Evropa silně trpí absencí ekonomické flexibility. Jen pomalu reaguje na rychle rostoucí čínskou produkci, kdy čínská elektroauta zaplavují evropský trh a zdejší automobilky jim nemohou konkurovat.
Slovenský premiér Robert Fico v úterý odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Opatření v podobě převzetí části běženců nebo finanční či materiální pomoci pro země zasažené přílivem migrantů označil před novináři za diktát, nejde podle něj o solidaritu. "Toto není ta solidarita, o které jsme hovořili, že každá země má mít možnost se sama rozhodnout, jak pomůže," řekl Fico ke schválené úpravě. Přirovnal ji k dřívější myšlence zavedení kvót pro povinné přerozdělování migrantů mezi členské země evropského bloku.
Evropská unie pokročila ve svých plánech na udržitelnou výstavbu, které ale kritici označují za extrémní. Rada EU v minulých dnech shodla na takzvaných „zelených budovách“, tedy směrnici o energetické náročnosti ve stavebnictví. Ta požaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly dokonce úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace.
Slovenský premiér Robert Fico (Směr-SD) v posledních dnech zaujal svým výrazně vstřicnějším postojem k Ukrajině, než jaký vládní strany proklamovaly před prezidentskými volbami. Všímají si toho slovenská média a podle nich i voliči. Experti, které oslovil deník Echo24, nicméně výraznou změnu nepozorují a tvrdí, že jde o Ficovu běžnou „politiku dvou tváří“. Před svými voliči podle nich nikdy „přítelem Ukrajiny“ nebude, za zavřenými dveřmi je to ale jinak.
Dřevostavby jsou stále oblíbenější alternativou ke klasickým domům a mezi jejich hlavní výhody patří rychlost. Jaké jsou další benefity domů ze dřeva a proč se vyplatí v době přísných energetických norem o dřevostavbě aspoň uvažovat? Na tyto i další otázky odpovídá v rozhovoru Jan Šebek, stavební inženýr a spolumajitel firmy Atrium z Horažďovic, která se zabývá výstavbou dřevostaveb na klíč přes 30 let.
Slovenský premiér Robert Fico upozornil na jednáních tento týden ukrajinského předsedu vlády Denyse Šmyhala, že velké evropské státy, které nyní volají Kyjev do Evropské unie, si při přístupových jednáních vše dobře spočítají, a budou později vstup Ukrajiny naopak brzdit. Fico to řekl v rozhovoru pro Rádio Slovensko v příspěvku, který zveřejnil v neděli na svém Facebooku. Zároveň uvedl, že Šmyhal je velmi korektní politik a konstruktivnější než ukrajinský prezident.
Evropa potřebuje do celé ekonomiky nainvestovat obrovské množství peněz. Aby bylo možné téměř všechny sektory průmyslu i služeb inovovat a zachovat si konkurenceschopnost nad Spojenými státy a Čínou, bude nutné sehnat potřebné zdroje. Proto se otevírá i otázka historicky druhého společného zadlužení. Co by znamenalo další vydání dluhopisů, za které by ručily a splácely je všechny členské unijní státy, stejně jako k tomu došlo v roce 2021?
ANALÝZA: Američtí centrální bankéři se v těchto dnech dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý. Zejména činovníci Evropské centrální banky chtějí, aby jednotlivé soukromé banky ještě více „zezelenaly“. Měly by prý být povinovány detailně zpravovat dohledové orgány o strategiích plnění zelených závazků. To ale američtí centrální bankéři poměrně ostře odmítají, jak zjistila agentura Bloomberg.
Nově přijatý migrační balíček, jenž tvoří deset legislativních návrhů, rozděluje vládní koalici. Výsledek hlasování v evropském parlamentu, které bylo dramatem do poslední chvíle, rozhádal jak země EU, tak českou společnost. Rozhodnutí europoslanců ocenil například ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan nebo europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09).
Poslanci Evropského parlamentu schválili nová pravidla Evropské unie pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod.
Když předevčírem večer běžela na CNN Prima News velká debata lídrů stran kandidujících do europarlamentu, bylo to aspoň v den, kdy se jedno z důležitých témat stalo.
Nově schválený migrační balíček vyvolává spory napříč Evropou. Zatímco východoevropské křídlo jako je Slovensko, Maďarsko či Polsko s reformou nesouhlasí, tak západní a jižní státy EU jako je Německo, Itálie či Řecko pakt vítají.
Diverzita je příkazem dne ve státní správě i v ekonomice, narazíme na ni všude, počínaje přáním ředitele naší BIS, aby jeho nástupkyně byla žena, a konče evropskou směrnicí CSRD definující informační povinnosti firem. Jak to dnes často bývá, tato přání a příkazy se neprezentují jen jako politické cíle, jimž stojí v cestě sveřepí mužští šovinisté. Jedním dechem se dodává, že to je zároveň dobré pro fungování organizací a pro byznys. Což se dokládá i studiemi.
Slovensko odmítá schválený migrační pakt, nepovažuje ho za dlouhodobě udržitelné řešení. V reakci na středeční hlasování Evropského parlamentu o tom informovalo slovenské ministerstvo zahraničí. Pak se nelíbí ani Polsku a Maďarsku, proti je například i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Změny v evropské migrační politice kritizovala také nezisková organizace Amnesty International, uvítaly je naopak německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová nebo český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Polsko podle premiéra Donalda Tuska nepřijme mechanismus Evropské unie pro relokaci migrantů, i když ho ve středu v rámci migračního balíčku schválil Evropský parlament. Podle očekávání se takto zachová i Maďarsko, jehož předseda vlády Viktor Orbán odpor k balíčku signalizoval. Změny v evropské migrační politice kritizovala také nezisková organizace Amnesty International, uvítaly je naopak německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová nebo český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Hlasování přerušili demonstranti svými výkřiky, takže schůze musela být na pár minut přerušena. Schválený balíček zahrnuje opatření, podle něhož země, které nepřijmou běžence, solidárně pomohou buď finančně, nebo materiálně.
Od principiální podpory Green Dealu s drobnými úpravami, přes volání po Real Dealu až po úplné zrušení. Představitelé českých politických stran se nicméně pro Echo24 shodují v jedné věci: V současné podobě je tzv. Zelený úděl pro Evropu nepřijatelný a potřebuje změny, jinak hrozí především evropskému průmyslu ztráta konkurenceschopnosti.
V úterý vyšel další průzkum, podle něhož se čeští voliči budou v nadcházejících volbách do evropského parlamentu rozhodovat především mezi hnutím ANO a koalicí Spolu. Podle agentury STEM/MARK by hnutí Andreje Babiše bralo 27,5 procenta hlasů, zatímco koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) by volilo 20 procent lidí. To potvrzuje trend, který se objevil už v minulých průzkumech.
Salon Echa má tentokrát zpravodajské zaměření. Odpichuje se od zátahu BIS oznámeného premiérem Petrem Fialou těsně před Velikonocemi slovy: „Odhalili jsme proruskou síť, která rozvíjela operaci s cílem šířit ruský vliv a podkopávat bezpečnost v celé Evropě.“ Operace prý sestávala jednak z provozu dosud málo známého webu Voice of Europe, jednak z financovaní populistických politických proudů různě po Evropě, nikoli z České republiky, ale v ČR ano. Do debaty se zapojili poslanec Spolkového sněmu za AfD Petr Bystroň, Robert Králíček z bezpečnostního výboru PS za ANO, šéf výboru Pavel Žáček (ODS) a bezpečnostní analytik a ještě dřív signatář Charty 77 a bubeník Plastic People Jan Schneider.
Přeregulovaná, nekonkurenceschopná, stagnující, bez investic. V takovém stavu se nachází Evropská unie. Krátce před evropskými volbami se ale začíná směřování politiky stále více měnit. Zaostávání za Spojenými státy a obava z čínské průmyslové expanze nutí i zeleně nastavenou Evropskou komisi zatím spíše nenápadně, ale přesto přehodnocovat priority.
Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila a všechny strany našly shodu na základních bodech, informuje egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila, poznamenala agentura Reuters. Izrael a radikální hnutí Hamás za asistence Egypta, Kataru a Spojených států o možném zastavení bojů jednají měsíce.
Musíme počítat s trestem Západu za to, že jsme zvolili Petra Pellegriniho, a ne Ivana Korčoka. Ve videu na sociální síti to v neděli uvedl předseda vlády Robert Fico (Směr--SD). Nedivil by se, kdyby Slovensku Evropská komise z čistě politických důvodů sáhla na fondy. Premiér také mluvil o šoku z výsledku prezidentské volby v liberálním táboře i o tom, jak média prohlásila prezidentskou volbu za referendum o Ficově vládě. Na Ficova aktuální vyjádření například upozornil deník Štandard.sk.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila, že bude čelit ruskému vlivu v Evropě. Před červnovými volbami do Evropského parlamentu kontinent podle ní čelí útokům "jak zevnitř, tak zvenčí". Von der Leyenová zahájila evropskou kampaň evropských lidovců, chce "vrátit úder" nacionalistické pravici. Zmínila několik stran mezi nimi německou AfD a francouzské Národní sdružení.
Spojené státy vyplácejí miliardové bonusy na výrobu elektromobilů. Evropská vozidla jsou však z velké části vyloučena. Poslední pokus o vyjednávání v pátek selhal. To zřejmě byla poslední možnost před volbami v USA, píše v sobotu německý deník Handelsblatt. Evropské automobilky jsou pod silným tlakem, kdy musí čelit vysokým energetickým výrobním nákladům a značně dotovaným čínským autům, hlavně elektromobilům, které mohutně technologicky pokročily.
Evropští byznysmeni a průmyslníci se krátce před volbami postavili proti drtivým dopadům Green Dealu. V belgických Antverpách se sešlo více než 70 výkonných ředitelů velkých průmyslových skupin a zástupců asociací, kteří přijali tzv. Antverpskou deklaraci žádající vytvořit Evropskou průmyslovou dohodu, která doplní tzv. Green Deal a zaměří se na kroky potřebné pro podporu průmyslu v EU. Čeští politici pro Echo24 uvedli, že deklarace je „správným směrem“.
Bývalý slovinský premiér Janez Janša obvinil místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou, že se vměšuje do vnitřních záležitostí země. Podle něj svou loňskou návštěvou Slovinska ovlivnila rozhodnutí tamního ústavního soudu, které se týkalo nezávislosti veřejnoprávního rozhlasu a televize. Evropská komise tvrzení odmítla, informovala agentura APA.
Polský prezident Andrzej Duda a předseda vlády Donald Tusk zavítali 12. března do Bílého domu. Byla to neobvyklá prezentace polské jednoty. Premiér a prezident totiž pocházejí z opačných táborů. Tusk je lídrem liberální Občanské platformy, Duda vzešel z konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Prezident je také poslední nadějí konzervativců na zastavení liberální hegemonie. Může totiž blokovat vládní zákony, na přehlasování prezidentského veta je potřeba tří pětin poslanců, takové množství však vláda nemá.
Celkem 30 uskupení letos předložilo ministerstvu vnitra kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu. Ministerstvo to uvedlo na síti X. Kandidujících uskupení je o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý v 16:00. O tom, která volební seskupení splnila všechny zákonem požadované náležitosti a budou tak k volbám připuštěny, rozhodne ministerstvo do 20. dubna
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý přiznal, že izraelská armáda v pondělí v Pásmu Gazy zasáhla několik vozů humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), podle Netanjahua šlo o neúmyslný tragický incident. Zemřelo při něm sedm pracovníků WCK, která v Gaze distribuuje jídlo. Izraelská armáda už také vyjádřila lítost a slíbila nezávislé a profesionální vyšetření incidentu. Smrt humanitárních pracovníků odsoudily země jako je Polsko, Španělsko, Austrálie či Británie.
Na tomto místě by se mohla objevovat občasná rubrika: Jaký zase nápad přišel z EU, my ho s bídou stačíme vzít na vědomí, ale na odpor se nezmůžeme. Tentokrát jde o EMFA, Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. EMFA byla přijata předminulý týden Evropským parlamentem, a protože předtím už prošla Coreperem, tedy Výborem stálých zástupců členských zemí, zbývá už jen aklamační souhlas Rady ministrů, v tomto případě ministrů školství. Akt o svobodě sdělovacích prostředků je doplňkem dosti nebezpečné DSA, Nařízení o digitálních službách, které je účinné od února a které vyhrožuje provozovatelům velkých internetových platforem.
