Průniky čočky a krajinomalby

A znovu krajina jako objekt k nepřehlédnutí, k niterné potěše. Tentokrát v podání fotografa Karla Kuklíka, a to u příležitosti jeho osmdesátin. Expozice je průřez jeho tvorbou: zachycuje autorovy pohledy do minulosti, ale i průniky do tajemné přítomnosti, jež evokuje otázky po vztahu člověka k přírodě a k prostředí, kterým se obklopuje. Kuklík se fotografií začal vážně zabývat v polovině padesátých let, v jeho fotografických obrazech lze vidět tendence informelu, abstrakce i surrealismu v existenciálním modu. V šedesátých letech byl v úzkém propojení s českou výtvarnou scénou, fotografoval portréty a ateliéry výtvarníků a sochařů. Celoživotně ale v jeho hledáčku byly pražské ulice, krajina na Šumavě a na Třeboňsku a taky tajuplné podmanivé dvory, dvorky a věci. Krajina ve všech svých podmanivých variantách se pro něj stala osobním manifestem.

Karel Kuklík: Fotografický dialog s krajinou
Kurátorka: Pavlína Vogelová
Výstava je k vidění Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy do 14. května.

Útrapy Batmana celého z plastu

Před třemi roky se nečekaným hitem kin stal snímek Lego příběh – počin, který završil využívání poetiky legofigurek v reklamách a krátkých filmech a stvořil pro ně snímek celovečerní. Jako by tvůrci pochopili, že v době nesčetných adaptací komiksů a počítačových her, jako by jiné žánry pomalu ani neexistovaly, je lego svět, který dokáže pojit staré s novým. A skutečně: hrdiny snímku byly jak figurky nového lega, jež mnohdy funguje jako prostý merchandising, tak figurky z osmdesátých let, kdy lego aspoň v tomto koutě světa byla vzácná relikvie a zároveň na celém světě ještě fungovalo coby samostatný plnohodnotný svět (málokterá recenze třicetiletého autora se nedojímala nad figurkou modrého kosmonauta s prasklou přilbou; znali jsme to všichni). O tři roky později je tu pokračování, věnované Batmanovi. Jiní autoři, stejná nadsázka a humor úletů. Ano.

LEGO® Batman film, USA / Dánsko, 2017, 104 min. Režie: Chris McKay. Scénář: Seth Grahame-Smith, Chris McKenna, Erik Sommers. Hudba: Lorne Balfe. V kinech od 9. února.

Výčet údělů ctnostných žen

Je to odpověď na běsnění kolem básně Jiřího Žáčka jistě náhodná, zato dosud nejvtipnější. Neboť inscenovat zrovna v takové chvíli nádhernou komorní, osobitě instrumentovanou operu Benjamina Brittena Zneuctění Lukrécie (složil ji roku 1946) je ukázka nezměrné velkodušnosti. Vždyť o čem je příběh římské nebožačky? Lukrécie byla spořádaná, ctnostná žena. Chodívali se na ni po nocích dívat cizáci, s nimiž se její manžel vsázel o ženině mravnosti. A ona se mu odvděčila: do hluboké noci předla, na fyzickou lásku nemyslela. Králův syn se proto (sic) do ní zamiloval a své milostné vzepětí řešil osobitě: připlížil se k ženině loži, položil meč na její hrdlo a sliboval ponížit její pověst, pakliže se mu nepodvolí. I podvolila, svou hanbu neunesla a zabila se. V odpověď na tento čin padli římští králové a vznikla republika. K čemu tedy jsou ženy na světě?

Benjamin Britten: Zneuctění Lukrécie
Libreto: Ronald Duncan podle francouzské hry Andrého Obeyho Le Viol de Lucrèce
Překlad: Ivona Cindlerová
Hudební nastudování: Ondřej Vrabec
Dirigent: Adam Sedlický, Ondřej Vrabec
Režie: Jiří Nekvasil
Scéna: Jakub Kopecký
Kostýmy: Simona Rybáková, Jorge Garza, Eva Dřízgová-Jirušová, Martin Gurbaľ, Lukáš Bařák, Thomas Weinhappel a další.
Premiéra v ostravském Divadle Antonína Dvořáka 16. února. Nejbližší reprízy 18. a 22. února a 7. a 30. března.

Kolik příležitostí má Žid ve válce

Před koncem loňského roku vyšel román Ferdinanda Peroutky Oblak a valčík. Je to prostá věta, ale přece ne tak samozřejmá, jak se jeví. Když totiž prezident Miloš Zeman začal svůj zarputilý boj vůči údajným Peroutkovým projevům shovívavosti k raným podobám nacismu a když k tomu následně rozpoutal celospolečenskou fanatickou rozpravu, bylo na ní nápadné, že se vyhýbá podstatné věci, a sice přímé konfrontaci s Peroutkovými texty. Bylo podivné, že žádný nakladatel na diskusi o Peroutkovi nezareagoval vydáním jeho textů, že žádné divadlo neuvedlo některou z Peroutkových her. Až kvůli tomu vzniklo nakladatelství Zeď. Díky němu je k mání nová edice známého románu, nahlížejícího druhou světovou válku jako smyšlené mnohohlasí strohého slohu z pozadí Hitlerovy meziválečné Vídně, z židovských koncentráků, okupované Prahy i slunných odpolední v Orlím hnízdě.

Ferdinand Peroutka: Oblak a valčík
Vydalo nakladatelství Zeď roku 2016. 360 s. 349 Kč.