Podnikatelé, úředníci i ministři vítají roční odklad užívání povinného centrálního systému na zadávání veřejných zakázek (NEN). Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO), která ho měla za tři roky dostatečně připravit, je to problém, který tu zůstal z předchozí vlády. I ona sama přiznává, že systém je špatně nastaven. Je pomalý a neintuitivní. Zároveň je však podle ní navíc nutnou podmínkou pro čerpání evropských dotací.

Ačkoliv Karla Šlechtová za NEN bojovala a chtěla, aby prošel původní návrh, kdy měl být centrální systém pro všechny povinný již od 1. července 2017, dělala tak zřejmě jen proto, že jí to ukládá zákon. Návrh na vytvoření centrálního systému pro zadávání veřejných zakázek podle jejích slov zdědila již z dob vlády Petra Nečase, a pokud by to nebylo nutné, tak ho neprosazuje. Povinné užívání se tak odkládá až na 1. červenec 2018.„Je to jeden velký problém. Domnívám se, že už od začátku byl špatně nastaven. Já plním akorát podmínky smluv a vlády z července 2014,“ řekla po jednání ministryně pro Echo24.

Ostatní ministři podle Šlechtové, ale systém kritizují, aniž by ho vůbec vyzkoušeli. „Sedm resortů, z těch kritických například životní prostředí, zdravotnictví nebo úřad vlády, NEN ani jednou nevyužilo. Ptám se tedy, proč ho tak kritizují, když ho vůbec neznají,“ dodala ministryně.

Nefunkční systém za víc než půl miliardy

Kritici z řad ministerstev, samotných úředníků, podnikatelů i odborníků odklad vítají. Není podle nich dostatečně připraven a je pomalý a neintuitivní. „Bylo to tak strašně nečitelné. Upřímně jsem doufala, že projde roční odklad, protože pokud by řekli, že za týden máme fungovat v NEN, tak to asi není úplně ideální přístup vůči zadavatelům,“ řekla pro Echo24 ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která se zaměřuje na školení jak firem, tak úředníků.

S prací v systému zatím nepočítá například ministerstvo zemědělství. „Za to, jakým způsobem funguje NEN, je zodpovědná paní ministryně, ministerstvo a dodavatel systému, nikoliv my či ostatní členové vlády. Odmítám přehazování viny,“ řekl po jednání pro Echo24 ministr zemědělství Marián Jurečka. A dodal, že osobně Karle Šlechtové několikrát říkal, že systém je pomalý a dělá chyby. „Za cca 600 milionů korun je to extrémně drahý projekt, který zatím neposkytuje ten servis, který by měl,“ řekl Jurečka.

V systému naopak i přes problémy nyní pracuje třeba ministerstvo zahraničí či vnitra. Plánuje ho využívat i ministerstvo práce a sociálních věcí. „NEN naplňuje legislativní podmínky kladené na elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek. Oproti stávajícím nástrojům je však uživatelsky méně přívětivý a jeho využívání je, zejména z tohoto důvodu, pro zaměstnance časově náročnější. Ale používáme ho a bude ho používat i následující rok,“ uvedl pro Echo24 vedoucí tiskového oddělení Petr Sulek.

Podle Karly Šlechtové však neschválení povinnosti zadávat veřejné zakázky přes NEN jen nahrává soukromým společnostem, které spravují elektronická tržiště a které nyní budou na státních zakázkách vydělávat. Ostatní ministři navíc podle ní situaci podcenili.

„Všichni věděli o tom, že končí koncesní smlouvy se soukromými subjekty. Ministři si to podle mě příliš neuvědomili, protože nesouhlasili s tím, aby ta povinnost byla od 1. července 2017. Kauze je velice  účelově medializovaná ze strany soukromých společností a stát je v tomto případě součástí vydírání,“ řekla novinářům krátce po jednání Šlechtová.

Evropské dotace v ohrožení

Šlechtová zároveň upozornila na to, že centrální elektronický systém je nutnou podmínkou pro čerpání evropských dotací. „Pokud NEN nebude, ČR nebude čerpat,“ dodala. 

Značná část veřejných zakázek malého rozsahu se doposud zadávala přes soukromá elektronická tržiště, především přes E-ZAK nebo Gemin, která měla se státem uzavřenou pětiletou koncesní smlouvu a za jejichž provoz stát platil 40 až 45 milionů korun ročně. Ta však právě 1. července končí a otázkou tedy zůstává, co se bude dít dál. Podle Jiřího Šimona nastává období chaosu a může se také stát, že na zakázky malého rozsahu bude vypisováno mnohem méně veřejných soutěží.„Od 1. července 2017 po dobu jednoho roku nebudou platit žádná pravidla požadující otevřenou soutěž. Pro zakázky malého rozsahu není žádná regulace, pokud si pravidla nestanoví sám zadavatel,“ dodal pro Echo24 Šimon. Každý orgán státní správy, pokud bude zakázky zadávat, si tak během následujícího roku bude muset určit, jaké tržiště bude používat a zda bude jeho provoz hradit nebo to nechá na dodavateli.

Tržiště, která doposud fungovala pro dodavatele bezplatně, se totiž nyní chystají zavést poplatek ve výši jednoho procenta z vysoutěžené ceny. To podle odborníků povede ke zvýšení ceny zakázky. „Promítne se to do ceny zakázky, kterou by měl v konečném důsledku zaplatit dodavatel. Z pozice dodavatele je to nepříjemné, někdo to prostě zaplatit musí,“ uvedla pro Echo24 Koláčková.

Například ministr zemědělství Marian Jurečka však pro Echo24 řekl, že jednají o variantě, že by provoz tržiště platilo ministerstvo, nikoliv vysoutěžený dodavatel.