Tag: Druhá světová válka

Články k tagu

Otevřete hromadné hroby s Gabčíkem a Kubišem, tlačí poslanci na ministra

Ministerstvo obrany nechce aktuálně otevírat masové hroby, v nichž zřejmě leží desítky válečných veteránů, mezi nimi i hrdinové Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Alespoň tak zní oficiální stanovisko, na které se odkazuje i náměstkyně Alena Netolická. Ministr Martin Stropnický (ANO) ale podle poslanců i senátorů odmítavé stanovisko nesdílí. Poslanci ho na jednání Podvýboru pro válečné veterány tento týden vyzvali, aby situaci řešil a identifikaci a exhumaci těl podpořil.

Mýtus německé denacifikace

Německo je velice úspěšná země, a to vedle mnoha jiných věcí i v tom, jak svou úspěšnost dokáže ve vší skromnosti inzerovat. Ne že by se vytahovali, ale rady, co dělat, aby ostatní byli tak úspěšní jako oni, jim neschází. Takovým měřítkem toho, jak důkladně Německo odčinilo své viny z druhé světové války, je, že i přijímání této odpovědnosti dovedlo k dokonalosti, již lze pomalu vydávat za příklad.

Toufar byl první, budou i další? Spor o otevření masových hrobů pokračuje

Ministerstvo obrany nechce otevírat hromadné hroby, v nichž dnes po celém Česku leží tisíce obětí nacistického i komunistického režimu. V tom největším v pražských Ďáblicích jsou navíc zřejmě i hrdinové protinacistického odboje Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Společně s nimi je zde v hlubokých šachtách podle odhadů až 14 tisíc lidí, mezi nimi i kolaboranti, utonulí a političtí vězni.

Tisíce lidí v Ležákách. 75 let od vyvraždění obce za podporu parašutistů

Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.

Před 75 lety nacisté vyvraždili Ležáky

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Před 75 lety vyhladili nacisté Lidice. Vzpomínky se účastnily stovky lidí

Stovky lidí si v sobotu v Lidicích připomněly 75 let od zničení obce nacisty a 70 let od její obnovy. Zazněla i modlitba plzeňského biskupa Tomáše Holuba. Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová v projevu připomněla nejen historický, ale i současný kontext lidické tragédie. Zatímco ve stejnou chvíli si ve Francii připomínali 73 let od vyhlazení obce Oradour za účasti prezidenta Emanuela Macrona, do Lidic přijel z nejvyšších představitelů státu jen ministr kultury Daniel Herman a místopředsedové parlamentních komor.

V té atmosféře bych na Václavské náměstí šel a hajloval taky

V diskusním Salonu Týdeníku Echo se řešila na první pohled paradoxní otázka: přetrvalo něco z tehdejší nacistické propagandy do dnešních dnů? Odpověď hledali badatel a spoluautor knihy o 294 vlastencích spjatých s atentátem, kteří byli hromadně zastřeleni v Mauthausenu, Vlastimil Janík, archivář a vydavatel řady dokumentů z heydrichiády Vojtěch Šustek a konečně docent 1. lékařské fakulty UK v Praze Jaroslav Ort, jehož matku a oba prarodiče popravili nacisté za pomoc parašutistům.

Rodiče Wintonových dětí mají v Praze na hlavním nádraží památník

Na pražském hlavním nádraží byl odhalen památník připomínající rodiče židovských dětí, které před nacisty zachránil Nicholas Winton. Znázorňuje dveře vlaku s rukama dětí a rodičů, což je poslední vzpomínka, kterou mnohé zachráněné děti na své rodiče mají. V sobotu odpoledne ho odhalily dvě z 669 zachráněných Milena Grenfell-Bainesová a Zuzana Marešová. Na slavnostním odhalení se sešlo devět takzvaných Wintonových dětí.

Neznámá fakta o vlasovcích, kteří zachránili Prahu

Skupina tří historiků a jednoho popularizátora soudobé historie se sešla v Salonu Týdeníku Echo k diskusi, co všechno se ještě po 72 letech neví o květnu 1945, co si na konci druhé světové války vlastně představovali vedoucí Němci v Čechách i čeští kolaboranti, jakou motivaci měla ku pomoci Praze ruská (protisovětská) divize vlasovců. Hovoří Pavel Žáček, který v těchto dnech vydává edici dokumentů Vlasovci v boji za Prahu, Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu, expert na mediální propagandu v první polovině 20. století Pavel Suk a konečně Václav Vlk st, mj. autor knihy Krvavé dozvuky války.

Polské národní spiknutí

Před 75 lety vznikla v Němci okupovaném Polsku Zemská armáda (Armia Krajowa, AK), organizace, která spojila stovky malých odbojových skupin utvořených po německé invazi v roce 1939. Zkratka AK se brzy stala označením jedné z největších vojenských i civilních odbojových organizací v Evropě během druhé světové války a později také významným symbolem pro budoucí generace Poláků.

Debata o české vině. Reflexe, nebo propaganda?

Pozvání do diskusního Salonu Týdeníku Echo přijali publicista Jan Urban, nakladatel a spisovatel Jiří Padevět, který čerstvě vydal knihu Krvavé finále o posledních válečných dnech v českých zemích, Jiří Šitler, velvyslanec a zmocněnec pro záležitosti holocaustu a antisemitismu, a archivář Vojtěch Šustek, autor edice dokumentů Atentát na Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu.

Spása vítána s odporem

Nedávno se v polském parlamentu uskutečnila kuriózní debata. Někteří poslanci, asi ne bez souvislosti s napjatou politickou situací v regionu, si všimli, že Polsko je jedinou zemí Evropské unie, která si v oficiálním kalendáři připomíná konec války 9. května. Tedy společně se zeměmi bývalého Sovětského svazu, nikoli o den dříve, jak je tomu ve zbytku Evropy.