Polští poslanci v pátek drtivou většinou hlasů z vládní strany i opozice schválili zákon, který počítá se zvyšováním výdajů na obranu na úroveň nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2030. V současnosti Poláci vynakládají na armádu dvě procenta HDP, pro rok 2020 zákon počítá s obranným rozpočtem na úrovni 2,1 procenta HDP.

„Jde z jedné strany o plnění závazků přijatých všemi členy Severoatlantické aliance, z druhé pak o odpověď na nebezpečí, kterým Polsko čelí z Východu,“ prohlásil ministr obrany Antoni Macierewicz v zjevné narážce na Rusko.

Pro zákon hlasovalo 434 poslanců, jediný hlas byl proti a pět zákonodárců se zdrželo. Spolu se zvyšováním výdajů na armádu má počet vojáků vzrůst z nynějších přibližně 130 000 na 200 000 v roce 2030.Letošní rozpočet počítá na obranu s téměř 38 miliardami zlotých (asi 232 miliard Kč).

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červnu uvedl, že obranné výdaje evropských členů paktu a Kanady letos vzrostou o 4,3 procenta, čímž porostou třetí rok v řadě. Připomněl také, že členové aliance na summitu v Newportu ve Walesu v roce 2014 a znovu loni ve Varšavě přislíbili, že se během deseti let přiblíží k vynakládání dvou procent HDP na obranu. Momentálně tento cíl plní jen pět zemí, v čele se Spojenými státy (3,6 procenta), následovanými Řeckem, Estonskem, Británií a Polskem, poznamenala agentura AFP.

Česko se v NATO zavázalo, že do roku 2020 bude na obranu dávat 1,4 procenta HDP a do roku 2025 dvě procenta. Loni ministerstvo obrany nevyčerpalo téměř čtyři miliardy korun a výdaje na obranu tak klesly pod jedno procento HDP.