Státní rozpočet v hotovostním vyjádření skončil v deficitu 288,5 miliard korun. Saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU je méně příznivé, skončilo v celkové výši –299,4 miliard. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) přispělo k výsledku hned několik faktorů, včetně převedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Analytik společnosti Deloitte Václav Franče míní, že výsledek rozhodně není důvodem k oslavě.

Ukazuje se opět potřeba konsolidovat veřejné finance, že jsme k tomu konsolidačnímu balíčku přistoupit museli. Rok 2023 byl provázen mimořádnou mírou nejistot, rozpočet odeslala vláda v září roku 2022 a teď se ukazuje, že byl realistický. Výsledek nám dává dobrou naději, že i v dalších letech budeme snižovat deficity státního rozpočtu,“ uvedl na tiskové konferenci Stanjura s tím, že měsíční výkyvy v plnění rozpočtu v loňském roce byly extrémní, letos by to podle něj mělo být lepší. Stanjura zároveň dodal, že 288,5 miliardy je stále velmi vysoké číslo.

Očištěné saldo mírně přesáhlo hodnotu schváleného deficitu 295 miliard korun, který předpokládal nulovou bilanci příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU. Z pohledu NRR však toto překročení nepředstavuje zásadní problém, neboť odchylka je optikou hospodaření celého sektoru vládních institucí – včetně státních fondů, samospráv a zdravotních pojišťoven – velmi malá. „Zároveň je na tomto místě vhodné připomenout, že výše schodku rozpočtu v loňském roce není zcela srovnatelná s předchozími roky, jelikož část deficitu centrální vlády byla loni ze státního rozpočtu převedena do SFDI,“ uvedli ekonomové z NRR.

K relativně dobrému výsledku přispělo podle NRR hned několik faktorů. Nebyla například realizována některá rozpočtovaná opatření v oblasti energetických kompenzací (teplárenství) a naopak byla inkasována vyšší než plánovaná dividenda ze společnosti ČEZ. Zároveň významně vyšší než očekávané inkaso příjmových daní, zejména pak doplatky daně z příjmů právnických osob za rok 2022, do značné míry kompenzovalo faktory působící ve směru zhoršení salda, tedy především absenci příjmů z Modernizačního fondu a náklady dodatečné valorizace dávek důchodového pojištění.

„S přihlédnutím k rizikům a nejistotám loňského roku, jež znesnadňovaly odhady velikosti příjmových i výdajových opatření, lze výsledek státního rozpočtu za rok 2023 hodnotit kladně,“ uvedla rada.

Všímají si i ratingové agentury

Analytik společnosti Deloitte Václav Franče v komentáři zaslaném redakci uvedl, ministerstvu financí výrazně pomohly nedaňové příjmy, zejména příjmy z EU. Z Bruselu letos přiteklo 174,3 miliard, o 4 % více, než se plánovalo, poukázal Franče. „Jedná se o 4. nejhorší výsledek v historii samostatného Česka, horší i než v roce 2009, kdy ekonomika čelila dopadům finanční krize, takže žádný důvod k oslavě,“ uvedl Franče.

„V roce 2023 vláda udržela deficit státního rozpočtu pod plánovaným deficitem 295 miliard. Ale bez nad očekávání dobrých příjmů z EU a nad očekávání dobrého výběru daně z příjmu právnických osob by se udržet plánovaný deficit rozpočtu nepovedlo. Vláda si rovněž pomohla vynětím rozpočtu SFDI ze státního rozpočtu,“ dodal Franče.

Na rok 2024 je schválený rozpočet s deficitem 252 miliard. „Na jedné straně vláda již nebude muset tolik vynakládat na energetickou podporu, ale zároveň ji odpadnou mimořádné příjmy. Je také otázka, jak se budou vybírat příjmy z EU. Co se týče veřejných financí jako celku, vládě by se letos mělo podařit stlačit deficit veřejných financí pod 3 % HDP, spíše však ke 2 %. Na návrat veřejných financí na udržitelnou trajektorii to ale stačit nebude, ale alespoň se zbrzdí dynamika růstu poměru dluhu k HDP,“ dodal Franče s tím, že pro tuto vládu není udržitelnost veřejných rozpočtů priorita číslo jedna, priorita je spíše zestátňování energetiky.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda poukázal, že zlepšení výhledu českých veřejných financí reflektují již i ratingové agentury. „Ratingová agentura Moody‘s loni koncem listopadu zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z ‚negativního‘ na ‚stabilní‘. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu,“ uvedl Kovanda v komentáři zaslaném deníku Echo24.

Fialova vláda podle Kovandy do voleb roku 2025 měla splnit svůj klíčový slib, jímž je právě stabilizace tuzemských veřejných financí. „ČNB vlastně ve své nejnovější prognóze praví, a ratingové agentury s ní, že vládní strany budou moci před volbami říkat, že ‚zastavily prudké zadlužování země‘ – a že budou mít pravdu,“ míní Kovanda.