přibývá náznaků toho, že Rusko pomáhá žadatelům o azyl s přesunem na rusko-finskou hranici.
Německá strana Zelených, která se roku 2021 dostala do vlády po dobrých 16 letech v opozici, se chystá na svůj každoroční stranický sjezd, Parteitag. Bude se konat v Karlsruhe, městě, které je pro poválečnou spolkovou republiku hodně symbolické; zde totiž sídlí německý Ústavní soud, který občas pořádně zamíchá kartami. Naposledy tak učinil minulý týden, kdy zakázal Scholzově vládě převést 60 miliard eur z nouzového covidového fondu na ekologické projekty. Na rozdíl od covidu totiž není dekarbonizace nepředvídatelná přírodní katastrofa a vztahuje se na ni ústavní dluhová brzda.
Luxusní berlínský hotel Dormero poskytl své pokoje k ubytování žadatelů o azyl. Podle deníku Bild hotel aktuálně ubytovává asi sto lidí ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka. Informaci deníku potvrdil i německý Státní úřad pro uprchlíky, který prý hotelu za ubytování migrantů denně platí 56,36 eur (zhruba 1380 korun) za každou ubytovanou osobu. Očekává se, že ubytovaných v hotelu přibude, ubytovacích kapacit pro migranty se totiž už zdaleka nedostává a úřady nevylučují i uzavírání tělocvičen a jejich přeměnu na ubytovny.
Zhruba tisícovka subsaharských běženců se v pátek pokoušela dostat přes hraniční plot mezi územím Maroka a španělskou enklávou Ceuta, která se nachází na africkém pobřeží. Jednalo se již o třetí pokus překonání hraničního plotu za poslední měsíc. Hromadný pokus zastavily marocké bezpečnostní složky, podle kterých byli všichni, kdo se pokusu zúčastnili, zatčeni. Úřady prý identifikovaly i údajné organizátory. Informuje například deník El Independiente.
Francouzský stratég François Heisbourg (psali jsme o jeho studii na téma „adenauerovské varianty“ ukrajinského přijetí do NATO; viz Varianta Adenauer je na stole, Echo24.cz 13. 7. 2023 – pozn. red.) je jedním z těch nemnoha vlivných Francouzů, kteří pravidelně komentují dění v angličtině. V neděli napsal na síti X, dříve Twitter, na konto současných propalestinských demonstrací v západních městech, při nichž dochází ke strhávání státních vlajek, vandalizování pomníků a podobně: „V několika evropských zemích včetně mé je zřejmě řada propalestinských demonstrantů odhodlána dokázat, že do země, kde žijí, nepatří. Daří se jim to. Politické důsledky mohou být drsné.“
Finsko uzavře čtyři přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu. Podle agentury Reuters to dnes oznámil finský premiér Petteri Orpo. Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie.
Britský premiér a lídr konzervativců Rishi Sunak předložil návrh nouzového zákona, který by měl pomoci při deportaci migrantů do Rwandy. Sunak to označil za „mimořádný krok“ a reaguje tak na rozhodnutí britského nejvyššího soudu, který odmítl vládní plán na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy s tím, že zemi nelze považovat za bezpečnou. „Poskytneme zákonnou záruku pro migranty, kteří budou přemístěni ze Spojeného království do Rwandy s tím, že budou chráněni před vyhoštěním ze země," řekl Sunak.
Bývalý americký prezident a uchazeč o znovuzvolení do Bílého domu v příštím roce Donald Trump chystá podle deníku The New York Times (NYT) oživit některé části své migrační politiky, jež byly kritizované jako příliš drakonické, a přidat mnohé další. Zahrnovat by měly například zřízení táborů poblíž mexických hranic, které budou sloužit jako přestupní stanice pro deportaci milionů lidí bez povolení k pobytu ve Spojených státech ročně.
Vystoupení australské herečky a hollywoodské hvězdy Cate Blanchettové v europarlamentu vyvolalo vlnu kritiky i z řad českých europoslanců. Herečka, která se proslavila svými rolemi ve filmu Ideální manžel, Pán prstenů nebo Tár, působí jako "velvyslankyně dobré vůle" Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V Evropském parlamentu volala po lepších podmínkách pro migranty a uvedla, že by veřejnost měla být více informována o těžké situaci uprchlíků. "Zaměřte se více na jejich ochranu, nikoliv na posilování hranic," řekla Blanchettová a stala se terčem kritiky i z řad tuzemských politiků.
Evropě hrozí vlna džihádistických útoků. V souvislosti s válkou v Izraeli to alespoň tvrdí odborník na problematiku terorismu Peter R. Neumann, který vyučuje na londýnské Kings College. Podle něj Hamás necílí na cíle v zahraničí, ale v souvislosti s dalším rozšířením sociálních sítí a dezinformací mohou být podle něj následky ještě horší než v době rozpuku Islámského státu, kdy Evropa zažila řadu teroristických útoků na svém území.
Arabská ulice je termín dobře známý geopolitickým myslitelům. Označuje projevy veřejného mínění na Blízkém východě. Upozorňuje se tak na skutečnost, že tamější vlády, i když z velké části autokratické, jsou nuceny brát zřetel na názory svých občanů. Ti sice neprojevují svoji vůli ve volbách, ale občasnými protesty a nepokoji, kterým autokrati pak musejí vyhovět, aby si udrželi moc. Letošní novinkou je, že síla arabské ulice dorazila i do Evropy. Města s velkou muslimskou menšinou, jako je Berlín, Paříž nebo Londýn, zažila velké demonstrace proti izraelským operacím v Pásmu Gazy, které jsou odpovědí na teroristické řádění Hamásu.
Voják střežící hranice s Běloruskem v lese na polské straně postřelil migranta ze Sýrie. Případem se zabývá prokuratura. Podle prokurátora šlo o nešťastnou náhodu, informovala polská média. Lidskoprávní aktivisté ale naznačují, že to nehoda nebyla. Radoslaw Wiszenko z bialystocké prokuratury řekl, že podle informací, které zatím dostal, voják vystřelil, protože zakopl. Zraněný Syřan skončil v nemocnici v Hajnówce.
Výsledek polských voleb přináší lekce, které asi konzervativci nebudou chtít slyšet. Přinejmenším v polském případě – zda to platí obecně, je otázka – zkrachovalo to, čemu by se dalo říkat mocenský konzervatismus. Konzervativci si například všude, a právem, stěžují na to, že veřejnoprávní a etablovaná média jsou proti nim – pokud neprodukují přímo politicky tendenční zpravodajství, tak rámují celou společenskou debatu způsobem znevýhodňujícím konzervativce. Polská vláda si tedy pořídila vládní televizi. A těžko dnes najít někoho, kdo by byl ochoten tvrdit, že se jí to vyplatilo.
„S tímhle svinstvem se musíme zabývat. S těmihle nesmysly. Pustíme si je do země a oni začnou vymýšlet tyhle sr...,“ prohlašoval muž na londýnské ulici, na jejichž sloupech veřejného osvětlení někdo vyvěsil palestinské vlajky. Brit si svůj projev natočil a záznam i se svými komentáři nahrál na internet. Brzy poté si pro něj do jeho bytu přišla policie. Není jasné, z jakého konkrétního provinění proti zákonu příslušníci londýnské Metropolitní policie muže podezřívali.
Díky intenzivním kontrolám v příhraničí se policii daří odhalit co chvíli další dodávku převážející nelegální migranty. Oproti loňskému roku je ale počet zadržených ilegálních uprchlíků v Česku výrazně nižší. Statisticky jde stále v drtivé většině o občany Sýrie, kteří jsou ale pro nás „nevyhostitelní“. Následují Turci a Afghánci. Navzdory zvýšenému počtu záchytu ilegálních uprchlíků v okolních zemích se podle údajů české cizinecké policie oproti minulému roku počet zadržených migrantů výrazně snížil.
Itálie a Slovinsko dnes obnovily kontroly na svých hranicích. Itálie se rozhodla zavést namátkové kontroly na hranici právě se Slovinskem, které se pak rozhodlo zpřísnit dohled na své hranici s Maďarskem a Chorvatskem. Obě vlády to odůvodnily migrací i vyššími bezpečnostními hrozbami. Kontroly budou trvat do konce října s tím, že je možné zpřísněný režim prodloužit. Slovinský ministr vnitra Boštjan Poklukar uvedl, že podle informací, které mu poskytla policie, byl dnes provoz na hraničních přechodech plynulý.
Evropská unie potřebuje zpřísnit politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Na jednání unijních ministrů vnitra v Lucemburku to ve čtvrtek uvedl český ministr Vít Rakušan. I pondělní útok v Bruselu podle něj ukázal, že je potřeba, aby členské státy mnohem intenzivněji sdílely informace a aby byl rovněž přijat nyní projednávaný migrační balíček. Případ tuniského útočníka, který v pondělí v centru Bruselu zabil dva švédské fotbalové fanoušky, je podle Rakušana exemplárním příkladem.
Noční propalestinské shromáždění v Berlíně opět doprovázely násilnosti, dav zapálil několik aut, útočil na policii a skandoval antisemitská hesla. Policie dnes na síti X uvedla, že zraněno bylo několik policistů a také kolemjdoucích. Vyhrocené propalestinské demonstrace prožil Berlín už v noci na středu, kdy dvojice neznámých útočníků hodila zápalné lahve na židovské komunitní středisko se synagogou.
