BOJ O ŠKRTY

Konsolidační balíček byl pod tvrdou palbou. A bude zase. Vládu čeká další grilování

BOJ O ŠKRTY
Konsolidační balíček byl pod tvrdou palbou. A bude zase. Vládu čeká další grilování

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Poslanecká sněmovna má za sebou další bouřlivý týden a v podobném duchu se bude nést i zbytek září. Už na příští schůzi v úterý může opět dojít na podnikateli ostře sledovanou novelu zákoníku práce, v dalším týdnu už se pak může na stůl vrátit vládní konsolidační balíček. Jeho poslední projednávání se neslo v duchu hodinových projevů, obstrukcí a také desítek pozměňovacích návrhů. Tlak na obě předlohy pak míří také ze strany byznysu, odborů či lékařů, kteří hrozí radikálními kroky.

Vládní konsolidační balíček míří k závěrečnému schvalování ve sněmovně a čelí tvrdé kritice nejen ze strany opozice. Poslanci z opozičních i vládních stran vznesli osm desítek pozměňovacích návrhů a samotné druhé čtení trvalo zhruba 17 hodin. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve ujistil, že prostuduje všechny pozměňovací návrhy, i ty opoziční. Jde mu hlavně o zachování objemu úspor, vláda věří ve snížení schodku státního rozpočtu téměř o 100 miliard a do roku 2025 ještě o 50 miliard navrch.

Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to 12 a 21 procent. Tvrdě má navýšit odvody živnostníků či osob pracujících na dohody. A skrývá i další „vychytávky“, například zavedení evidence dohodářů u České správy sociálního zabezpečení. V této části změn vláda argumentuje tím, že jde o jakýsi předvoj k širší důchodové reformě, kterou má ministerstvo práce předložit na začátku října.

Na řadu však opět míří i další ostře diskutovaná novela, která má přinést největší změny v zákoníku práce od 90. let. Novela výrazně přitvrzuje pracovní právo, upravuje mimo jiné práce na dohody, práci z domova a nárok na kratší úvazky. Předlohu, jež vychází z části z unijních směrnic, poslancům vrátili k opětovnému projednání senátoři. Chtějí pružnější pravidla pro takzvané dohodáře. Podnikatelé přitom dávají jasně najevo, že pro ně změny budou znamenat značný růst administrativy, nákladů a ty se v konečném důsledku mohou přenést na zaměstnance. Zejména pak podle některých odborníků změny dopadnou na menší podnikatele (více jsme o tom psali například zde).

Kromě podnikatelů novela pobouřila i část lékařů. Pozměňovací návrh, který se k novele přilepil během cesty sněmovnou, podle nich hrozí zhoršením vytížení lékařů, kteří se už tak potýkají se značným podstavem. Stejně tak se část lékařů ohradila proti dalšímu z návrhů, který se naopak objevil u konsolidačního balíčku.

Sekce mladých lékařů České lékařské komory vyzvala politiky, aby sněmovna novelu zákoníku práce v navrhované podobě neschválila. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o 1000 hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda řekl, že se do výzvy zapojilo 4000 z 20 000 lékařů sloužících v nemocnicích. Prezident České lékařské komory Milan Kubek dříve v apelech na poslance zdůrazňoval, že „dobrovolnost“ u přesčasů není podle mnohých lékařů až tak dobrovolná, zejména mladší lékaři a lékařky podle něj konají „dohodnutou“ práci přesčas pouze kvůli tlaku vedení či nadřízených.

Navýšení přesčasových hodin se týká takzvaných dobrovolných přesčasů, se kterými zaměstnanci nemusejí souhlasit. Podle aktuálního zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit 150 hodin práce přesčas ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné. Podle komory ale lékaři mají přesčasů víc. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle průzkumu, který komora zveřejnila v červnu, už nyní průměrná délka směny trvá 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje. Zástupcům lékařů zároveň vadí způsob, jakým byl paragraf o přesčasech do novely připojen. Stěžují si, že s nimi nebyl návrh projednán a dozvěděli se o něm až ve chvíli, kdy poslanci novelu schválili a poslali ji k projednání do Senátu, který ji dolní komoře vrátil.

Další obavy ze zdravotnického prostředí se vynořují kolem přílepků ke konsolidačnímu balíčku. Fakultní nemocnice by v budoucnu měly mít možnost obdobných úvěrů, na které mohou dosáhnout ostatní nemocnice. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že nyní mohou nemocnice přímo řízené ministerstvem čerpat pouze takzvané dodavatelské úvěry. Všechny možnosti půjček mají podle ekonomických expertů vést k snížení cen půjček, uvedl. S návrhem, který by mohl být využit při plánovaných investicích přímo řízených nemocnic za desítky miliard, podle Válka souhlasil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Další změna se týká možnosti slučování podřízených organizací ministerstev. Válek však touto cestou u nemocnic jít nechce, novelizace se podle něj týká výzkumných ústavů, které ministerstvo zdravotnictví nemá. Od fakultních nemocnic v Brně a Praze si ale ministr vyžádal vypracování jasné strategie spolupráce tak, aby nebojovaly o stejné pacienty. „Určitě si nemyslím, že je to správná cesta,“ uvedl Válek k možnosti slučovat fakultní nemocnice s tím, že o věc se pokoušeli někteří jeho předchůdci. Fakultní nemocnice ale podle něj musejí víc spolupracovat.

zdb