Stranám vládní pětikoalice v posledních měsících klesají preference. Spolek pro podporu liberální demokracie nedávno publikoval výzkum agentury STEM, který se zaměřuje pouze na nespokojené voliče pětikoalice z roku 2021 a ptá se jich na důvody jejich klesající podpory koalice. Průzkum odhaluje, že pro voliče vládních stran nejsou příliš důležité otázky ekologie a globálního oteplování (za svou prioritu je označilo 14 % voličů) či otázky LGBT (za prioritu označeny 7 % voličů), které prosazuje vládní koalice. Otázka manželství pro všechny či Green Deal v evropské politice přitom dominují veřejnému prostoru řadu posledních měsíců. Nespokojení vládní voliči, z nichž jedna skupina hledá jinou alternativu, naopak požadují bezpečí a ekonomickou prosperitu. Z výzkumu také vyplývá, že více lidé reagují na kauzy jednotlivých členů vlády, než vlastní politické kroky.

Zadavatelem průzkumu "Analýza nespokojených voličů vládních stran" byl Spolek pro podporu liberální demokracie. Výzkum se zaměřoval na voliče současné koalice, kteří nyní váhají, zda budou volit stejně či vůbec půjdou k volbám. Jedná se přibližně o 880 tisíc lidí (40 % voličů pětikoalice v roce 2021).

Průzkum, který probíhal v únoru 2024, vyšel krátce poté co byly v minulých týdnech publikovány průzkumy, ve kterých mělo opoziční hnutí ANO výrazný náskok nad současnou vládní koalicí. Překvapení způsobil průzkum společnosti Kantar, který hnutí ANO přisoudil téměř 40 procent v preferencích, pozdvižení zase zklidnil model agentury Median, který preference ANO odhadl na 31 procent hlasů. Psali jsme o tom zde.

Spolek pro podporu liberální demokracie, za kterým otevřeně stojí podnikatelé Dan Šankypl, Jan Barta a Petr Krajiček, se zajímal o to, co voličům současné vlády nejvíce vadí a proč tak vládě klesají preference. Ti také na svých stránkách varují před propadnutými hlasy. Těch přitom v roce 2021 bylo okolo milionu a mohou výrazně zamíchat výsledkem voleb. Z výzkumu také vyplývá, že silným tmelem koaličních voličů je odpor k Andreji Babišovi. "Voliči, kteří nyní váhají nad účastí, od voleb čekali změnu a volbu nejmenšího zla, přičemž vláda jejich očekávání nenaplnila. Hlavním motivátorem zůstává tzv. princip negativní volby v podobě vymezení se vůči A. Babišovi," uvádí autoři výzkumu.

Výzkum se zaměřil především na voliče z roku 2021, kteří nad podporou vlády váhají. Většina (410 tisíc) chce vládu volit dál, jen neví, kterou stranu, protože ta, která dostala hlas minule, si ho už nezaslouží. V další podskupině jsou někdejší příznivci koalice, kteří se příště zdráhají jít k volbám (250 tisíc), ve třetí ti, kteří rovnou avizují chuť volit spíš někoho mimo vládní tábor (220 tisíc). Nejvíce se výzkumníci zaměřili na poslední dvě zmíněné skupiny. Podle STEM existuje přibližně 2 % voličů, kteří pětikoalici volili v roce 2021 a nyní už současnou koalici volit nebudou. Na tu už se výzkum nezaměřoval, stejně jako na 60 % loajálních voličů.

Vláda má podle nespokojené skupiny ukázat sílu, rozhodnost a zároveň ujistit veřejnost, že je v bezpečí. Lidé také od vlády čekají, že jim nabídne vizi, odvahu a konkrétní komunikaci. V tomto ohledu ale musí vládní představitelé jít za pouhou deklaraci a PR prohlášení, a zároveň představit konkrétní kroky pro naplňování vize, píše STEM.

Podle výzkumu se většina voličů vládních stran shodne na prozápadním směřování země a oceňuje současnou zahraniční politiku vlády. Jedinou výraznou odchylkou u zahraničně politických otázek je stanovisko: "ČR by měla podporovat Ukrajinu ve znovuzískání ztracených území". Na tuto otázku odpovědělo pozitivně pouze 49 % voličů, kteří s podporou současné koalice nejvíce váhají.

"I nespokojení voliči vládu oceňují v oblasti geopolitiky, není pro ně ale klíčová. V tuto chvíli hraje roli nutné, ale nedostatečné podmínky pro volbu," uvádí k zahraničně politickým otázkám sami autoři průzkumu.

Téměř všichni voliči kolice se také shodnou na negativním pohledu na předsedy opozičních stran Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD), negativně se o nich vyjádřilo 95 % voličů koalice.

Většina voličů se shodne také na důležitosti zdravých státních financí a snižování deficitu (55 %). Důležité pro voliče jsou také zdravotnictví a vývoj cen zboží a energie. Podle výzkumníků se však voliči neshodnou, jak k těmto problémům má vláda přistupovat. STEM uvádí, že chce dále zkoumat, jak si voliči řešení uvedených problémů představují. "Vláda je kladně hodnocena obecně za odvahu dělat nepopulární opatření. Paradoxně jsou ale zároveň klíčová konkrétní opatření jako úsporný balíček a důchodová reforma hodnocena negativně," tvrdí výzkum.

STEM si také všímá, že voličům více vadí skandály jednotlivých politiků, než nepopulární vládní politiky. Více jak polovině váhajících voličů (51 %) vadí sociálně necitlivá komunikace vlády a kauza ministra Mariána Jurečky (KDU-ČSL) s ministerským večírkem v době střelby na FF UK. Čtyřicetosm procent nespokojených voličů pak hodnotilo negativně výpadky některých léků. Nejméně naopak voliče zasáhl nedostatek míst na středních školách, které silně negativně hodnotilo 22 % váhajících voličů.

Výzkum také v otázce priorit vládních voličů odhalil, že nejmenší prioritu dávají voliči vládních stran otázkám ekologie a LGBT komunity. Životní prostředí a boj s klimatickou změnou označilo za jednu ze tří priorit 14 % voličů. Boj za tzv. práva sexuálních menšin pak 7 % voličů.