Těžba se nevyplácí

Uranová velmoc končí. V Česku vytěžili poslední vozík v dole Rožná

Těžba se nevyplácí
Uranová velmoc končí. V Česku vytěžili poslední vozík v dole Rožná

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V Rožné na Žďársku po 60 letech definitivně skončilo dobývání uranové rudy. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je vytěžen. Horníci se ve čtvrtek s těžbou uranu rozloučili symbolickým ceremoniálem, při němž vyvezli z podzemí poslední vůz s horninou. Činnost těžebního závodu Geam ale nekončí, zabývat se bude zahlazováním hornické činnosti.

Podzemí odborníkům navíc v dalších letech pomůže prozkoumat horniny pro plánované hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR, v provozu zůstane i chemická úpravna rud.

„Dnešním dnem se uzavřela kapitola dobývání uranu v této republice. Na jak dlouho se uzavřela, je otázka,“ řekl novinářům Tomáš Rychtařík, ředitel státního podniku Diamo, pod nějž Geam spadá. V Česku se v době komunismu těžil uran v obrovském množství na řadě místech. Ruda byla však dodávána do Sovětského svazu a jen nepatrná část jako obohacený uran se vracela do později postavených jaderných elektráren.

Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) uvedl, že ložisko Rožná bylo vydobyto racionálně, získaný uran posloužil české jaderné energetice. Otevření uranového dolu u Brzkova na Jihlavsku se podle něj nechystá. „Stát by měl být dobrým hospodářem a neměl by si uzavírat cestu k potenciálním zdrojům nerostných surovin, nicméně v tuto chvíli určitě těžba na ložisku Brzkov není na pořadu dne,“ řekl.

Ukončení těžby uranu v ČR označilo ekologické sdružení Calla za výbornou zprávu. „Přejeme si, aby to byla finální tečka a veřejné prostředky směřovaly do rychlé a důkladné nápravy škod na životním prostředí,“ uvedl v tiskové zprávě Edvard Sequens ze sdružení. Sanace po těžbě a zpracování uranové rudy podle tvrzení Cally od roku 1989 stály stát 40 miliard korun a dalších 60 miliard na ně padne.

Důl Rožná bude napříště sloužit jako podpora rozsáhlého pracoviště Bukov, které horníci Geamu vyrazili v podzemí v posledních letech. Vědci tam budou pracovat nejméně do roku 2025. Toto pracoviště Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ještě není dokončeno. „V rámci výzkumných prací a jejich rozvoje zde bude ještě vyraženo mnoho podzemních děl,“ doplnil Rychtařík. Dokud bude výzkumné pracoviště v provozu, nebude důl zatopen.

Ředitel Diama připomněl, že Kraví hora v okolí Rožné je jednou ze sedmi lokalit v Česku vytipovaných správou úložišť pro stavbu samotného úložiště. Podzemí proto bude využito i pro zkoumání kvality zdejších hornin. „Aby se zjistilo, jestli nejsou do budoucna vhodné k ukládání radioaktivních odpadů,“ vysvětlil Rychtařík.

Chemická úpravna rud v Rožné bude zpracovávat například rudu z hald po těžbě uranu na Příbramsku. Dováženy tam už byly i materiály obsahující uran z jiných zemí, i ze Švýcarska. Testovat by tam podle Rychtaříka rovněž bylo možné úpravu jiných strategických surovin. Provoz úpravny by proto měl být modernizován.

Před rokem bylo v Geamu kolem 850 zaměstnanců, dnes jich má 545. Na konci letošního roku by mělo v závodě pracovat kolem 480 lidí. „A to už by měl být cílový stav,“ řekl Rychtařík. Asi 15 let bude pracovníky Geamu zaměstnávat zahlazování hornické činnosti, včetně likvidace řady objektů a rekultivace pozemků.

Ložisko uranových rud Rožná bylo objeveno v roce 1956, těžba tam byla oficiálně zahájena o rok později hloubením těžní jámy R1. Od té doby bylo z dolu vyvezeno téměř 17 milionů tun rudy, která obsahovala zhruba 20.000 tun uranového kovu. Důlní patra zasahují až 1,2 kilometru pod povrch. Uzavření hrozilo dolu v minulosti vícekrát, usnesením vlády byla těžba několikrát prodloužena. S konečnou platností o tom rozhodla vláda loni v lednu.

Důl Rožná I., foto: wikimedia commons

 

,

27. dubna 2017