Dohra Mynářova lobbingu

Kolem Mynářem protežované filmy vypukl v Kyrgyzstánu skandál

Dohra Mynářova lobbingu
Kolem Mynářem protežované filmy vypukl v Kyrgyzstánu skandál

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Kyrgyzské státní orgány prověří informace o údajné nezpůsobilosti české firmy Liglass Trading CZ ke stavbě energetické kaskády. Po schůzi kyrgyzské Bezpečnostní rady to v pondělí v Biškeku prohlásil její tajemník Těmir Džumakadyrov. Podle serveru kg.24 je ale přesvědčen, že lidé připravující smlouvu s českou firmou všechny okolnosti prozkoumali. Jaké státní orgány českou společnost prověřují, Džumakadyrov neupřesnil. Pražský hrad krok kyrgyzských orgánů nepřekvapuje vzhledem k hysterii, kterou česká média rozpoutala, sdělil mluvčí Jiří Ovčáček.

Společnost Liglass Trading CZ sídlící v Líšném nedaleko Železného Brodu podle kyrgyzských médií uzavřela minulý týden dohodu o výstavbě a provozu dvou hydroelektráren v Kyrgyzstánu a o stavbě deseti menších jednotek pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů. Náklady na výstavbu elektráren Akbulun a Naryn 1 se odhadovaly na 400 až 700 milionů dolarů (9,1 miliardy až 15,9 miliardy Kč). Český podnik má rovněž vynaložit zhruba 37 milionů dolarů (přes 841 milionů Kč) na koupi podílu ruské firmy RusGidro (RusHydro) ve společnosti ZAO Verchně-narynskije GES, která má projekt na starosti.

Podle informací českého tisku ale společnost Liglass Trading CZ není v Česku v oboru známá a nehlásí se k ní ani ministerstva zahraničí a průmyslu. Na starosti má mít projekt za stovky milionů dolarů, přitom její dosavadní obrat byl v řádu stovek tisíc korun. Vyjádření vlastníka firmy Michaela Smelíka, který je zároveň viceprezidentem v lednu založené Česko-kyrgyzské obchodní komory, se v pondělí ČTK získat nepodařilo. Telefon nebral, na sms neodpověděl.

Zkušenosti z oblasti energetiky má ale vlastnicky propojená sklářská společnost Liglass, která mimo jiné obchodovala se solárními panely. Rekordní tržby zaznamenala v roce 2010, kdy obrat překročil 522 milionů korun, o rok později přesáhly ještě tržby 418 milionů korun. Firma tehdy investovala nejen do solárních elektráren v Česku, ale i v Itálii a připravovala projekty v Británii a Bulharsku. V roce 2014 už ale vykázala tržby jen kolem 9,4 milionu a hospodaření skončilo ztrátou. Sami vlastníci pak v roce 2015 podali návrh na zahájení insolvenčního řízení a firma skončila v konkurzu.

Podle nedělní informace serveru Neovlivni.cz se za zájmy české společnosti přimluvil prezidentův kancléř Vratislav Mynář u svého protějšku v kanceláři kyrgyzského prezidenta Sapara Isakova.

Podle nedělní informace serveru Neovlivni.cz se za zájmy české společnosti přimluvil prezidentův kancléř Vratislav Mynář u svého protějšku v kanceláři kyrgyzského prezidenta Sapara Isakova - Foto: Jan Zatorsky

Mluvčí Ovčáček napsal, že krok kyrgyzských úřadů týkající se prověření firmy Liglass Trading CZ není překvapivý vzhledem k tomu, „jakou hysterii kolem kontraktu rozpoutala některá česká média“. „Celá kampaň vybraných médií dokonce budí dojem, že může být pořádána v rámci firemního konkurenčního boje o tak obří zakázku,“ napsal Ovčáček v textové zprávě. Mynář věc odmítl komentovat. „Určitě ne,“ napsal v pondělí.

V Kyrgyzstánu podle serveru kg.24 záležitost kolem stavby elektráren českou firmou přerostla ve skandál. V pondělí podle serveru vyšlo navíc najevo, že kyrgyzské velvyslanectví v Rakousku a Česku uzavření kontraktu s českou firmou nedoporučilo.

Na ambasádu se v lednu obrátil kyrgyzský Národní energetický holding s prosbou posoudit možnost spolupráce s firmou Liglass Trading CZ. V březnu velvyslanectví s odkazem na informace z veřejných zdrojů odpovědělo, že firma není důvěryhodná a „je zatažena do soudních sporů, kde se řeší její bankrot“. Spolupráci se společností kyrgyzské velvyslanectví nedoporučilo (zde, zde a zde).

Ruská strana podepsala s Kyrgyzstánem smlouvu o vybudování energetické kaskády v roce 2012, uvedla ruská tisková agentura TASS. Postaveny měly být čtyři objekty s tím, že náklady projektu i výnosy budou rozděleny na základě parity.

Před půldruhým rokem ale Kyrgyzstán smlouvu vypověděl s tím, že ruští partneři nemají dost prostředků na realizaci stavby. Podle některých ruských médií finanční tíseň společnosti RusGidro vyvolaly mimo jiné protiruské sankce Západu.

Po zrušení kontraktu ruská společnost oznámila, že trvá na vrácení 37 milionů dolarů, které do té doby do stavby vložila. Ty se prý zavázala uhradit firma Liglass Trading CZ.

,

17. července 2017