Chyby za desítky miliard korun mělo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v účetnictví a výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2015. Vyplývá to z výsledků prověrky, které v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V účetní závěrce, kde MPO vykázalo náklady přes 46,5 miliardy a výnosy zhruba 23,3 miliardy, byly chyby za více než 25 miliard korun. Na výkazu k rozpočtu s uvedenými příjmy asi 36,9 miliardy a výdaji 46,5 miliardy byly chyby za 15,7 miliardy korun.

NKÚ prověřoval údaje závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu ministerstva, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky a také údaje, které MPO předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. „Kontroloři zjistili, že některé části závěrečného účtu nebyly úplné. Některé informace v závěrečném účtu neodpovídaly údajům ve finančních výkazech nebo v účetní závěrce za rok 2015, jiné uvedlo ministerstvo nesprávně,“ popsala stav účetnictví Jana Gabrielová z odboru komunikace NKÚ.

Informace z účetnictví a účetních závěrek jsou podle kontrolorů zdrojem pro operativní a strategické řízení na úrovni účetních jednotek i státu nebo pro určení nákladovosti jednotlivých agend. Podle NKÚ by už chyby dohromady za 931 milionů korun v účetní závěrce ovlivnily ekonomická rozhodnutí uživatelů závěrky. Kontroloři přitom našli v závěrce MPO chyby za 25 miliard. „Uživatelé účetní závěrky tak v řadě případů dostávají jinou informaci, než jakou by získali při zobrazení skutečnosti v souladu s účetními předpisy,“ sdělila Gabrielová.

Podle ministerstva ale zmíněná údajná pochybení vyplývají z rozporu mezi účetními postupy NKÚ a metodickým výkladem ministerstva financí, kterým se řídí MPO. „Výstupy této kontrolní akce nepovažujeme za relevantní. Trvám na tom, že MPO vedlo své účetnictví správně a úplně a ve své účetní závěrce podávalo správné informace,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu, kde byly nesprávné údaje za 15,7 miliardy, byla podle NKÚ nejvýznamnější chyba v zatřídění dotací na obnovitelné zdroje energie. „MPO je vykázalo jako výdaje na vlastní činnost ministerstva. Takto vykázaný číselný údaj tak podává jinou informaci, než jaká je zveřejněna v závěrečném účtu kapitoly. Nelze z něj zjistit, že jde o jeden z nástrojů řízení energetické politiky státu,“ uvedla Gabrielová.

Ministerstvo kromě zmíněných pochybení také třeba hospodařilo s téměř stovkou milionů korun z Programu energetických úspor zcela mimo rozpočet. S penězi podle NKÚ ministerstvo nakládalo bez zákonného zmocnění, jen na základě smlouvy uzavřené s bankou.